Mercy Thompsonová je oslavována jako „hrdinka, která nepřestává růst a přesto zůstává věrná sama sobě“. A nyní je zpátky a brzy zjistí, že když se fae rozhodnou ublížit lidem, nejvíce trpí děti…
Napětí mezi fae a lidmi vrcholí. A když jsou kojotí kožoměnkyně Mercy a její druh, alfa vlkodlak Adam,...
číst celé
Mercy Thompsonová je oslavována jako „hrdinka, která nepřestává růst a přesto zůstává věrná sama sobě“. A nyní je zpátky a brzy zjistí, že když se fae rozhodnou ublížit lidem, nejvíce trpí děti…
Napětí mezi fae a lidmi vrcholí. A když jsou kojotí kožoměnkyně Mercy a její druh, alfa vlkodlak Adam, povoláni zastavit zuřícího trolla, padne jim do rukou něco, čím by bylo možné donutit fae stáhnout se a zastavit otevřenou válku: lidské dítě, které fae kdysi dávno ukradli.
Mercy, Adam a jejich smečka se však rozhodnou vzepřít se nejmocnějšímu vlkodlakovi v zemi, lidem i fae a ochránit chlapce za každou cenu. Kdo ale ochrání je samotné před chlapcem s ohnivým dotykem?
schovat popis
Recenze
V tomto díle se mi líbili všechny vedlejší postavy i dynamika celé smečky. Příběh měl rychlý spád a přečetla jsem to na jedno posezení jak dobré to bylo. Ohnivý dotek je kniha poháněná příběhem (nesoustředí se moc na postavy) a plná akce takže jsi čtení rozhodně užijete!
Hned v úvodu příběhu vás čeká autorčin typický vtip, který vás příjemně navnadí na čtení a už nepustí, dokud knihu nedočtete, protože Mercy pro nějakou tu dobrou hlášku nikdy nejde daleko.
Dalším velkým lákadlem této knihy je téměř neustálá přítomnost nějaké akce. Sice občas narazíte na nějaké to klidné místo, kde si můžete vydechnout, ale vaše pozornost moc nepoleví, protože se budete muset soustředit na informace, jež získáte z různých příběhů, které postavy v knize vyprávějí. Ale najde se i pár popisných odstavců, které vás donutí těšit se na chvíli, kdy se zase něco začne dít.
Velkou změnou oproti předešlým dílům je fakt, že se děj zase posunul o něco kupředu.
Sice i devátý díl běží podle zaběhlého scénáře, kdy se Mercy do něčeho namočí, ale tentokrát to má na děj série vliv a čtenáře tak nabudí na pokračování.
Bohužel to má i stinnou stránku, a to, že se v tomto díle nedočkáme oblíbených vedlejších postav, jako je třeba Samuel či upír Stefan, protože je Ohnivý dotyk zaměřen výhradně na fae a jejich problémy s Pod Kopcem, i když mě mrzelo, že zrovna tato část, týkající se přímo Pod Kopcem, byla poněkud odbytá.
Mercy se tam jenom na moment mihne a celá záležitost zabere pouze několik stránek.
Na druhou stranu se něco dozvíme o Šedých pánech, kteří doposud byli velmi tajemní a také zjistíme, že Baba Jaga není zase tak hrozná, jak nám od dětství v pohádkách tvrdili, ba naopak, je překvapivě sympatická a v Ohnivém dotyku si ji pravděpodobně velmi oblíbíte.
Čtení tohohle dílu mi dost trhalo srdce, zvláště jak se elfové zachovali k těm dětem. A rozhodnuti Maroka mě také moc mě potěšilo, ale ukázalo se, že Marok má srdce a tak z nenávisti k němu jsem zase přesedlala na obdiv. Elfové jsou docela hrozná stvoření, ale nakonec mají i rozum, ale jeji demonstrace síli byla dostatečná a děsivá zároveň, tak jsem si tak říkala, že kdyby vypukla válka elfové by ji nejspíš vyhráli.
Důležitou postavou byl malý chlapec, který se chová místy jako dospělý a je starší než samotný Adam. Dost creepy. A kamarádí se s malou holčičkou. Creepy na druhou. Kdo je ta holčička? To si zjistěte sami!
Velmi zajímavý byl výlet a celkově informace o Pod Kopcem, jen škoda že toho bylo málo. Mohla by za mě být o Pod Kopcem klidně celá kniha.
Abych pravdu řekl, zdá se mi o něco slabší než předchozí díly. Je to poněkud zdlouhavé, na začátku strašně a pro mne zbytečně zdlouhavý, poté už dobré, po nějaké části, co se čtenář začte, je to v pořádku a opravdu to dokáže čtenáře uvrtat k velkému čtení. Přečteno jedním dechem. Vřele tuto knihu doporučuji, jen tak dál autorovi, je to vynikající počteníčko.
Trošku mi vázl i text. Tentokrát jsem některé věty musela číst víckrát, protože mi unikal smysl. Buď mi to nebrala hlava nebo se někde zasekl překlad. Opravdu nevím. Tím pádem jsem občas tápala i v konverzacích a smyslu dané situace. Ale nakonec to nebyl až takový problém, protože příběh jako celek jsem chápala dobře.
Přišlo mi, že se tentokrát rozehrálo hned několik partií, ale ne všechno bylo úplně uzavřené. Nebo to bylo spíše nakousnuté, jenže byly důležitější věci, takže se prostě šlo dál. Například s novým vlkodlakem Sherwoodem to absolutně vyznělo do ztracena. Nicméně akce rozhodně nebylo málo, opět se to celé točí hlavně kromě víl. Hlavní postavy jsou stále stejné a nějaký větší posun se nekoná.
A i když kniha nebyla vyloženě slabá, nebyla to prostě jízda jako na začátku. Se zpětným ohlednutím mám pocit, jakoby toto pokračování bylo jen na zaplnění místa, protože se vlastně nedělo ani nic zásadního. Jen taková vata. Zabavit jsem se dokázala i tak, ale chyběl mi ten pocit, který jsem zažívala dříve, kdy jsem chtěla neustále jen číst a číst. Pro mě se kniha stala nejslabším dílem série.