Ladislav Jakl je už od Listopadu 1989 nepřehlédnutelnou postavou českého veřejného prostoru. Bývalý poslanec první porevoluční České národní rady, řadu let novinář, deset let vedoucí sekretariátu a tajemník prezidenta Václava Klause, rockový hudebník, publicista a naposled současný člen rady pro Rozhlasové televizní vysílání ČR v sobě spojuje zvláštní kombinaci vlastností, schopností a zkušeností, která mu spolu s jasným a pevným ideovým zakotvením umožňuje zasvěceně, silně a razantně zasahovat do veřejné debaty o řadě témat.
Posledních šest let jeho profesní dráhy je spojeno s Institutem Václava Klause (IVK) na pražské Hanspaulce. Následoval tam bývalého prezidenta a od počátku je jednou z klíčových postav malého kolektivu, který od roku 2013 hlasitě a viditelně promlouvá do politického dění a prosazuje a hájí hodnoty svobody a demokracie a politický odkaz a témata Václava Klause.
Bývalý politik, muzikant a novinář Jakl má co říci. Poznal svět vrcholné politiky, zažil fungování velkého státního úřadu, dobře zná práci médií, něco zkrátka prožil, ale nikdy a nikde se nebál říci ostře a možná někdy i provokativně svůj názor. Nikdy však nebyl solitér. Umí propojovat různé, zdánlivě nespojité světy, je otevřený a autentický. Nepotřebuje se podbízet.
Vyhlášený znalec a milovník piva, který tuto u mužů poměrně častou zálibu povýšil na odbornost, nežije ve věži ze slonové kosti. Okruh jeho přátel je velmi široký a umožňuje mu názorovou konfrontaci i každodenní kontakt s různorodou realitou. Trochu bohém vyhraněných politických názorů proto nenechává kolegy, názorové protivníky i běžné publikum lhostejnými. Obzvláště irituje pokrokáře všeho druhu, jejichž snahy měnit svět a znovu jej spoutat levičáckou ideologií, demaskuje a kritizuje. Odmítá snahy omezovat svobodu slova a názorovou pluralitu, kritizuje zelené a genderové fantasmagorie. Je bystrý a výstižný glosátor dění, který hodně pamatuje a nenechá se opít rohlíkem.
Jeho kniha příznačně nazvaná „Z Hanspaulky o svobodě“ je jakousi zprávou nejen o Ladislavu Jaklovi v posledních šesti letech, ale i zajímavým pohledem na naši politiku a společnost v poklausovském období. Ladislav Jakl v Hanspaulském zámečku opravdu nezahálel. Výběr z jeho blogů, komentářů, analýz a esejů, které za poslední léta svého působení v IVK publikoval v různých médiích, má jeden společný jmenovatel – je jím obhajoba svobody. Ladislav Jakl se nesmiřuje s tím, že se o svobodě jako o zásadní hodnotě demokratické společnosti přestává mluvit, že už jakoby nikoho nezajímá, protože již prý byla dávno vybojována. Dobře ví a všude kolem sebe vidí, že to není pravda.
Nemůže přijmout to, že svobodu v dnešní západní společnosti vytlačuje zmutovaná rovnost v podobě antidiskriminačního šílenství a politické korektnosti. Vidí, jak se zbankrotovaná sociálně-inženýrská ideologie v novém kabátě vrací, na desítkách příkladů ukazuje, jak se znovu ztrácíme svobodu ve prospěch státní regulace. O tom všem a nejenom o tom je tento sborník Jaklových textů.
Kniha, kterou máte před sebou, není chronologicky řazeným souborem textů. V první části nazvané „Monology stručné“ poznáváme Ladislava Jakla jako pohotového glosátora dění u nás i ve světě, a to v úctyhodné šíři od ekonomických témat, přes českou politiku ke světovým událostem, jako je brexit, Trumpova politika či krize EU. Ve druhé části s titulem „Monology nestručné“ pak narazíme na texty obsažnější a analytičtější. Závěrečná pasáž nazvaná „Dialogy“ přináší rozhovory, které Ladislav Jak poskytl různým médiím a kde projevuje vzácnou schopnost jasně pojmenovávat problémy a srozumitelně je čtenářům vyložit. Pozoruhodná je jeho názorová konzistence a schopnost přesvědčivé argumentace.
Sborník 105 Jaklových textů není jen jakousi inventurou autorovy práce spojené s jeho hanspaulským působením. Z článků rozesetých na stránkách různých tiskovin a webů se v knize z pěny dní stává zřetelný a kompaktní celek, který hodně vypovídá o zajímavém autorovi a ještě více o době, ve které žijeme.