Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
Včelí lid je druhá kniha akční fantasy série Osm světů mladé české autorky Marcely Remeňové. V jejím příběhu se opět setkáváme s Leou Layerovou, která se hned poté, co přežije vlastní smrt, teleportuje se svojí rodinou a záhadnou Larou na vzdálených Osm světů, a všichni se tak ocitnou ve válce...
číst celé
Včelí lid je druhá kniha akční fantasy série Osm světů mladé české autorky Marcely Remeňové. V jejím příběhu se opět setkáváme s Leou Layerovou, která se hned poté, co přežije vlastní smrt, teleportuje se svojí rodinou a záhadnou Larou na vzdálených Osm světů, a všichni se tak ocitnou ve válce Osmisvěťanů a tajemných hmyzích stvoření. Podivné sny i nečekané setkání s krutým včelím mužem Lee napoví, že příčiny i řešení války se skrývají u pradávných stvořitelů potens. Lea, která touží zjistit, kým vlastně je, opouští své blízké a vydává se do rukou včelí královny Enory. Nevyhne se však ani boji svých citů a řeší nejen vztah k agentovi Benovi, ale i k nájemnému vrahovi Harrymu, který se sice snaží držet co nejdál od všech událostí kolem Layerových a buduje si na Zemi v drsném mafiánském prostředí kariéru nájemného zabijáka, ale nakonec i jeho donutí nenadálé okolnosti přesunout se na Osm světů, kde se setká s Leou, včelím lidem i svojí dávno zapomenutou minulostí.
schovat popis
- Nakladatel: BELTFILM
- Kód:
- Rok vydání: 2014
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Knihy - brožovaná
- Počet stran: 492
- Šířka balení: 20 cm
- Výška balení: 13 cm
- Hloubka balení: 3.1 cm
- Váha balení: 486 g
Recenze
Střídání vypravěčů už nepůsobí tolik jako pěst na oko, ale možná je to jen tím, že si na to postupně zvyknete. Malé varování by stejně neuškodilo.
Děj je ještě šílenější než předtím. Přesouváme se na Osm světů, kde hrozí válka. Lea si krátce na to nechá vymazat paměť a vrátí se na Zemi k životu normálního člověka. Tak trochu jsem nepochopila, proč tam tahle vsuvka je, když je o několik desítek stránek později opět náhodou vtažena do děje a vracíme se na začátek.
Některé situace jsou však pořád nepřirozeně přidané - autorka psala příběh od konce? Protože tak to mnohdy vypadá.
Po přečtení druhého dílu jsem se jen utvrdila v názoru na Leu. Zvláště po tom, co na ni všichni hledí jako na bohyni a nikdo nevidí, jak je ve skutečnosti pitomá. Ještě víc mě naštvalo, že se autorka snaží pohoršit Laru, kterou jsem si celkem oblíbila. Vypadá to jako snaha ukázat, že Lea není ta nejhorší, protože Lara je tou, kterou máme nemít rádi… Smůla.
Na můj vkus se Lea až moc často ocitala na pokraji smrti. Chudinka. Proč to sakra dělá? V jednom okamžiku jsem si vážně říkala: "Tak už konečně umři, ať je klid!"
Když se na konci příběhu ocitne na smrtelné posteli místo toho jeden osleplý osmisvěťan a vy si říkáte: "Konečně někdo umře a bude tam nějaké pořádné drama!", Lea přijde s oslnivým nápadem, že ho ještě může zachránit (i když je pro osmisvěťany zranění očí smrtelné a naprosto nevyléčitelné). Tady se projevuje mladistvá naivita autorky. Jsme ve válce, ale všechny naše milované postavy musí přežít… (Jestli ho v dalším díle vážně zachrání, tak už si to fakt půjdu hodit.)