Kniha mě zaujala hned, když jsem ji zahlédla v připravovaných novinkách. Moderní romány snáším velice špatně, ale lehčí a přístupnější alternativou jsou pro mě ty historické. Líbí se mi v nich atmosféra, způsoby lidí, historie a dobový život. Proto jsem dlouho neváhala a chtěla si knihu přečíst.
Úvod byl poněkud delší a možná i zbytečně, vzhledem k dalšímu odvíjení knihy. V něm se totiž převážně odehrávalo sbližování Eugénie a Edmonda, kterým osud nepřál. To by se dalo pochopit i snést, kdyby to nebylo tak přeslazené. Neustálé shledávání a překážky působily tak trochu jako vytržené z telenovely a ke konci už byly naprosto zbytečné. Kdyby to autorka zkrátila a poháněla jako zbytek příběhu, působilo by to na mě jinak. Ale budiž, doba byla prostě taková, lidé se zamilovávali na první pohled, ženy byly křehké a příliš ubrečené...
Po této počáteční části zjistíte, že kniha a následující díly, budou takovou kronikou rodu. Něco na způsob Ságy rodu Forsythů. Jakmile se vše mezi Eugénií a Edmondem urovná, začne ostatní plynout mnohem rychleji. Od začátku knihy postupně uběhne přes dvacet let a my pomalu opouštíme ústřední dvojici, abychom se zaměřili na novou generaci.
Chybou knihy je to, že některé prvky se docela opakují, až to člověka bije do očí. Co mi docela vadilo, tak ta předvídatelnost, která je čtenáři tak snadno naservírovaná. A pokud se děje něco vážnějšího, jako například válka a boj, tak bohužel nedochází ani k žádnému napětí... A to mi v knize chybělo. Něco, co by mě přece jen překvapilo.
Ale jsou i věci, které se mi na tom líbí. Například jak autorka zařazuje i nějaké historické a politické vsuvky. Sice by jich mohlo být více a trochu rozprostřené, protože takhle to působí jako vyplňování prázdna. Většinou se totiž vše týká vztahů mezi lidmi a najednou je tam pasáž o politice či válce. Přijde mi tedy, že je to takové nevyvážené. Ale rozhodně to příběhu prospívá. Určitě neupřu autorce skvělý styl psaní, děj je svižný a propracovaný. Přestože na knize najdete nějaké nedostatky, které vás nebudou bavit, tak samotný autorčin rukopis vás u toho udrží. Líbí se mi nápad sondovat několik generací rodiny. Sledovat vztahy lidí, vývoj dějin, změny v majetku a postavení. Tohle je pro mě u historických románů nepostradatelné.
Přestože je několik věcí, které mě na knize vadily, nejvíc přeslazenost a žádná překvapení, tak jsem s knihou spokojená. Autorka si mě i přes to dokázala získat a já určitě hodlám pokračovat v dalších dílech, abych viděla, jak se bude příběh posouvat a také, jestli autorka postupně svou práci trochu neposune dál.
Recenze
Příběh začíná strachem i odporem Christiny de Charmont k Ednundovi de Brie.. proslulému samotáři se špatnou pověstí i zvyky. Edmond se navzdory všemu dokáže kvůli lásce k Christině změnit.. Jejich společný život je však plný nevyzpytatelných událostí
Úvod byl poněkud delší a možná i zbytečně, vzhledem k dalšímu odvíjení knihy. V něm se totiž převážně odehrávalo sbližování Eugénie a Edmonda, kterým osud nepřál. To by se dalo pochopit i snést, kdyby to nebylo tak přeslazené. Neustálé shledávání a překážky působily tak trochu jako vytržené z telenovely a ke konci už byly naprosto zbytečné. Kdyby to autorka zkrátila a poháněla jako zbytek příběhu, působilo by to na mě jinak. Ale budiž, doba byla prostě taková, lidé se zamilovávali na první pohled, ženy byly křehké a příliš ubrečené...
Po této počáteční části zjistíte, že kniha a následující díly, budou takovou kronikou rodu. Něco na způsob Ságy rodu Forsythů. Jakmile se vše mezi Eugénií a Edmondem urovná, začne ostatní plynout mnohem rychleji. Od začátku knihy postupně uběhne přes dvacet let a my pomalu opouštíme ústřední dvojici, abychom se zaměřili na novou generaci.
Chybou knihy je to, že některé prvky se docela opakují, až to člověka bije do očí. Co mi docela vadilo, tak ta předvídatelnost, která je čtenáři tak snadno naservírovaná. A pokud se děje něco vážnějšího, jako například válka a boj, tak bohužel nedochází ani k žádnému napětí... A to mi v knize chybělo. Něco, co by mě přece jen překvapilo.
Ale jsou i věci, které se mi na tom líbí. Například jak autorka zařazuje i nějaké historické a politické vsuvky. Sice by jich mohlo být více a trochu rozprostřené, protože takhle to působí jako vyplňování prázdna. Většinou se totiž vše týká vztahů mezi lidmi a najednou je tam pasáž o politice či válce. Přijde mi tedy, že je to takové nevyvážené. Ale rozhodně to příběhu prospívá. Určitě neupřu autorce skvělý styl psaní, děj je svižný a propracovaný. Přestože na knize najdete nějaké nedostatky, které vás nebudou bavit, tak samotný autorčin rukopis vás u toho udrží. Líbí se mi nápad sondovat několik generací rodiny. Sledovat vztahy lidí, vývoj dějin, změny v majetku a postavení. Tohle je pro mě u historických románů nepostradatelné.
Přestože je několik věcí, které mě na knize vadily, nejvíc přeslazenost a žádná překvapení, tak jsem s knihou spokojená. Autorka si mě i přes to dokázala získat a já určitě hodlám pokračovat v dalších dílech, abych viděla, jak se bude příběh posouvat a také, jestli autorka postupně svou práci trochu neposune dál.