Z čtvrté a finální knihy série Rudá Královna mám takově smíšené pocity. jsem z konce dost zklamaná., jednoduše jsem si to představovala jinak a očekávala jsem víc. Je mi to dost líto. Tato série mi úplně přirostla k srdci, od poslední knihy čekala víc. Určitě mě děj v mnoha ohledech překvapil a já i trnula v napětí.

Celkově mě závěrečná kniha hodně bavila. Nově jsou v knize kapitoly z Calovy, Irisiny a Mavenovy perspektivy. Ty Mavenovy kapitoly mě přiměly se na něj dívat z jiného úhlu a lépe ho pochopit, je mi ho ještě více líto. Maven byl v knize pro mě obrovské plus, opět ukázal, co vše dokáže, včetně jeho krutosti. Na druhou stranu se snažil přehodnocovat své myšlenky a vztah s Calem. Iris není vůbec špatná postava, celkem zákeřná, její kapitoly byly hodně o tom, co se děje na druhé straně války a i sledovaly nějaké Mavenový plány. Cal... no, co o něm říct... jeho hlava a srdce jsou na různých místech, stálé touží po Mare, ale také touží po koruně, která mu právem patří. Cal je hodně zmatený a bezmocný, ale nakonec, když už se vše zdá být ztracené, se snaží své rozhodnutí zpochybňovat. Evangeline byla jedno velké překvapení! Její scény nemají chybu a vtipné. Eve se ukazuje v úplně jiném světle, její charakter se nijak nezměnil, ale to samé se nedá říct o jejich touhách. Mare je taky v celku stejná, akorát zde ukazuje, čeho všeho je schopná, i když je zlomena a oba Calore bratři ji zradili.

Děj byl do první poloviny převážně soustředěn na RQ politiku. Ze všech knih v sérii bych řekla, že tady ji bylo nejvíc. Já osobně se o politiku vůbec nezajímám, ale způsob jakým to Victoria ve všech knihách napsala a popsala musím obdivovat, všechno jsem ji sežrala do posledního slova. To samé celý průběh války, což bylo zhruba od druhé poloviny. Hodně mě překvapily záhady a skryté plány, které postavy nastřádaly, vymýšlela jsem různé teorie, jaký obrat ve válce to může mít. Válka vůbec nevypadala, že by měla skončit dobře, právě naopak. Z těch stránek šlo úplně cítit tu bezmoc, kterou postavy cítily. Byla to hlavně Calova bezmoc. Krvavé a kruté bitvy autorce vždy šly skvěle napsat a tady taky nechyběly. Do toho všeho tam bylo i to Mare-Cal(-Maven) drama, které bylo příjemným a neuvěřitelné komplikovaným rozptýlením. Tohle všechno bylo naprosto perfektní, jenomže pak se to celé pokazilo...

Ten konec se opravdu nepovedl, kniha měla úplně krásně nakročeno na konec, který jsem si představovala, nebo se kterým bych byla spokojená. Já ještě dřív než kniha vyšla jsem neočekávala št'astný konec. Já si spíše přála nějaký velký, epický a srdcervoucí konec. Neuměla jsem si představit, že by mělo skončit s 'a žili št'astně až navěky'. Představovala jsem si nějakou velkou, závěrečnou bitvu, kde by vypukla bouře Mareniných blesků, kde by Mare objevila nový rozsah své moci. Protože název 'War Storm' tomu tak rozhodně naznačoval. V celé knize mi tam její blesky hrozně chyběly, po většinu času byla Mare jen Mare a nikým jiným, chyběla tam 'The Ligtning Girl' , které tam bylo fakt málo. Připadalo mi to, jako by se autorka bála ukázat z Mare něco víc. Mě ten konec přišel strašně nucený a useknutý. V jedné chvíli se bojuje a v druhé je konec všeho. Troufám si i říct, že zakončení Mavenovy dějové linky je odfláknutý. Nebylo to úplně špatné, i slzy byly na krajíčku, ale prostě se mi to moc nelíbilo, někdo bude možná spokojen, ale já prostě ne. Je mi neuvěřitelně líto, že tu píšu takové negativa na finální díl série, která mi tak přirostla k srdci... schovat popis