Rachael Anderson si mou pozornost získala už u série Tanglewood. Její příběhy jsou sice okaté a vždy od začátku víte, kam celý děj směřuje, ale i přesto si čtení užívám, jelikož je to pro mne oddechové čtení, navíc odehrávající se v dobách, kdy jste narazili z 90 % na gentlemany a jen z 10 % na pitomce. V dnešní době to je naopak. 🙂

A proto, když mé oblíbené nakladatelství Baronet, začalo vydávat autorčinu další sérii, Nejcennější dar, nemohla jsem knihy nechat nepovšimnuté. Nevěsta jeho bratra je druhým dílem z této série a opět se jedná o něco, co vás pohladí na duši, na příběh, který vám dovolí snít, že všechno zlé je pro něco dobré a na každého člověka někde čeká ta jeho pravá láska.

Hlavní hrdinka Abby mi byla od začátku sympatická. Čtenáři se s ní seznámí ve chvíli, kdy je manželkou Jaspera a odjíždí s ním na rodinné panství.
Jenže Abby má tajemství, o kterém ví jen Jasper, a je na ni, aby jej řekla nejen jeho bratrovi, ale také jejich matce, což je asi ten nejtěžší úkol.
V knize Nevěsta jeho bratra není příliš mnoho zásadních situací, které by nějakým způsobem měnily děj, naopak všechno plyne pomalu a klidně.
I přesto, že nebudete valit oči na to, co se tam děje, budete mít tuto knihu přečtenou během chvilky a budete rádi, že se vám dostala do rukou, protože je to vyprávění, které musí potěšit všechny romantické duše.

„Třebaže to zní morbidně, smrt je součástí života. Přijde k nám všem v jedné chvíli či ve druhé a není nic, co bychom mohli udělat, abychom ji zastavili. Je prostě jen těžší to snést, když se to stane dřív, než bychom čekali.“

Nevím, čím to je, ale autorčiny příběhy mne tak nějak „naplňují“ pocitem štěstí a pohody. Její díla nejsou nijak obsáhlá, jde jen o pár postav, a pro mnohé to bude jednohubka na jedno odpoledne, ale stejně si po dočtení vždycky povzdychnu stylem: „Ach jo, to bylo dobré.“
Nevěsta jeho bratra se nijak neliší od ostatních knih. Je to klidný příběh, kde vám už po prvních dvou kapitolách dojde, jak to dopadne. Je to předvídatelné, ale je to také milé. Příjemné čtení, za mne tedy rozhodně ano.

Jak jsem psala v předešlých recenzích k ostatním knihám, autorka nezapomněla ani na vtipnou stránku, ovšem v tomto díle toho bylo poskrovnu. Není se čemu divit, protože až se dostanete do určité pasáže, tak zjistíte, že místo pro humor není. Při představě, co všechno musela hlavní hrdinka podniknout si spíše myslím, že je to takový hořkosladký příběh, který by se klidně mohl stát. Není to žádná fikce, věřím, že někde někdo neznámý si tímto třeba i prošel.

Pokud máte rádi červenou knihovnu, ale ne tu přeslazenou, kde se to hemží jen sladkými slovíčky, tak se podívejte po autorčiných knihách. Věřím, že budete tak jako já spokojeni a že se nejen Nevěsta jeho bratra, ale i ostatní knihy se stanou součástí vaší knihovny a svým způsobem i srdcovou záležitostí. schovat popis