Než jsme se odcizili je romantický příběh, který vypráví o osudové lásce, ve které ovšem dané dvojici chybí komunikace a ukáže se, jakým způsobem všechno může dopadnout, když nebudou mezi mluvit. Dalším důležitým faktorem je zde důvěra, jak mocné je obklopit se lidmi, kterým můžete věřit, aby se váš život nestal jen pouhou fraškou.
Hlavní hrdina Matt a hlavní hrdinka Grace. Tyto dvě postavy hrají ústřední role, kolem nich se všechno motá a všechno i odvíjí.
Seznámí se na kolejích, ač každý studuje jiný obor, oba mají před bakalářem, takže sdílejí stejné místo a také stejné studijní povinnosti.
Ale to není všechno, to nejdůležitější, co spolu sdílejí, je jejich volný čas. Začíná to opatrným kamarádstvím, pokračuje to jako nejlepší přátelství a skončí to láskou. Přímo osudovou.
Jenže osud hraje proti oběma. Do cesty se jim neustále staví různé překážky, ať už malé nebo velké, některé jsou přímo obřích rozměrů a oběma se jejich život začne vyvíjet jinak, než si prve plánovali. Jak? Proč? Kdy? A kdo?
Než jsme se odcizili je nádherně napsaný příběh, který ukazuje svým čtenářům, co je v životě dvou lidí nejdůležitější. Není to důvěra (i když je zajisté taky důležitá), ale je to komunikace. Mluvit, mluvit, mluvit. A věřte mi, že zrovna já o tom něco vím, když mi na tomto ztroskotal vztah s otcem mého dítěte. 🙂
Víte, autorka tady krásně, jemně a s citem dokázala popsat nejen pocity a emoce obou hlavních postav, ale také jejich přístup k tomu druhému. Líbilo se mi, že i když byli Matt a Gracie vykresleni jako dokonale vyspělí jedinci, tak přesto nedokázali zabránit různým zaškobrtnutím, které se jim stavělo do cesty.
„Chvíle, kdy jste slíbili, že budete někoho milovat, nebo kdy jste se poprvé cítili někým milovaní, už nedokážete stvořit podruhé. Nemůžete znovu prožít pocity strachu, obdivu, nejistoty, vášně a touhy, toho všeho smíchaného dohromady, protože něco takového se nestává dvakrát. Po celý zbytek života se toho snažíte dosáhnout znovu, asi jako stavu, kdy jste byli poprvé zhulení. Neznamená to, že byste nemohli milovat někoho jiného, nebo v životě pokračovat dál. Znamená to jen, že ten jedinečný spontánní okamžik, ten zlomek vteřiny, kdy jste udělali velký skok, kdy vám bušilo srdce o závod a vaše mysl byla popletená samými co kdyby? – tenhle okamžik – už se nikdy neodehraje stejným způsobem.“
Přiznám se, že někdy jsem měla neskutečnou chuť jednoho nebo druhého proplesknout, protože si mezi sebou stavěli zeď, pomalu, ale jistě. Podezřívání, pitvání svých představ, které ale vůbec neodpovídaly realitě. Někdy to bylo k zbláznění. Ovšem to bylo přesně to, co mne na tom bavilo.
Ten způsob, jak autorka dokázala mě „přinutit“, abych zuřila, nebo si v duchu říkala, jak jsou pitomí, když můžou mít klidně všechno přímo na stříbrném podnose.
Kniha Než jsme se odcizili mne navíc uhranula tím, že na pár stránkách dokázala popsat patnáct let života dvou mladých lidí. A ty poslední kapitoly, ty byly nejlepší. Tam se mi líbilo, nejen, jak se oba posunuli, ale jak autorka opět předvedla, že mnoho lidí může zestárnout, ale některé své zvyky prostě nezmění a mluvit nebudou. 🙂
Kniha je rozdělena nejen do částí, ale také samozřejmě do kapitol, kde se ve vyprávění střídají oba hlavní hrdinové. Ale nemusíte se obávat, že byste na jednu věc četli dva pohledy – mužský a ženský. Autorka na každou kapitolu navazuje dál, ač vystřídá vypravěče, a proto se příběh neustále vyvíjí dopředu a žene se do svého konce. Jestli zdárného či smutného, to už nechám na vás, ať si přečtete, ale můžu vám říct, že mi nejednou málem přivodili Matt s Gracie infarkt za tu jejich nemluvnost. 🙂
Ač je kniha Než jsme se odcizili určena spíše pro ženy, já bych byla za to, aby si ji přečetli i muži! A to z prostého důvodu – většinou jsou to oni, kdo nic nechce řešit, nic nechce probírat, utíkají do hor nebo hůř, do hospody. 🙂
V ději nechybí nic, romantika, něžná gesta, trocha toho sexu, a ač jsem tak trochu něco předvídala, přesto jsem se skvěle bavila. Věřím, že to tak budete mít i vy. 🙂
Recenze
Americká autorka R. Carlino píše moc pěkně. V úvodu mne sice trochu viděsil... číst celé
Americká autorka R. Carlino píše moc pěkně. V úvodu mne sice trochu viděsil hrubší slovník , ale pak jsem si uvědomila že je tento rozvohovor mezi dvěma muži. Tím se hodně vysvětlilo !!!
Dále mne zaujali zpracování knihy. Pevné desky a kvalitní, bílý papír, dobře čitelný font, to je moc fajn.
Samotný příběh je pohlazením po duši, i když nejsem cílovka. Muž: fotograf, žena: studentka hudby. Jednou jí zahlédnul v metru a bylo to. Nemohl na ní zapomenout, a to i když se fakt snažil !!!
Najednou zjistí , jak to tak bývá , že oba bydlí ve stejném domě a mají společnou stěnu. Slýchává jí hrát na violoncello. Ona si na studium vydělává různě, třeba daruje plazmu.
Na jednom takovém odběru se oba setkají, on omdlí a ona ho zachrání, a je tu láska.
Vztah plný lásky, a pak rozchod. Jednou jí zase spatří a lítá v tom zas.
Co bude dál, bude to jinak než minule? Kdo ví...
Pěkný příběh nejen pro romantiky, stojí za přečtení. schovat popis
Americká autorka R. Carlino píše moc pěkně. V úvodu mne sice trochu viděsil hrubší slovník , ale pak jsem si uvědomila že je tento rozvohovor mezi dvěma muži. Tím se hodně vysvětlilo !!!
Dále mne zaujali zpracování knihy. Pevné desky a kvalitní, bílý papír, dobře čitelný font, to je moc fajn.
Samotný příběh je pohlazením po duši, i když nejsem cílovka. Muž: fotograf, žena: studentka hudby. Jednou jí zahlédnul v metru a bylo to. Nemohl na ní zapomenout, a to i když se fakt snažil !!!
Najednou zjistí , jak to tak bývá , že oba bydlí ve stejném domě a mají společnou stěnu. Slýchává jí hrát na violoncello. Ona si na studium vydělává různě, třeba daruje plazmu.
Na jednom takovém odběru se oba setkají, on omdlí a ona ho zachrání, a je tu láska.
Vztah plný lásky, a pak rozchod. Jednou jí zase spatří a lítá v tom zas.
Co bude dál, bude to jinak než minule? Kdo ví...
Pěkný příběh nejen pro romantiky, stojí za přečtení.
Ukaz.: Naše největší obavy mají škálu od strachu z toho, že budeme muset spát bez svého plyšového medvídka, až ke zjištění, že nám chybí smysl života. Nabízí snad čas, zralost a prekonání mnoha překážek takovou spokojenost se životem, jakou jsem měla nebo to prostě jen vzdáme a podlehneme tomu životu, jaký už vedeme?
A pak jsem si přečetl text nazvaný,,Báseň pro Margaret "
Jednou jsme byli spolu , byli jsme milenci, byli jsme přátelé
Než se nás život změnil, než jsme se odcizili, myslíš na mě ještě?
Příznačným způsobem to přesně vystihovalo mé pocity vůči Grace a na okamžik mě napadlo, zda to nemůže být ona.
Příběh je velmi čtivý, stránky mi ubývaly pod rukama a měla jsem za pár dnů dočteno. Rozhodně oceňuji střídání pohledů Matta a Grace, protože bylo zajímavé číst, jak každý z nich vnímal toho druhého, jak je jejich vztah ovlivňoval a jak si představovali svou budoucnost, která se od reality po patnácti letech bohužel hodně liší.
Docela mě mrzel konec knížky, který je dle mého trošku moc urychlený a možná mi tak také chyběl nějaký… větší efekt. Ale zase na druhou stranu chápu, že teď už nebyl na okázalosti čas.
Než jsme se odcizili je opravdu příjemné oddechové čtení, které doporučuji milovníkům romantických příběhů, ve kterých hrdinové musí překonat překážky, nepřejícnost a bolest, aby nakonec došli k tomu hezkému konci.
Skvělé bylo, že příběh byl možný sledovat z pohledů dvou hlavních hrdinů, Matta a Grace. Pokud moc nemusíte střídání pohledů, tak by to zde nemělo nikomu vadit, jelikož se většina příběhu odehrává z pohledu Matta. Já osobně jsem si nejvíce oblíbila Grace. Úplně jsem chápala její myšlenky a pocity. S Mattem jsem to měla horší, jelikož mi sem tam přišlo, že tlačil příliš na pilu.
Vřele knihu doporučuji všem, kteří si chtějí užít krásný příběh o lásce.
Pokud máte rádi (aspoň občas) romantiku, vřele doporučuji !!!
Mnoho z vás si jistě vzpomene i na svou první opravdovou lásku, ani já jsem nebyla výjimkou. Autorka ve vás dokáže vyvolat vzpomínky na hřejivé okamžiky, které jste spolu se svým protějškem prožívali a jak jste navzájem objevovali jeden druhého.
Ta touha, která je celým příběhem protkaná, je téměř hmatatelná a je úplně jedno, jestli se jedná o touhu dvou mladých lidí, a nebo touhu, která u hlavních hrdinů zůstává i o patnáct let později. Autorka píše opravdu citlivě a velice čtivě, myslím, že budete mít problém se od knihy odpoutat, ať už fyzicky nebo v myšlenkách.
Veškeré vzestupy i pády jsou popsány s neuvěřitelnou šťávou a vy budete mít pocit, že jste toho všeho součástí. Emoce s vámi budou cloumat úplně stejně, jako s našimi hrdiny. Přesto se však nejedná o knihu plnou nečekaných a šokujících zvratů.
Postupně vám začne být úplně jasné, jakým směrem se bude celý děj ubírat a nebudete se moc mýlit. Tato kniha není překvapivým románem, i když mírné překvapení na vás nakonec stejně vybafne, není to tou hlavní a důležitou částí knihy.
Myslím, že i kdyby se jednalo o knihu, která by byla průhledná od začátku až do konce, tak by to v tomto případě vůbec nevadilo.
Autorčin styl je prostě bezkonkurenční. Emoce, které ve mně kniha vyvolala byly opravdu bouřlivé a já jsem si čtení užila od začátku až do konce.
Rozhodně se jedná o jednu z nejlepších romantických knih, které jsem kdy četla. Pokud jste milovníky tohoto žánru a nebo si chcete u knihy odpočinout a zároveň číst něco, co vás opravdu pohltí, tak tato kniha bude tou nejlepší volbou.
Autorka píše opravdu poutavě, příběh je plný jiskřivých dialogů, které si mezi sebou Matt a Grace nahazují přirozeným způsobem. Nechybí ani milostné scény, na které jsem já osobně docela háklivá, protože jen málokdy v knihách vyznívají přirozeně. A světe, div se, v případě tohoto počinu přirozenost a nenucenost drží prim. Erotické scény mezi Grace a Mattem nejsou vulgární, už vůbec ne laciné, zapadají do konceptu příběhu a dodávají mu punc opravdovosti, takže jim tu krásnou ryzí lásku věříte a možná i trošku závidíte. Tak jak to, že se sakra rozešli? Stěžejním pilířem každého vztahu je komunikace, a nejinak tomu je i v případě Matta a Grace. Prostě pokud spolu dva neřeší zásadní problémy a nemluví o nich, propast mezi nimi se pomalu ale jistě rozšiřuje, aby to, co je jinak spojuje, pohltila ve svých útrobách. Můžu vám říct, že v průběhu knihy, zejména na konci, budete mít chuť s oběma zatřást a zařvat, ať spolu proboha mluví. Jojo, emoce, nepsala jsem už o nich náhodou? :)
Matta a Grace si určitě oblíbíte, stejně jako já. Jsou totiž nesmírně charismatičtí a tvoří jednu z nejsympatičtějších knižních dvojic. Je libo příjemnou romantiku, která není prázdná a hlavně přeslazená? Román Renée Carlino Než jsme se odcizili potěší příznivce milostných příběhů, které mají duši.
Hned úvodem přiznávám, že romantické příběhy moc často nečtu, ale před Vánocemi většinou nastane období, kdy po nějakém románu pro ženy sáhnu, ale vždy pečlivě vybírám. Tentokrát mi přišla nabídka z Megaknihy.cz recenzovat knihu Než jsme se odcizili a anotace mě zaujala natolik, že jsem si řekla, že by to mohl být ten pravý příběh pro mě. Kniha mě pohltila od první stránky.
Matt a Grace, poprvé se setkali před patnácti lety, a pak se stalo něco, co jejich cesty rozdělilo. Nyní se opět náhodně setkali, ale nedostali šanci se ani pozdravit. Jejich setkání však oživí vzpomínky, a tak se spolu s Mattem a poté i s Grace vydáváme do období, kdy si byli velmi blízcí. Kdy kamarádství přerůstá v lásku? Měli bychom lásce obětovat své sny? Co se stane s láskou, když nastane odloučení? Může být láska natolik silná, že vydrží i roky? Možná to vypadá jako nasládlý romantický příběh z červené knihovny, ale není tomu tak, je to krásný, dojemný příběh dvou lidí, který má hlavu i patu a který vás zahřeje na srdci.
„Padla jsem Mattovi do náruče a celá jsem zplihla vyčerpáním. Přála jsem si jen to, aby mezi námi bylo zase všechno normální. Chtěla jsem, aby mi Matt všechno řekl a zase byl můj nejlepší kamarád, ale bála jsem se, že se mezi námi během dnešního dne něco změnilo.“
Mám moc ráda knihy, které začínají přítomností a poté nás uvrhnou do minulosti a předestřou nám celý příběh do posledního detailu. Navíc se v knize náhodně ve vyprávění střídají obě hlavní postavy Matt a Grace, takže to působí jako taková zpověď, a navíc vidíme jejich situaci z pohledu obou. Příběh tak získává na čtivosti a dostává se vám pod kůži.
Kniha se mi četla sama a pokaždé jsem se těšila na každou chvíli, kdy budu moct zase poodhalit další část z jejich osudů. Když se poznali, byli mladí, dělali bláznivé věci, ale také to neměli v životě jednoduché, především Grace. A když už jsem si myslela, že to nemůže být již dojemnější, autorka zas trochu přisadila, až jsem měla slzy na krajíčku, a to u knih obvykle nebrečím.
„To myslíš vážně, vesmíre? Nadělil jsi mu toho až moc. Zatraceně příliš! Nemůžeš stvořit jediného člověka, aby byl tak úžasný. To není spravedlivé.“
Budete těm dvěma fandit, budete jim držet pěsti a moc vás bude zajímat, co se to před těmi patnácti lety stalo, že se jejich cesty rozešly.
Knihu doporučuji všem romantickým duším, a to nejen těm ženským. Čeká na vás skvělý příběh, který vás odvede od běžných starostí a možná ve vás vyvolá vzpomínky na vaši první lásku.
„Přítomnost patří nám. Přítomná vteřina, teď a tady, okamžik předcházející tomu dalšímu je náš, abychom ho využili. Je to jediný dárek, který nám vesmír nabízí zdarma. Minulost už nám nepatří a budoucnost je jen naše představa, nic ji nezaručuje. Ale přítomnost je naše a my jsme jejími vlastníky. Jediný způsob, jak můžeme uskutečnit své představy, spočívá v tom, že si vychutnáme přítomnost.“
Děkuji knihkupectví Megaknihy.cz za nejhezčí romantickou knihu, kterou jsem letos četla. Vydalo ji nakladatelství Ocelot, které vydává i krásné dětské knihy. Pokud vás kniha zaujala, můžete ji objednat zde.
Moje hodnocení je 99 %.
Co se týče stylu autorčina psaní, byl opravdu skvělý. Stránky vám ubíhaly pod očima, ani člověk nevěděl jak a všechny kapitoly vás ještě více navnadily na ty nadcházející. Pravdou je, že se našlo pár krkolomných frází, které ale nemůžu autorce zazlívat, protože to také může být jen chyba překladatele.
Je to kniha, která mi opravdu něco dala a vyvolala ve mně soustu pocitů. Jednou večer, když jsem se koupala jsem knihu dala příteli, aby mi chvíli četl a po pár stránkách se rozbrečel. Vůbec jsem nechápala, protože projevovat emoce u něj není na denním pořádku, ale tahle kniha ho v něčem neskutečně sebrala.
Jestli vás nenalákalo celé tohle opěvování, tak už nevím, co jiného. Opravdu si stojím za tím, že se tahle kniha bude líbit spoustu lidem a je mi upřímně líto, že i přes skvělá hodnocení, jak u nás tak v zahraničí, není nikde vidět. Je zapadlá mezi obrovským množstvím knih a to pouze kvůli méněznámému nakladatelství. Není to fér, a proto chci na tuto knihu upozornit a dostávat ji více do podvědomí.
Je to milostný příběh dvou lidí, kde se prolínají dvě časové linie - retrospektivní vyprávění a současnost. Dva lidé zdánlivě vyhlížející jako pár, který spolu vydrží navždy. Oni měli také ten dojem, bohužel po vysoké se jejich cesty rozcházejí a komunikace vázne, oba si vytvoří nějaké domněnky a je po vztahu. Po 15 letech se náhle setkají očima v metru. Matt to takhle nenechá, najde ji?
On na ni totiž nepřestal myslet, i když byl 10 let ženatý s jinou ženou.
Přečtěte si to, je to neobyčejný příběh dvou lidí, kde není żádné boom, ale je to o náhodném setkání dvou spřízněných duší. Četla jsem se zatajeným dechem.
Vracíme se do doby před patnácti lety, Matte se právě odstěhoval do New Yorku, aby zde dokončil své vysokoškolské studium a Grace je první, s kým se pro něj v neznámém městě seznámí. Stanou se nerozlučnými přáteli a postupně jsme vtahování do toho, jaké to je být zamilovaný a jak obtížné může být překlenout přátelství v něco víc.
Jelikož mám podobný typ knížek ráda, i tato si získala moje srdce. Stylem, jakým je napsaná a mužským úhlem pohledu, mi kniha připomínala romány od Nicholase Sparkse. Ale možná díky tomuto srovnání jsem se nemohla ubránit pocitu, že aby se kniha ještě více přiblížila románům od Sparkse, něco maličkého navíc jí ještě chybělo. Moc se mi líbil děj, který se odehrával před lety, po přenesení zpět do současnosti jsem byla trošku rozpačitá. Děj mi přišel zhuštěný a podle mně by si konec zasloužil více prostoru. Ale i přes tyto mé lehké rozpaky jsem se od knížky nemohla odtrhnout a Grace i Matteho jsem si zamilovala.
Je to krásná knížka o lásce na celý život. Obsahuje ale i mnoho zápletek a překvapení a dokazuje, že cesta k lásce nemusí být vždycky jednoduchá.
Velice se mi knížka líbila. Úplně mě vcucla do sebe a do jejího děje. Je napsaná tak krásně, že jsem se od ní nemohla odtrhnout.
Příběh je zasazen do uměleckého prostředí, jelikož Grace je hudebnice a Matt fotograf, takže pokud jste umělecká duše, tak to v knize obzvlášť oceníte. Mezi mladými studenty začíná opravdová lovestory.
Tato lovestory je ale mimořádně čtivá a hlavně uvěřitelná. Všechno jsem jim to věřila, nepřipadalo mi, že by něco bylo přitažené za vlasy, nebo moc vyumělkované atd. Což u takového příběhu velmi oceňuji, protože se mi poslední dobou stává, že hlavním hrdinům tu lásku prostě nevěřím. Tady vše bylo reálné, s hrdiny jsem soucítila a přála jim, aby se dali po těch letech opět dohromady.
Opravdu jsem velmi příjemně překvapená. doporučuji
Tahle kniha byla tak miloučká. Příběh se mi moc líbil a čtení jsem si užila. Dokonce mě ke konci příběhu zaskočily i slzy, tak jsem se do děje ponořila. Než jsme se odcizili přináší lásku, touhu, zármutek, hudbu, fotografování, doteky, ale i shody náhod či rány osudu. Tohle dílo má krásnou obálku i krásný text uvnitř. Ihned po přečtení anotace jsem si říkala, že tohle by mohlo být opravdu dobré čtení a nemýlila jsem se. Příběh mě uhranul.
Tenhle milostný příběh o spřízněných duší probíhající ve dvou časových rovinách mohu jedině doporučit - pokud jste romantické duše, tahle hřejivá kniha je pro vás ta pravá.
Tahle knížka byla skvělá, osudy hlavních hrdinů na mě působily realisticky a stránky utíkaly pod rukama. Můžu vám ji jen doporučit!
Myslím si, že se jedná o klasický příběh ze života (nevěra, rozvod), a proto kniha velmi působí na city. Kniha je založena na retrospektivní kompozici, takže poznáváme mládí hlavních hrdinů - život na univerzitě, jejich záliby a vztah mezi nimi. Kniha je laděna do poetického podtónu, takže v ni najdete plno citátů.
Jediné, co mě na knize zklamalo, je to, že jsem v ní našla pár chyb.
Autorky styl je hodně podobný jako mého milovaného autora young adult, známého zejména protože napsal například
zfilmovaný román Hvězdy nám nepřály. Podobně cynický, lehce pubertální, zároveň tak dospělý ale i praštěný styl, který obsahuje neskutečně emotivní scény, které vás napnou jako strunu a donutí vás občas i brečet. I když je závěr celé knihy trochu předvídatelný, myslím, že i tak si příběh užijete a sem tam se najde i nějaký ten zvrat, co byste od autorky tak úplně nečekali. Postavy jsou dokonale promyšlené a u žádné z nich nemusíte čekat nelogické chování, jak to občas v některých zápletkách bývá. Celkově prostě musím autorku pochválit, protože i přes zdánlivě obyčejný příběh dokázala, že když se něco dělá dobře a člověk nad tím přemýšlí, může z toho vzniknout něco úžasného. Něco co vás dokonale strhne.
Táaak, tohle byl jeden z nejkrásnějších milostných příběhů, jaký jsem v poslední době četla. Bylo to něžné, romantické, dojemné i vtipné pohlazení mé čtenářské dušičky v této divné době. Nečekejte nic víc a nic míň než nádherně napsaný příběh jedné lásky, za který by se ani Nicholas Sparks nemusel stydět. A to je hodně velká pochvala :-).
Sledujeme životní příběh dvou postav Grace a Matta. Potkávají se zcela náhodou na vysokoškolské koleji a od první chvíle je jasné, že tihle dva si jsou souzeni. Je zajímavé sledovat jejich postupné sbližování, rodící se lásku, ale i neshody. Právě nedorozumění, které se mezi nimi odehraje, strhne lavinu, která se valí skrz jejich životy a po mnoho let ji není možné zastavit.
Život obou hlavních postav je zajímavý. Grace pochází z disfunkční rodiny, je prototypem umělecké nevázané duše a i když se snaží působit silně, uvnitř ní se skrývá nejistá dívka, která potřebuje lásku. Oproti tomu Matt je jako začínající fotograf plný odhodlání něco dokázat a proslavit se. Povaha i chování Grace mi přijde jako něco zcela nového a svým způsobem si ho zamiluje. Narozdíl od Grace pochází z bohaté vlivné rodiny, která má také své problémy, ale rozhodně se nejedná o problémy materiální. Proto je kromě jiného zajímavé sledovat i střet dvou různých světů, pohledů na život a rodinných zázemí. Navíc je od první vteřiny jasné, že hlavním postavám nelze jinak než fandit a doufat, že se i přes nepřízeň osudu a mnohá špatná rozhodnutí dostanou ke svému šťastnému konci.
Příběh je vyprávěn z pohledu Matta i Grace. Díky tomuto vyprávění ze dvou perspektiv a úhlů pohledu se otevírá ucelený pohled na celou komplikovanou situaci. Mimo jiné můžeme sledovat také to, jak se v určitých situacích zachová žena a jak muž, případně to jak na celý problém vlastně nahlíží. Většinou je to zcela odlišný pohled.
Už samotné rozdělení knihy je zvláštní. Dělí se na několik částí/vět: Nedávno, Před patnácti lety, Teď, o patnáct let později a Důkazy, že život hoří dobře. Jak je z jednotlivých názvů patrné skoky z jednoho časového úseku do jiného, nejsou ničím neobvyklým. Naštěstí je ale vždy jasně patrné o jaký časový úsek se jedná. Není tedy možné se v příběhu ztratit.
Několikrát jsem byla překvapena dějovými zvraty, zejména v druhé polovině knihy. A co mě také překvapilo, bylo několik erotických scén, které jsem vůbec neočekávala. Je logické, proč se objevily, ale stejně mě zaskočily... Nejsou nijak přehnané, nebo nevhodné, ve výsledku se do děje hodí a doplňují celkový dojem a vztah hlavních hrdinů.
Celkově je kniha opravdu dobře, příjemně napsaná a děj plynule ubíhá. Jedná se o obyčejný příběh ze života, který má v sobě ale něco hlubšího a silnějšího. Něco, co je třeba najít mezi řádky. Samozřejmě je tu množství romantiky, ale řekla bych, že na prvním místě jsou spíše mezilidské vtahy obecně. Nejen romantické, ale i přátelské, rodinné, školní...
Obálka knihy je krásná. Jak už jsem zmínila na začátku, zaujala mě na první pohled, a to aniž bych tušila, o čem kniha pojednává. Přijde mi, že spolu s názvem knihy působí úžasně atmosféricky a slibuje něco, co rozhodně splní.
Příběh ve mně dokázal vyvolat emoce, což je u knih velké plus. Byl dojemný, emotivní a musím říct, že k slzám jsme měla také blízko. Ze začátku jsem se bála, aby kniha nebyla příliš předvídatelná, ale naštěstí se má obava nevyplnila.
Hlavními postavami jsou Grace a Matt. Díky tomu, že se s nimi setkáváme ve dvou časových rovinách, tak dokážeme vidět změnu, která u nich proběhla. Musím přiznat, že Grace mi byla sympatičtější. Uznávám ale, že oba byli sladcí a fandila jsem jim. Jejich charaktery byly popsané dobře a skvělé bylo, že autorka nezapomněla, že každý má svoje chyby. Oba dva jsou jen lidé a občas něco zbytečně zdramatizovali či pitvali. Určitě je třeba upozornit, že je občas budete chtít proplesknout. Ale tak to je i v reálném životě a pro mě to bylo jen další plus. Autorka nezapomněla ani na to, že lidé se sice zkušenostmi mění, ale některé zvyky prostě nikdy nezmění.
Kniha byla čtivá a bavila mě od začátku do konce. Autorka to se slovy umí a věřila jsem ji každé slovo v příběhu. Jediné, co mi kazilo požitek, byly chyby v textu. Je vidět, že nakladatelství Ocelot se ještě má v čem zlepšovat.
Hlavní hrdina Matt a hlavní hrdinka Grace. Tyto dvě postavy hrají ústřední role, kolem nich se všechno motá a všechno i odvíjí.
Seznámí se na kolejích, ač každý studuje jiný obor, oba mají před bakalářem, takže sdílejí stejné místo a také stejné studijní povinnosti.
Ale to není všechno, to nejdůležitější, co spolu sdílejí, je jejich volný čas. Začíná to opatrným kamarádstvím, pokračuje to jako nejlepší přátelství a skončí to láskou. Přímo osudovou.
Jenže osud hraje proti oběma. Do cesty se jim neustále staví různé překážky, ať už malé nebo velké, některé jsou přímo obřích rozměrů a oběma se jejich život začne vyvíjet jinak, než si prve plánovali. Jak? Proč? Kdy? A kdo?
Než jsme se odcizili je nádherně napsaný příběh, který ukazuje svým čtenářům, co je v životě dvou lidí nejdůležitější. Není to důvěra (i když je zajisté taky důležitá), ale je to komunikace. Mluvit, mluvit, mluvit. A věřte mi, že zrovna já o tom něco vím, když mi na tomto ztroskotal vztah s otcem mého dítěte. 🙂
Víte, autorka tady krásně, jemně a s citem dokázala popsat nejen pocity a emoce obou hlavních postav, ale také jejich přístup k tomu druhému. Líbilo se mi, že i když byli Matt a Gracie vykresleni jako dokonale vyspělí jedinci, tak přesto nedokázali zabránit různým zaškobrtnutím, které se jim stavělo do cesty.
„Chvíle, kdy jste slíbili, že budete někoho milovat, nebo kdy jste se poprvé cítili někým milovaní, už nedokážete stvořit podruhé. Nemůžete znovu prožít pocity strachu, obdivu, nejistoty, vášně a touhy, toho všeho smíchaného dohromady, protože něco takového se nestává dvakrát. Po celý zbytek života se toho snažíte dosáhnout znovu, asi jako stavu, kdy jste byli poprvé zhulení. Neznamená to, že byste nemohli milovat někoho jiného, nebo v životě pokračovat dál. Znamená to jen, že ten jedinečný spontánní okamžik, ten zlomek vteřiny, kdy jste udělali velký skok, kdy vám bušilo srdce o závod a vaše mysl byla popletená samými co kdyby? – tenhle okamžik – už se nikdy neodehraje stejným způsobem.“
Přiznám se, že někdy jsem měla neskutečnou chuť jednoho nebo druhého proplesknout, protože si mezi sebou stavěli zeď, pomalu, ale jistě. Podezřívání, pitvání svých představ, které ale vůbec neodpovídaly realitě. Někdy to bylo k zbláznění. Ovšem to bylo přesně to, co mne na tom bavilo.
Ten způsob, jak autorka dokázala mě „přinutit“, abych zuřila, nebo si v duchu říkala, jak jsou pitomí, když můžou mít klidně všechno přímo na stříbrném podnose.
Kniha Než jsme se odcizili mne navíc uhranula tím, že na pár stránkách dokázala popsat patnáct let života dvou mladých lidí. A ty poslední kapitoly, ty byly nejlepší. Tam se mi líbilo, nejen, jak se oba posunuli, ale jak autorka opět předvedla, že mnoho lidí může zestárnout, ale některé své zvyky prostě nezmění a mluvit nebudou. 🙂
Kniha je rozdělena nejen do částí, ale také samozřejmě do kapitol, kde se ve vyprávění střídají oba hlavní hrdinové. Ale nemusíte se obávat, že byste na jednu věc četli dva pohledy – mužský a ženský. Autorka na každou kapitolu navazuje dál, ač vystřídá vypravěče, a proto se příběh neustále vyvíjí dopředu a žene se do svého konce. Jestli zdárného či smutného, to už nechám na vás, ať si přečtete, ale můžu vám říct, že mi nejednou málem přivodili Matt s Gracie infarkt za tu jejich nemluvnost. 🙂
Ač je kniha Než jsme se odcizili určena spíše pro ženy, já bych byla za to, aby si ji přečetli i muži! A to z prostého důvodu – většinou jsou to oni, kdo nic nechce řešit, nic nechce probírat, utíkají do hor nebo hůř, do hospody. 🙂
V ději nechybí nic, romantika, něžná gesta, trocha toho sexu, a ač jsem tak trochu něco předvídala, přesto jsem se skvěle bavila. Věřím, že to tak budete mít i vy. 🙂
Vztah hlavních hrdinů se vyvíjí tak lehce a neuspěchaně, že má čtenář pocit, že ho prožívá s nimi. Autorka příběh postavila hlavně na postavách, které výborně vykreslila. Ano, kniha neobsahuje šílené zvraty, nad kterými by člověk zůstal nevěřícně sedět. Příběh zvraty obsahuje, ale ze života. Jsou tedy reálné a dobře uvěřitelné.
Komu bych tedy knihu doporučila? Vnučkám pod stromeček, milovníkům newyorkské atmosféry nebo dívkám, které se rádi odreagují a nechtějí u čtení přemýšlet. Pokud máte rádi komplikované příběhy s vodítky a konečným rozuzlením, v této knize je nenajdete. Ale i tak si možná zavzpomínáte na svá vysokoškolská léta, první lásku a všechna úskalí a radosti, které s ní přišly. Knize dávám 4 hvězdičky.🤩🤩🤩🤩
Nepatrně mě zarazil počet stran. Kniha se jeví útlá a u silného příběhu předem očekáváte bichli. Na jednu stranu jsem ráda, na druhou mě maličko zklamal uspěchaný závěr, který si rozhodně zasloužil více pozornosti a propracování. Rozvíjet se vše začalo krásně. Současnost, potom minulost pro vysvětlení a poté opět návrat do současnosti. Příběh vyprávěný z pohledu obou hlavních protagonistů, tak to mám nejraději, i když ještě raději mám, když coby vypravěč a zprostředkovatel vystupuje jenom muž.
Čekala jsem méně romantické čtení. Některé pasáže se mi velice líbily, jiné byly lehce předvídatelné, nicméně vyváženost mezi tušením a překvapením byla solidní, proto necítím žádné rozhořčení a vyjma právě uspěchaného konce nemám, co bych knize vytkla. Kapitoly přiměřeně dlouhé, děj měl spád, dialogy fungovaly. A že jsem si myslela na něco dramatičtějšího? Nevadí, jistí to jiní autoři.
Celou recenzi najdete spolu s dalšími na vendi13.(url)
V knize je vyprávěn příběh ze dvou pohledů a to hlavních postav Matta a Grace. V knize se přesouváme z přítomnosti do minulosti a potom zpět do přítomnosti.
Matt je zapálený do fotografování, Grace zase do hudby. Jednoho krásného dne se jejich životy spojí, když se potkají na koleji a pokoje, ve kterých bydlí jsou hned vedle sebe. Od té doby se z nich stane nerozlučná dvojka, která vymýšlí jak si vydělat nějaké peníze, jen tak se procházejí a užívají si život, protože jsou prostě mladí. Jenomže co se stane, když Matt odjede do Jižní Ameriky? Bude na něj Grace čekat?
Kniha si mě naprosto získala. Je ideální na zimní večer, kdy si po celém dni chcete přečíst nějakou oddechovku. Kniha se krásně čte, úplně sama. Vcucne Vás do děje a nejedna žena se do Matta zamiluje. Autorka ho totiž líčí jako děsně sexy chlapa, po kterém touží každá žena. Bohužel musím upozornit na pravopisné chyby v překladu. To mě trošku bylo do očí a úplně bych to nečekala. Každopádně je to kniha spíše pro dámy a já jsem vděčná za možnost si ji přečíst :)
Velmi doporučuju :)
Je veliká škoda, že více lidí tuto knihu nečte, protože je to opravdu skvost. Kniha je originální vtipná, dojemná, plná fotografování, hraní na nástroje, hudby a studentského života. Ale ne ze střední školy, ale z vysoké školy a to je to, co se mi na tom nejvíce líbilo. A hlavně to bylo realistické. Žádné zkrášlování života na vysoké.
Je pravda, že romantická linka je určitě přikrášlená, ale o to jde a patří to tam. Kniha je krátká a určená na odpočinek, takže trošku přikrášlená romantika sem patří.
Od této chvíle Vás čeká nádherný romantický příběh dvou lidí, který se odehrál před patnácti lety. Máme možnost pozorovat vzkvétající lásku Grace a Matta z dob, kdy oba dva chodili na univerzitu. Matt studoval fotografii, často v temné komoře vyvolával fotografie a Grace studovala hudbu, konkrétně hru na violoncello. Matt měl na koleji pokoj hned vedle Grace a už od první chvíle bylo jasné, že si budou rozumět.
Vypravování se odehrává v ich-formě ze dvou úhlů pohledu ústředních postav Matta a Grace. Styl psaní je čtivý, nepostrádá surovou atmosféru, která působí velmi uvěřitelně a reálně, což se k příběhu hodí. Zatímco Mattovy části jsou chladnější, tak ty Graceiny naopak působí vřelejším dojmem.
Matthias je muž, který svému povolání i studiu obětoval hodně. Má za sebou ve svých šestatřiceti letech rozvod i rozchody a ženy, které opustil, tak už jsou znovu vdané a čekají potomky, zatímco on je stále sám a tak nějak ve svém životě tápe a poddává se realitě, přičemž spíš nechává svůj život plynout, namísto aby skutečně žil. Tak to alespoň vidíte v prvních kapitolách, kdy chodí do práce a vlastně nemá žádný osobní život. Jeho šéf Scott si ho dobírá a doufá, že se stejně jako on stane Matt starým mládencem, posedlým ženami. Vše se změní, když Matt náhodou narazí na svou bývalou největší lásku Grace. Od té chvíle žije jen minulostí a snaží se Gracie znovu najít...
Grace je cílevědomá, velmi přátelská, vtipná a milá dívka, která s Mattem nejprve uzavře přátelství. Jak se jejich vztah vyvíjel a pokročil až k lásce? To se dozvíte právě v jejích kapitolách, které vás vtáhnout do minulosti. Do chvil studií, kdy se prali s financemi i se životem studenta. Grace je cellistka, která hudbu zbožňuje, ale co když o svůj nástroj přijde nebo se stane něco, co je od sebe s Mattem odrazí?
Grace a Matt jsou staří známí z časů, kdy oba studovali v New Yorku na univerzitě. Dnes, o 15 let později, na sebe náhodou narazí v metru a toto krátké setkání roztáčí kolotoč vzpomínek, z nichž se čtenář dozvídá, jak se jejich vztah během těch prvních měsíců v minulosti vyvíjel a co zásadního se mezi nimi odehrálo, že se pak od sebe na dlouhých 15 let odloučili…
První polovina knihy, která vypráví tu dávnou historii jejich vztahu, se mi opravdu líbila, přečetla jsem ji jedním dechem a i ta romantika tam byla dávkována v takové nepřeslazené a nekýčovité míře, že mě to opravdu docela chytlo za srdce a vlastně mi to přišlo i jako poměrně uvěřitelný a hezký příběh.
V té druhé půlce jsem se trochu zasekla, kniha začala váznout, děj postrádat logiku a postavy uvěřitelnost. Ale už jsem byla lapena, a tak jsem stejně pořád musela pokračovat ve čtení, protože jsem byla zvědavá, jak to bude s Mattem a Grace dál. Ačkoliv pro mě bylo to finální vyústění slabší a chování postav místy přitažené za vlasy, všichni víme, že tyhle romány jinak než happy endem skončit ani nemůžou (to si sem dovolím napsat i bez předchozího upozornění na spoiler :D) a mě by tady vlastně jiný typ konce asi dost rozhořčil.
Tak či tak se autorce rozhodně nedá upřít talent udržet čtenářovu pozornost a zájem o osud hlavních postav. To rozhodně nedokáže každý spisovatel. Příjemným zpestřením knihy je i to, že chvíli se slova ve vyprávění ujímá Matt a pak zase Grace.
Pokud tedy hledáte nějakou nenáročnou oddechovku na pošmurné koronavirové dny, určitě vás román Než jsme se odcizili v tomto směru nezklame. Koneckonců nikdo nemáme v knihovničce pouze díla nositelů Nobelovy ceny za literaturu, že ;-)
Začátek byl pro mě nudný. Typická love-story. Žádná překvapení. V půlce knihy, kdy se příběh posouvá o 15 let později, mě to začalo trochu bavit. Děj pomalu začalo na sebe navazovat a dávat logiku a smysl.
Autorka krásně ztvárnila svět, ale až moc dokonalý. Ale to se nedá mluvit o postavách. Byly trochu přitahané za vlasy, ale to je už u romantické knih (i filmy) typické.
Knihu bych doporučila tak na půl, ale nejsem si jistá. Možná, kdybych byla starší, bavilo by mě to, ale teď je to špatná doba a ještě po tom, co jsem se tento rok předávkovala množství slaďárném a cute věcmi.