Recenze Zlatí úhoři

Zlatí úhoři

Zlatí úhoři

310 Kč
Zobrazit knihu
Dnes již klasické dílo naší literatury, jehož autorem je populární český spisovatel a novinář, nyní vychází s půvabnými ilustracemi Františka Nového. Povídky Oty Pavla, jež patří ke klasickým dílům české literatury, popisují neklidnou dobu první poloviny minulého století a přinášejí vzpomínky na... číst celé 

Recenze

7
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Knížka Zlatí úhoři vypráví příběh malého kluka, kterému říkají Prdelka, měl tatínka Lea, maminku Hermu, bratry Huga a Jirku. Ze začátku příběh vypráví o seznámení s Proškem, převozníkem, dobrým rybářem a manželem Karolíny. Prošek měl v boku nevyndanou střepinu, která ho přestala zlobit, jakmile se trochu napil. Když se jednou vracel z hospody v dobré náladě, zavolal na Prdelku a odvedl ho do stodoly.
26/02/2021
Avatar uživatele
Z Pavlova vyprávění vyzařuje silný vztah k přírodě, k rybaření a k rodné zemi, který se utvářel pod otcovým vlivem; střídá se zde humorná nota s trpkou vážností, povídky jsou silně emocionální, až dojemné, a to i přesto, že ve většině z nich neprojevuje autor bezprostřední citový vztah k tomu, o čem vypráví. Je zřejmé, že se spoléhá na citovou podmanivost vykreslených situací jako takových. Pavel je dokonalý vypravěč, který dovedl najít krásu v nejvšednějších věcech.
15/03/2021
Avatar uživatele
Krásná knížka na jejíž motivy byl natočen neméně krásný film! Film byl plný excelentních hereckých výkonů našich nejlepších herců a opravdu se povedl, ale kniha je kniha! Rozhodně doporučuji si ji přečíst. Do filmu se nikdy "nevejde vše" a Ota Pavel psal krásně. Člověk úplně vycítí jeho lásku k přírodě, k rodině , k životu, navíc se vrátí do historie a bude si vážit té pohodové doby, ve které momentálně žijeme!
30/08/2017
Avatar uživatele
Nádherně psaná knížka.Jsou zde příběhy předválečné, z dob války a poválečné... Psaná s lehkostí, krásné vyjadřování, žádná sebelítost a zloba nad težkym životem za války. Člověk si hned uvědomí, že je opravdu potřeba si vážit víc přírody. Takového dětství, jaké zažil Ota Pavel, je třeba si vážit. Tak jak si ho vážil on, tak jak si vážil svého otce. Možná nás i trochu mravně vzdělává, ale na druhou stranu, kdo by si nepřál mít tak báječné vztahy s rodinou? Otův tatínek byl teda pěkně vykutálenej a i když měl svoje chybičky, tak šlo vidět, že ho synové milují a odpustí mu to.
9/08/2017
Avatar uživatele
První část díla zachycuje dobu předválečnou. Ota ji vnímá svýma šestiletýma očima. Vybrané povídky:
Černá štika – poetické vyprávění o tajemné obrovské štice, která údajně občas připlouvá do oblasti, kde rybaří Ota se sourozenci. Jednou ji skutečně spatřili. Chytit ji se jim však nepodařilo. A to ani Otovi, který, ač nejmladší a nejslabší, ji měl nadosah.
Koncert – seznamujeme se s postavou Karla Proška, nejvyhlášenějšího rybáře v kraji. Právě on to byl, kdo zasvětil chlapce a vlastně i tatínka Lea, který se s ním velmi skamarádil, do tajemství rybolovu. Nejsvéráznější Proškova metoda bylo chytání „na práskandu“ – do vody máchal dlouhým prutem a bičoval tak vodu, aby ryby brzy připluly.
Moje první ryba – v této povídce se z malého Oty stane skutečný rybář. S neobyčejnou láskou a něhou vzpomíná autor na chvíle objevování krásy z úlovku. U zrodu jeho vlastního rybářství stál opět Karel Prošek, který Otovi vyrobil první obyčejný prut a úlovek – okouna – proměnil v trofej, která byla přitlučena na dveře jejich chalupy.
13/12/2020
Avatar uživatele
Knihu jsem četla jako dvanáctiletá holka do povinné četby, a přes všechnu nepravděpodobnost mne skutečně zaujala a stále si určité momenty pamatuji. Především však tu lidskost a laskavý humor, kterými byly příběhy prodchnuty. Dokonce i krutosti války byly tímto postojem zmírněny. Jiné povídky jsou zase plné poetických líčení krás přírody a života kolem nás a jsou stejně vřelé a milé. Z tohoto autorova postoje je zjevné, jak miloval a ctil život ve všech jeho podobách – a jak nakažlivě to uměl předávat svým čtenářům.
26/08/2019
Avatar uživatele
Ota Pavel v těchto knihách povídá vlastně sám o sobě, o svém životě, taková autobiografie, zamyšlení nad životem, nad svobodou, ale nenásilně, v moc pěkných a čtivých příhodách. Nic nevnucuje, něco tam tak napíše ledabyle s nádechem smutku, že jeho bratři šli i s tatínkem do koncentráku, ale ne, že by se o tom rozepisoval. ...určitě si přečtěte, moc pěkně se to čte a povídky jsou krátké. A je to klasika.
12/03/2020