Pro začátek určitě řeknu, že jsem nevím jestli ráda za to, že jsem si knížku přečetla, protože nebyla zbytečná a vyloženě nudná, ale zase na druhou stranu mi zhroutila představu konce posledního dílu.
Rozhodně musím uznat, že jsem konečně dostala odpovědi na spoustu svých otázek a celkově si ujasnila pohled na vytvořený svět. Více jsem poznala postavy a byla jsem ráda, že jsem se s některými znovu setkala. Tím, že jsem si ve knížce více zamilovala a poznala některé postavy, tím více a více jsem přemýšlela nad tím, že proklínám autora knihy, za to, jak jejich životy skončily. Musím uznat, že je celý příběh výborně promyšlený, ale rvalo mi nervy pomyšlení na to, že to celé skončilo tak jak to skončilo. Je to těžké vysvětlit, ale po dočtení třetího dílu mi konec série nepřipadal zase tak drastický a byla jsem s ním smířena. Ale po dočtení právě této knížky se mi zhrotila celá má představa a naprosto jsem nechtěla, aby konec byl takový, jaký byl. Díky detailům, mi bylo hrozně líto osudů jednotlivých hrdinů.
Celkově knížka byla zajímá plná nových informací, ale rozhodně mi v ní scházelo více akce, protože se chvílema prakticky nic nedělo.
Nejvíce mě odrovnal konec knížky, který byl (co se Terezy týče) naprosto neuvěřitelný. Neustále jsem si přemítala první díl série a říkala jsem si, jak to bylo popravdě.
Nemůžu se rozhodnout, jestli autora nenávidím, nebo obdivuju. Musím uznat, že dokázal napsat vše tak, aby to mělo smysl a mám pocit, že měl každou maličkost promyšlenou. Celá trilogie má úžasný nápad, spád a je velice čtivá. Jenže kvůli prequelu jsem ho začala nenávidět za to, jak mohlo vše dopadnout vlastně naprosto špatně, jak nechal nedořešená vztahy našich hrdinů a hlavně za to, že se některé postavy ani nedozvěděli skutečnou pravdu.
Jak jsem psala na začátku, mám velice smíšené pocity, ale minimálně jsem si jistá, že přečtení Labyrintu nelituji, i když mi chvílema dráždil nervy.
Recenze
Zajímalo by mě, zda se někomu tento díl NELÍBIL, to by byl totiž asi světlá vyjimka! :-)
Bylo to napínavé, maši hlavní hrdinové zažily hrozné ale i skvělé věci, z některých mi bylo vážně do zpěvu. Tuhle sérii můžu doporučit fandům z Hunder Games, v tom se opravdu najdete. Já jsem z těcho knih fakt spokojená.
Kdo nečetl, zak šup šup. Nebudete zklamaní.
Líbilo se mi mít možnost poznat Thomase ještě předtím, než byl v Labyrintu. Myslím, že jsem si ho díky této knížce ještě víc oblíbila. Taky se mi moc líbilo čtení z Newtova pohledu. Pořád zastávám názor, že je jednou z nejlepších postav.
Pokud jste přečetli trilogii, tato kniha je pro vás povinnost:)
Rozhodně musím uznat, že jsem konečně dostala odpovědi na spoustu svých otázek a celkově si ujasnila pohled na vytvořený svět. Více jsem poznala postavy a byla jsem ráda, že jsem se s některými znovu setkala. Tím, že jsem si ve knížce více zamilovala a poznala některé postavy, tím více a více jsem přemýšlela nad tím, že proklínám autora knihy, za to, jak jejich životy skončily. Musím uznat, že je celý příběh výborně promyšlený, ale rvalo mi nervy pomyšlení na to, že to celé skončilo tak jak to skončilo. Je to těžké vysvětlit, ale po dočtení třetího dílu mi konec série nepřipadal zase tak drastický a byla jsem s ním smířena. Ale po dočtení právě této knížky se mi zhrotila celá má představa a naprosto jsem nechtěla, aby konec byl takový, jaký byl. Díky detailům, mi bylo hrozně líto osudů jednotlivých hrdinů.
Celkově knížka byla zajímá plná nových informací, ale rozhodně mi v ní scházelo více akce, protože se chvílema prakticky nic nedělo.
Nejvíce mě odrovnal konec knížky, který byl (co se Terezy týče) naprosto neuvěřitelný. Neustále jsem si přemítala první díl série a říkala jsem si, jak to bylo popravdě.
Nemůžu se rozhodnout, jestli autora nenávidím, nebo obdivuju. Musím uznat, že dokázal napsat vše tak, aby to mělo smysl a mám pocit, že měl každou maličkost promyšlenou. Celá trilogie má úžasný nápad, spád a je velice čtivá. Jenže kvůli prequelu jsem ho začala nenávidět za to, jak mohlo vše dopadnout vlastně naprosto špatně, jak nechal nedořešená vztahy našich hrdinů a hlavně za to, že se některé postavy ani nedozvěděli skutečnou pravdu.
Jak jsem psala na začátku, mám velice smíšené pocity, ale minimálně jsem si jistá, že přečtení Labyrintu nelituji, i když mi chvílema dráždil nervy.
Spoiler :
Na začátku mě hodně překvapilo- to s tím jménem. Ať už samotný fakt, že se jmenoval - pro nás všechny od začátku Thomas a teď vyjde najevo toto. Pak donucení přivlastnil si to jméno. Opravdu jsem čekal,že třeba toto bude vysvětleno - nebylo.
Myslel jsem ,že některé věci budou vyjasněny třeba - placeři bylo uvedeno na 177 stránce a nic k tomu, ale třeba by stačilo k tomu napsat něco podobného tomuto - citace která je v knize - "Skupinka obešla stavbu, které začali říkat dvůr". Pravda o nic moc se nejedná, ale trochu mě to štvalo a těch nevyjasněných věcí je tam daleko víc.
Knížka celkově pro mě nebyla tak čtivá jak první prequel, ale mám kamarádku, které se líbil víc tento. Takže to si asi musí každý zhodnotit sám. Celou knihu čekáte až se něco stane, nebo utečou, ale protože víte jak musí kniha zkončit, ničí vám to srdce. Tajné schůzky s ostatními dětmi mě strašne bavily a když se na knihu dívám zpětně moc se mi líbila. Hodnocení vám nedám, protože jej neustále měním.