Kentauři, nekromanti, mantichory, enti, kyklopové, obři, draci, raskové, yetikové, mořské panny, golemové, skřeti, trollové, chiméry, nymfy, orkové, bazilišci, satyrové, sklepní slizáci, sovědové, saigy, murlogové, ogři, firlolgové, zlovlci, grimlochové, wyverni, akrové, gorgony, banshee, minotauři, daévy, vrci, druinové, sylfové a nakonec i mnohé další nestvůry, které autor splácal dohromady. Že to může působit zmatečně? No za nějakou dobu si čtenář prostě zvykne a uvědomí si, že už ho vlastně nemá co překvapit. Autor si půjčil některé motivy, zkomolil nějaká jména a celý svůj svět tak nějak zdvojnásobil a nafoukl.

Ale prostě mimo tento svět je zde hned několik důvodů, proč se do knihy pustit:
1) Postavy
Banda vysloužilých bojovníků, kteří si nejdou pro sprosté slovo daleko a protlouká se tak, jak jen po více méně úspěšné kariéře dokáže. Všichni do jednoho jsou to nesmírní sympaťáci a vůbec nevadí, že si jeden přes pupek na nohy skoro nevidí a další že pomalu ale jistě umírá na nevyléčitelnou nemoc. Život je pro ty, kdo se neposerou a v tomto duchu se tak nějak nesla celá kniha. Když to nejde, vždy se dá najít nějaká oklika.
2) Humor
Jedním z neodmyslitelných aspektů příběhu je beze sporu humor. A dost často se stává, že humor po nějaké době omrzí nebo je více méně nepatřičný. Zde ale ne, zde si drží úroveň od začátku až do konce. A že je někdy až moc vulgární? Popravdě zde se ten humor odvíjel v tak harmonickém stupni s dalšími aspekty knihy, že o nějaké nevhodnosti nemůže být ani řeč.
3) Poselství
I člověk, který má kariéru za sebou se může hezky vybarvit a dokázat, že zvládne ještě daleko víc, i když mu to prostě nikdo nežere. Na sklonku života si jeden často uvědomí, co je nejdůležitější, a že honit se celý život za něčím, co stejně vybledne, nemělo moc význam. Ale, že daleko významnější byly ty vazby, které se přitom formovaly. A tuto cestičku si autor hezky budoval skrz na skrz příběhem, a že do toho dokázal dostat neuvěřitelnou hromadu emocí. A nakonec, i když si čtenář představuje mnoho různých zakončení, stejně jej to tak jako tak semele.
Pokud ještě váháte s přečtením této knihy, možná vás utvrdí fakt, že je to jednohubka, od které se díky svižnému stylu psaní jednoduše neodtrhnete. Sága si mě dostala na svoji stranu hned, jak se sjednotila. A jsem zvědavá, jaké další eso si pro své čtenáře autor nachystal. schovat popis