Tohle pro mě bylo šíleně překvapivé čtení. Knih u jsem vyhrála v nějaké soutěži společně s dalšími dvěmi, kvůli kterým jsem vlastně soutěžila. A nakonec mě tahle krásná obálka upoutala a já ji přečetla jako první. A byla jsem šokovaná, jak dobrá byla. Příběh je vlastně dosti komorní, odehrává se takřka na jedno místě. Vypráví o síle, přátelství... A hlavně pandemoo španělské chřipky. Četla jsem ji v době covidu, což nebylo to pravé, byla i dosti děsivá. Ale je nádherná. I když hodně smutná.
Volání hvězd jsem podle obálky odhadovala na klasický trošku klišé young adult fantasy plné magie a cestování v čase, ale po přečtení anotace jsem byla velmi mile překvapena, protože se ve skutečnosti jedná o drama z nemocnice, a ještě k tomu velmi zdařilé. Postavy byly skvěle vykreslené a knížka se četla téměř sama 😄. Pár vad na kráse to jistě má, ale i tak mohu knížku s klidným svědomím doporučit.
Od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Katolické Irsko a jeho systém "péče" o padlé ženy a jejich děti je opravdu jen pro silné nátury )(ověřeno už v několika knihách před touto, doporučuji zejména ty s tématikou Magdaleniných prádelen). Při čtení vás napadne paralela s dnešní pandemií. Zvláště mě zaujala věta lékařky "A co se týče vlády, tak věřím, že pandemie proběhne a skončí dřív,než se usnesou na jakémkoliv účinném opatření."
Irsko je ve válce a na španělskou chřipku není žádný lék. Zaměstnanců v nemocnici je málo a pacientů stále přibývá. Julie Powerová pracuje na oddělení s těhotnými ženami, které chřipka zasáhla, občas se objeví i doktorka a k dispozici je jí pouze jedna dobrovolnice Bridie Sweeneyová. Autorka mi ukázala život zdravotní sestry. Jak pomáhá s porody, jak se stará o těhotné pacientky se španělskou chřipkou a jak to nemá lehké ani v osobním životě. Nakousla i další témata o církvi a chudobě. Od knihy jsem očekávala silný a emočně nabitý příběh, kterého jsem se ale nedočkala. Já jsem docela cíťa, pokud jde o miminka, a tak jsem myslela, že když se celá kniha odehrává na oddělení porodnictví, bude stát za to. Bylo to smutné, ale se mnou to prostě nic nedělalo. Velmi čtivě napsaný historický román jsem sice přečetla jedním dechem, bavilo mě to, ale myslela jsem si, že tohle bude jedna z těch nezapomenutelných knih.
Recenze
Irsko a jeho systém "péče" o padlé ženy a jejich děti je opravdu jen pro silné nátury )(ověřeno už v několika knihách před touto, doporučuji zejména ty s tématikou Magdaleniných prádelen). Při čtení vás napadne paralela s dnešní pandemií. Zvláště mě zaujala věta lékařky "A co se týče vlády, tak věřím, že pandemie proběhne a skončí dřív,než se usnesou na jakémkoliv účinném opatření."
Autorka mi ukázala život zdravotní sestry. Jak pomáhá s porody, jak se stará o těhotné pacientky se španělskou chřipkou a jak to nemá lehké ani v osobním životě. Nakousla i další témata o církvi a chudobě.
Od knihy jsem očekávala silný a emočně nabitý příběh, kterého jsem se ale nedočkala. Já jsem docela cíťa, pokud jde o miminka, a tak jsem myslela, že když se celá kniha odehrává na oddělení porodnictví, bude stát za to. Bylo to smutné, ale se mnou to prostě nic nedělalo.
Velmi čtivě napsaný historický román jsem sice přečetla jedním dechem, bavilo mě to, ale myslela jsem si, že tohle bude jedna z těch nezapomenutelných knih.