MŮŽE BÝT TROCHU SE SPOILERY!
Druhý díl se z počátku zdá jako akcí nabité pokračování, ale bohužel po nějaké době to zabředne do typického scénáře. Alina a Mal jsou na útěku, přičemž je odhalí, jsou opět zajati a pořád dokola. Jejich svět je tak velký, ale stejně nedokáží zmizet.
Pak přichází ta část, která se v knihách tohoto typu tak moc a stále opakuje. Jak už jsem říkala, Alina je sirotek z úplně nejnižších poměrů, ale díky své moci vyšplhala na vrchol, najednou je tak žádaná, že nápadníci se jen hrnou, ale přitom s pravým přítelem se oddalují. S tím, kterého sotva zná, téměř vleze do postele a toho, kterého roky miluje, najednou odstrkuje. Je to jediná osoba, které věří a stejně mu lže a nesvěřuje se mu. Nesnáším, když tohle autoři dělají. Nehledě na to, že se po sobě spisovatelé tak strašně opičí. Přijít s něčím neotřelým je očividně nad jejich síly.
Celá kniha je v podstatě natahována tím, že se začínají sobě oddalovat a všechno je kryté tím, že mají moc práce, moc porad, večírků a kde čeho. Jejich vztah se stává hlavním dějem. Vůbec jsem nepochopila, proč se vraceli a proč příprava na válku musí probíhat zrovna takto. Když se kniha stáčí tímto směrem, dokáže mě to akorát vytáčet. A kde je děj? Kam zmizel Temnyj? Kde je nějaká logika? Detaily příprav, válečná strategie?
I když to bylo oddechové čtení, které rychle plynulo, byla to daň za to, že mi to pořádně nic nedalo. Jen samé vztahy, kňučení, slzy, a tak podobně. Tohle se opravdu hodí na velké nepřemýšlení, protože jinak to nedokážu vysvětlit. Přece jen raději budu číst ty eposy, které mě svojí délkou ničí, ale aspoň se dočkám nějakého příběhu, napětí a lepších charakterů...
A o překladu a chybách se snad nemusím zmiňovat. Ostuda.
Recenze
Hned od začátku se tam něco dělo a příběh se vůbec netáhl. Alina se vydává na cestu k zakázané magii a stává se ještě silnější. Objevili se tam i nové postavy. Já jsem se hned od začátku stala fanynkou prince Nikolaje alias Sturmhonda. Celou knihu jsem si tak trochu přála, aby byla spíš s ním než s Malem, který se mi v tomhle ani trochu nelíbil. Velké plus za konec, to jsem rozhodně nečekala a byl to jen jeden z dalších zvratů, kterými je kniha nabitá. Za mě další skvělá kniha z pera Leigh Bardugo.
Sice mě osobně se obálky moc nelíbí, ale nemůžu soudit knihu podle obalu a to někdy dělám docela často no jo :D
Kniha je opět jako předešlí díl velmi čtivá a byla jsem ráda že se znovu vracím do světa Grišů .
Postavu Aliny jsem si hodně oblíbila . Mám pocit že se v tomhle díle dělo o něco více než v prvním.
Sérii všem stále doporučuji, jen se připravte na to, že Alina není moc výrazná hrdinka a Mal je trnem v oku snad všech! :D
Doporučuji přečíst si Grišu ještě předtím, než se vrhnete na Šest vran a Prohnilé město.
Ale za co musím jednu hvězdu strhnout je docela častá přítomnost chyb. Dobře, když se v knížce objeví jedna za celou dobu, dá se to přežít (ale ani tak by se to dít nemělo). Ale tolik? Nebyla kapitola, kdy jsem nějakou chybu nenašla a musím říct, že už i mě to rušilo...
➖Nějaké pasáže byly malinko nudné...
Celkově: Tento druhý díl byl ještě o chloupek lepší, než ten první. Pár zvratů mě opravdu překvapilo a jsem moc zvědavá na závěrečný třetí díl!
Taky mi velké problémi dělala hlavní hrdinka, svým chováním mě odrazovala od čtení a bylo to vůbec poprvý, kdy jsem měla chuť někoho praštit. Tady už to nebylo tsk hektické. Asi jsem se s tím smířila, že prostě nebudeme kamarádky.
Jinak super. Bylo to čtivý, i když trochu vleklý, protahovalo se to. Jinak můžu doporučit.
Byla jsem strašně ráda za Alinu, která se sice změnila, ale svým způsobem zůstala stejná. Mala jsem si pořád neoblíbila, ale už mi tolik nevadí. Jsem zvědavá, jak se to mezi nimi ve třetím díle vyvine. Těším se na něj:)
Druhý díl Griši se povedl, sice prostřední část se lehce vleče, ale jako celek to na mě udělalo dojem. Kniha mě moc bavila a díky čtivému a poutavému stylu psaní se četla sama.
Mala jsem si v jedničce oblíbila, ale v tomto díle mi připadal protivný a ukňouraný. Temnyj se vůbec nezměnil a jsem za to ráda. Příchod Nikolaje byl vskutku dobrý tah, jeho postava je pozitivní, vtipná, drzá a okouzlující (bacha Male, máš velikou konkurenci) :-)
Já se jdu rychle vrhnout na třetí díl, protože jsem zvědavá, jak to dopadne.
Naopak Nikolaj mi nepřišel vůbec jako náhrada za Temnyje. Během čtení jsem si na něj nedokázala vytvořit ucelený názor, ale ke konci knihy jsem si ho trošku oblíbila. Uvidíme, jak to s ním ve třetí knize nakonec dopadne.
Šest vran se mi fakt líbilo, ale Griša mě doopravdy neoslnila. Příběh mi přišel mdlý, ne moc promyšlený a za mě se to celkem táhlo a nemuselo to být tak roztažené do tří dílů. Nemyslím si, že se k této sérii někdy vrátím, takže pokud chcete dobrou fantasy s východoevropskými prvky, sáhněte spíše po Medvěd a slavík...
Alina mi někdy přišla hrozně blbá. Pořád jsem se úplně nerozhodla, jestli ji mít nebo nebo nemít ráda... Dospěla jsem akorát k názoru, že ji jako hlavní hrdinku v některých částech nemusím. Někdy je v pohodě a někdy je neskutečně sobecká a její rozhodnutí totálně nelogická. V jednu chvíli říká strašně nelogickou blbost a na pět sekund plně převrátí to, co řekla naopak. A pak je tu Mal... toho vyloženě nemám ráda, přijde mi absolutně zbytečný a akorát tam překáží. Mal a Alina dohromady, ti dva dělají hezky nelogické duo. Tak jako Alina dělá občas nelogické věci... spíše skoro pořád a navíc ani nemá žádný přínos do příběhu. Na to, že Darkling (Temnyj) má být hlavní postava se v té sérii téměř vůbec neukazuje a málokdy to stojí opravdu za to. Darkling by byl skvělá postava, jen kdyby mu Leigh dala více prostoru.
Bohužel s negativy ještě nejsem u konce... Bylo tam hodně zbytečných scén, kdy Alina přemýšlí o naprosto zbytečných věcech, nebo, kdy se neděje opravdu nic.Je tam například scéna, která zabírá snad dvě stránky, kdy Alina jen zírá na Mala... Příběh mě celkem bavil, bylo tam několik skvělých scén a určitě to má potenciál. Do čtení jsem nešla s nějakými očekáváními, možná i proto jsem si to jakž takž užila. Kniha skončila zajímavě, to se konečně začalo něco zajímavého dít a něco mě i překvapilo. Na třetí díl se hned pustím, jsem zvědavá, co se tam stane, ale moc od něj neočekávám.
Druhý díl se z počátku zdá jako akcí nabité pokračování, ale bohužel po nějaké době to zabředne do typického scénáře. Alina a Mal jsou na útěku, přičemž je odhalí, jsou opět zajati a pořád dokola. Jejich svět je tak velký, ale stejně nedokáží zmizet.
Pak přichází ta část, která se v knihách tohoto typu tak moc a stále opakuje. Jak už jsem říkala, Alina je sirotek z úplně nejnižších poměrů, ale díky své moci vyšplhala na vrchol, najednou je tak žádaná, že nápadníci se jen hrnou, ale přitom s pravým přítelem se oddalují. S tím, kterého sotva zná, téměř vleze do postele a toho, kterého roky miluje, najednou odstrkuje. Je to jediná osoba, které věří a stejně mu lže a nesvěřuje se mu. Nesnáším, když tohle autoři dělají. Nehledě na to, že se po sobě spisovatelé tak strašně opičí. Přijít s něčím neotřelým je očividně nad jejich síly.
Celá kniha je v podstatě natahována tím, že se začínají sobě oddalovat a všechno je kryté tím, že mají moc práce, moc porad, večírků a kde čeho. Jejich vztah se stává hlavním dějem. Vůbec jsem nepochopila, proč se vraceli a proč příprava na válku musí probíhat zrovna takto. Když se kniha stáčí tímto směrem, dokáže mě to akorát vytáčet. A kde je děj? Kam zmizel Temnyj? Kde je nějaká logika? Detaily příprav, válečná strategie?
I když to bylo oddechové čtení, které rychle plynulo, byla to daň za to, že mi to pořádně nic nedalo. Jen samé vztahy, kňučení, slzy, a tak podobně. Tohle se opravdu hodí na velké nepřemýšlení, protože jinak to nedokážu vysvětlit. Přece jen raději budu číst ty eposy, které mě svojí délkou ničí, ale aspoň se dočkám nějakého příběhu, napětí a lepších charakterů...
A o překladu a chybách se snad nemusím zmiňovat. Ostuda.