Začíná to jako obvykle - mrtvolou. Ale kdo v tom má tentokrát prsty? Běžný sériový vrah, nebo společník zvráceného kouzelníka známého pod přezdívkou Muž bez tváře? Než se policejní konstábl Peter Grant v novém případu zorientuje, pod soupravu metra vkročí londýnský urbanista a zmizí jistý...
číst celé
Začíná to jako obvykle - mrtvolou. Ale kdo v tom má tentokrát prsty? Běžný sériový vrah, nebo společník zvráceného kouzelníka známého pod přezdívkou Muž bez tváře? Než se policejní konstábl Peter Grant v novém případu zorientuje, pod soupravu metra vkročí londýnský urbanista a zmizí jistý starobylý grimoár. V Londýně nic neobvyklého. Ale pak se k Peterovi donesou zvěsti o prazvláštních událostech v oblasti Elephant and Castle, které se točí kolem věžáku navrženého bláznem, postaveného šarlatány a obývaného těmi největšími zoufalci. Mají tyto skutečnosti nějakou spojitost? A pokud ano, proč k nim proboha muselo dojít až na jižním břehu Temže, kde jindy chcípnul pes? Promiň, Toby.
Tuhle řadu miluju. Nadpřirozené zločince vyšetřují policajti - čarodějové.
Victoria Schwab
Báječné, tohle je opravdu skvělé pokračování příběhu.
Lois Bujoldová
schovat popis
Recenze
Čtvrtá knihy z boxu „Řeky Londýna“ mě docela zklamala. Prokleté domovy jsou jakýmsi úpadkem v příběhu. Vlastně mě mělo varovat to, že na přebalu knihy Kateřina Bažantová nenakreslila velké oči, tak jak tomu je v předcházejících i nadcházejících přebalech. Prokleté domovy tak nestrádají pouze obsahově, ale i graficky.
Co se týče obsahu, musím napsat, že tu vlastně není žádná pořádná akce k zapamatování, tak jak tomu bylo dříve. Například jízda ukradenou sanitkou, znetvoření Grantovo společnice, nebo plavba v jedné z řek Londýna – to vše si čtenář zapamatuje, ale v tomto příběhu není nic výrazného. Možná až na samotný destrukční konec, ale ten byl očekávaný celou dobu. A navíc byl konec strašně přehnaný a myslím, že skutek samotný poslal tuto knihu do trosek.
Příběh mi kazila i absence výraznějších humorných scén, postrádal jsem ten klasický Britský humor, na který si čtenář zvykl v předcházejících dobrodružství. Ano, seržant Grant sice má pár ironických veselých poznámek, ale to vše ihned zapomenete, protože se do příběhu nemůžete vložit s plnou parádou. Tohle je zatím nejhorší příběh v sérii. Byl jsem zklamán. Příběh jsem si vůbec neužíval.
Nebudu lhát, čekala jsem, že po takovém druhé díle už mě kniha omrzí, ale nebylo tomu tak. Autor si nařádkoval všechny díly a drží si patřičnou úroveň své tvorby.
Příběh začíná tak, jak jsem přepokádala, vrtvou ženou, která je znetvořená a Peter se opět připojí do vyšetřování.
Autor dokáže pořádně zajet do hloubky a vykuchat z vás pocity. A to i nedobrovolně :)
Nebylo to nejhorší, to určitě ne. Prokleté domovy se mi líbí pořád více než Řeky Londýna, které tuto sérii odstartovali a neudělali na mě úplně nejlepší první dojem...
Ale zpět k této knize:
Napsána je pořád stejně čtivě a stále díky ní můžete vdechovat tu tajemnou atmosféru, která Vás doslova vtahuje do příběhu a žádá, abyste byli jeho součástí. Varuju Vás, že stačí jediná kapitola a už není cesty zpět :)
Trochu slabší, ale pořád se dá, nezbývá než doufat že příští díly budou lepší.
Doporučuji :D