Erebos jsem si pořídila hned z několika důvodů. Byl od autorky Saecula, které se mi opravdu líbilo a na databázi knih měl opravdu slušné hodnocení. Tak proč toho nevyužít a nepořídit si ho? A jako bonus byla velice zajímavá anotace, u které jsem doufala, že mě kniha bude bavit.
Musím říct, že z vlastní zkušenosti znám, jaké to je propadnout nějaké nové a velice dobré hře. Občas se mi to stává třeba i u seriálů. Člověk začne s něčím novým, co ho naprosto nadchne a pak lehce ztrácí pojem o čase. A tak jako knihy, i tyto věci bývají dokonalým únikem před všedními starostmi. Takže Nickův, to je hlavní postava, problém je pochopitelný. Alespoň zpočátku.
Velkou část knihy mi totiž neskutečně lezl na nervy. A to ani ne tím, že byl pořád nalepený na počítač (pasáže s popisy her byly časem poněkud nudné a zdlouhavé), ale tím, že přestal logicky uvažovat. Vždy by měly existovat hranice toho, kdy je člověk schopný zazdívat alarmující fakta, že něco není v pořádku a že cizí osoba či osoby o něm ví až mnoho a že se této osobě či osobám nemá svěřovat. Absolutně nevnímal varovná znamení. To mě docela štvalo. Kdyby se něco takového stalo mě, okamžitě odpojuji počítač od sítě a tak podobně...
Během čtení vyvstávalo hned několik nepochopitelných věcí, například i samotná podstata hry či to, jak moc byla dobrá. Chvílemi to působilo jako vzdálená vize budoucnosti a moc to knize nesedlo. Ke konci je sice všechno vysvětleno, ale to nemění nic na tom, jaký pocit čtenář nasbírá během čtení, protože toho se jen tak nezbaví. Celé mě to spíše nudilo a štvalo, protože veškeré logické vysvětlení je naměstnáno asi na posledních dvacet stránek...
Kniha je svým tématem rozhodně velice dobrá a je to v podstatě něco nového, alespoň pro mě, protože knihu o počítačové hře jsem ještě v rukou neměla. Četlo se to lehce, téma výborné (v tomto ohledu jsem byla spokojená), na závěr je vše logicky a dobře vysvětlené. V podstatě jde i o velké poučení pro lidi, takové malé poselství a varování - nevěřte každému a používejte proboha mozek. Nicméně kniha byla příliš protahovaná a často nezáživná. Nejlepších bylo asi posledních padesát stránek, kdy se stalo opravdu hodně zásadních věcí. Nakonec přes všechny kladné body a moji velikou spokojenost, dám knize tři hvězdičky, protože by potřebovala doladit.
Recenze
Musím říct, že z vlastní zkušenosti znám, jaké to je propadnout nějaké nové a velice dobré hře. Občas se mi to stává třeba i u seriálů. Člověk začne s něčím novým, co ho naprosto nadchne a pak lehce ztrácí pojem o čase. A tak jako knihy, i tyto věci bývají dokonalým únikem před všedními starostmi. Takže Nickův, to je hlavní postava, problém je pochopitelný. Alespoň zpočátku.
Velkou část knihy mi totiž neskutečně lezl na nervy. A to ani ne tím, že byl pořád nalepený na počítač (pasáže s popisy her byly časem poněkud nudné a zdlouhavé), ale tím, že přestal logicky uvažovat. Vždy by měly existovat hranice toho, kdy je člověk schopný zazdívat alarmující fakta, že něco není v pořádku a že cizí osoba či osoby o něm ví až mnoho a že se této osobě či osobám nemá svěřovat. Absolutně nevnímal varovná znamení. To mě docela štvalo. Kdyby se něco takového stalo mě, okamžitě odpojuji počítač od sítě a tak podobně...
Během čtení vyvstávalo hned několik nepochopitelných věcí, například i samotná podstata hry či to, jak moc byla dobrá. Chvílemi to působilo jako vzdálená vize budoucnosti a moc to knize nesedlo. Ke konci je sice všechno vysvětleno, ale to nemění nic na tom, jaký pocit čtenář nasbírá během čtení, protože toho se jen tak nezbaví. Celé mě to spíše nudilo a štvalo, protože veškeré logické vysvětlení je naměstnáno asi na posledních dvacet stránek...
Kniha je svým tématem rozhodně velice dobrá a je to v podstatě něco nového, alespoň pro mě, protože knihu o počítačové hře jsem ještě v rukou neměla. Četlo se to lehce, téma výborné (v tomto ohledu jsem byla spokojená), na závěr je vše logicky a dobře vysvětlené. V podstatě jde i o velké poučení pro lidi, takové malé poselství a varování - nevěřte každému a používejte proboha mozek. Nicméně kniha byla příliš protahovaná a často nezáživná. Nejlepších bylo asi posledních padesát stránek, kdy se stalo opravdu hodně zásadních věcí. Nakonec přes všechny kladné body a moji velikou spokojenost, dám knize tři hvězdičky, protože by potřebovala doladit.