"Jak daleko jste ochotni zajít pro poslední kapku vody?"
Od Neala Shustermana jsem četla knihu Smrtka a její druhý díl Nimbus, ze kterých jsem byla absolutně nadšená a stejné očekávání jsem měla i od Sucha. U hodně lidí jsem si všimla, že byli zklamaní, já se k nim ale nemůžu řadit. Moje očekávání to naplnilo, protože jsem očekávala, že to bude skvěle napsané, že mě to donutí se nad hodně věcmi zamyslet, ale rozhodně jsem od toho neočekávala, že to bude ve stejném stylu jako Smrtka. To totiž ani nejde, protože to, že nastane sucho, je více reálné, než to, že lidé budou nesmrtelní a budou je muset kosit smrtky. Proto to nemůže být napsané stejným stylem a tedy nelze tyto dvě knihy porovnávat. Myslím si, že tato kniha má na čtenáře zapůsobit trochu jinak.
Knihou nás provází několik vypravěčů v podobě hlavních hrdinů - Alyssa, Kelton a spol. Jejich kapitoly na sebe navazují. Příběh tak hezky plyne a nevidíme ho jen z jednoho pohledu. Je zde dobře vidět, jak každý z nich má na nějaké situace rozdílný názor, jaké názory mají na ostatní členy party a hlavně, zda jsou opravdu takoví, jací se snaží na před ostatními být. Párkrát za knihu se zde objeví i kapitola, která děj knihy obohacuje o situace, které se dějí jinde, a my tak vidíme, jak sucho působí a ovlivňuje i jiné lidi, kteří jím byli zasaženi. Pěkně to tak do celého příběhu zapadá a ukáže nám to nastalou situaci z jiného úhlu pohledu, a zároveň to rozšiřuje dějovou linku hlavních hrdinů.
Řekla bych ale, že příběh plynul pomalu, protože celá kniha se odehrává jen v pár dnech, ale zároveň ten děj hezky plynul, protože se tam pořád něco dělo a ani chvilku jsem se nenudila. Také tam bylo dost zvratů a situací, které jsem ani trochu nečekala a koukala jsem tak chvilkami s pusou dokořán. Objeví se tam ale i situace, které lze odhadnout dopředu. Co se ale týká konce, ten je neskutečně rychlý, až useknutý. Ten si myslím, že mohl být trochu lépe propracovaný, rozvedený a celkově lépe napsaný. Celkově problematika sucha mohla být v knize také trochu více rozvedena, protože děj byl spíše více zaměřený na příběh hlavních postav, což vlastně v závěru vůbec nevadí, pokud od knihy přesně toto očekáváš.
Celkově knihu ale hodnotím hodně kladně, protože mě příběh bavil, zápletka byla zajímavá, byly tam jak kladné, tak záporné postavy, které jste si buď oblíbili, nebo je nesnášeli, byly tam situace, ve kterých jste se báli o svoje oblíbené postavy, děj gradoval (až na ten useknutý konec). Zároveň Vám kniha něco dá a donutí Vás se nad hodně věcmi zamyslet.
Recenze
Vůbec ne.
Co se stane, když jednoho dne dojde voda? Na jeden z možných scénářů byla napsána práve tahle knížka.
Nepodléhejte panice, bude hůř. Knížku bych doporučila fakt všem, ale neocekavejte při ní žádný oddech, to tedy ne...
.
V mnoha recenzích jsem četla, že kniha je do poloviny nudná. Pro mě to bylo naopak. Zajímalo mě jak se lidé budou první dny vypořádávat se situací a jak budou získávat poslední zbytky vody. Často jsem přemýšlela o tom, jak bych se v daných situacích zachovala já kdyby k něčemu takovému došlo. Příběh je gradující a opravdu silný.
.
Při čtení jsem vždy měla obrovskou žízeň, takže doporučuji četbu se sklenicí vody. Tato kniha se mi nejspíš připomene pokaždé když uvidím vodu.
Je to velmi dobrá a neuvěřitelně čtivá kniha. Všichni si prošli šílenými situacemi a museli dělat nepředstavitelné věci, aby přežili. Tahle kniha skvěle ukazuje, že lidé pro své přežití udělají cokoliv. A jiní toho zase využijí. Během čtení jsem mnohokrát přemýšlel, jak bych se asi zachoval já, kdybych se ocitl v takové situaci. A přemýšlím také nad lidmi, kteří teď v Kalifornii prchají před požáry. Zažívají někteří z nich to, co zažily postavy v této knize?
Sucho nebo Bezvodí, jak tomu začali říkat obyvatelé Orange County v Kalifornii, dosáhlo svého vrcholu a po otočení kohoutkem z něj už žádná voda neteče. Z lidí se začnou stávat vodní zombie a jsou schopni pro pár kapek vody udělat vše. Dějem nás bude provázet sedmnáctiletá fotbalistka Alyssa, její desetiletý bratr Garrett, soused Kelton, který se společně se svou rodinou na celou krizi pečlivě připravoval, punková Jacqui a „na facku“ Henry. Jak celá krize dopadne? Zemřou všichni žízní, nebo voda opět začne téct?
Po dočtení jsem neměl slov. Úžasně napsané. Po Smrtce jsem ani v nic jiného nedoufal, ale tohle mě opravdu překvapilo. Tolik zvratů jsem snad v žádné jiné knížce ještě neviděl. Líbilo se mi, že v popředí byly spíše postavy a jejich vztahy mezi sebou, než celá krize o které se sice celou dobu mluví, ale spíše jen okrajově. Jiné hodnocení než 5/5 ani dát nejde!
VAROVÁNÍ: Při čtení budete mít opravdu pocit žízně! Po dočtení i při pohledu na knihu!
Knížku jsem měla přečtenou během tří dnů a byla opravdu skvělá, tak jako Smrtka, která mě také velmi překvapila.
POZOR: (MOŽNÝ SPOILER)
viz následující ukázka:
Chytím ji za ruku, pokusím se zabránit tomu, aby voda stříkala. Ona mě zkusí druhou rukou odstrčit. Potom si zvedne kelímek ke rtům. Vím, že to je všechna voda, kterou má. Všechna voda, která zbyla. Když ji vezmu, ta žena zemře. Když ji nevezmu, zemře můj bratr.
A tak udělám něco strašného.
Dám jí facku. Dám jíí prudkou facku. Žena vypadne z koncentrace a mně se podaří sebrat jí kelímek z ruky. Přes okraj se přelije další voda. Už jí mnoho nezbývá - nanejvýš půl deci - na uhašení žízně to nestačí, ale bratra by to naživu udržet mohlo.
Couvnu od ní. ,,Oheň je skoro až u dveří," řeknu jí. ,,Musíte odsud pryč."
Ale i kdyby to udělala, jak si tím pomůže? Je sama uprostřed pustiny. Jestli ji nezabije požár, zemře tady žízní. Přesto se k ní otočím zády a odejdu. Protože jsem se rozhodla. Jestli musí zemřít, aby bratr žil, tak jí vodu vezmu a nechám ji zemřít. Henry měl pravdu. NĚKDY PŘEŽIJÍ ZRŮDY. A JÁ TEĎ JSEM ZRŮDA.
DOKONALOST...5 hvězd
Od Neala Shustermana jsem četla knihu Smrtka a její druhý díl Nimbus, ze kterých jsem byla absolutně nadšená a stejné očekávání jsem měla i od Sucha. U hodně lidí jsem si všimla, že byli zklamaní, já se k nim ale nemůžu řadit. Moje očekávání to naplnilo, protože jsem očekávala, že to bude skvěle napsané, že mě to donutí se nad hodně věcmi zamyslet, ale rozhodně jsem od toho neočekávala, že to bude ve stejném stylu jako Smrtka. To totiž ani nejde, protože to, že nastane sucho, je více reálné, než to, že lidé budou nesmrtelní a budou je muset kosit smrtky. Proto to nemůže být napsané stejným stylem a tedy nelze tyto dvě knihy porovnávat. Myslím si, že tato kniha má na čtenáře zapůsobit trochu jinak.
Knihou nás provází několik vypravěčů v podobě hlavních hrdinů - Alyssa, Kelton a spol. Jejich kapitoly na sebe navazují. Příběh tak hezky plyne a nevidíme ho jen z jednoho pohledu. Je zde dobře vidět, jak každý z nich má na nějaké situace rozdílný názor, jaké názory mají na ostatní členy party a hlavně, zda jsou opravdu takoví, jací se snaží na před ostatními být. Párkrát za knihu se zde objeví i kapitola, která děj knihy obohacuje o situace, které se dějí jinde, a my tak vidíme, jak sucho působí a ovlivňuje i jiné lidi, kteří jím byli zasaženi. Pěkně to tak do celého příběhu zapadá a ukáže nám to nastalou situaci z jiného úhlu pohledu, a zároveň to rozšiřuje dějovou linku hlavních hrdinů.
Řekla bych ale, že příběh plynul pomalu, protože celá kniha se odehrává jen v pár dnech, ale zároveň ten děj hezky plynul, protože se tam pořád něco dělo a ani chvilku jsem se nenudila. Také tam bylo dost zvratů a situací, které jsem ani trochu nečekala a koukala jsem tak chvilkami s pusou dokořán. Objeví se tam ale i situace, které lze odhadnout dopředu. Co se ale týká konce, ten je neskutečně rychlý, až useknutý. Ten si myslím, že mohl být trochu lépe propracovaný, rozvedený a celkově lépe napsaný. Celkově problematika sucha mohla být v knize také trochu více rozvedena, protože děj byl spíše více zaměřený na příběh hlavních postav, což vlastně v závěru vůbec nevadí, pokud od knihy přesně toto očekáváš.
Celkově knihu ale hodnotím hodně kladně, protože mě příběh bavil, zápletka byla zajímavá, byly tam jak kladné, tak záporné postavy, které jste si buď oblíbili, nebo je nesnášeli, byly tam situace, ve kterých jste se báli o svoje oblíbené postavy, děj gradoval (až na ten useknutý konec). Zároveň Vám kniha něco dá a donutí Vás se nad hodně věcmi zamyslet.
Zápletka a vystavěný svět sice neohromí tolik jako tomu bylo u Bez šance a Smrtky, po dočtení ale cítím, že Sucho je oproti nim mnohem potřebnější. Protože na rozdíl od předchozích dvou knih, k tomuhle máme nakročeno a je třeba se zamyslet nad tím, jak nakládáme (nejen) s vodou.
Co se týče příběhu, stejně jako u Bez šance sledujeme převážně boj o přežití protagonistů a jejich osobní problémy. Problematika vody je samozřejmě ovlivnila, nicméně se o ní nedozvíme vše. (Jak a proč k Bezvodí došlo,...). Aby se situace čtenáři alespoň trochu přiblížila, kapitoly vyprávěné našimi hrdiny jsou sem tam proložené "momentkou", zdánlivě nesouvisejícím popisem situací, v nichž se ocitly různé postavy po celém státě, kde k Bezvodí došlo. Ty mi přišly osvěžující, zajímavé a vážně mě bavily.
Také musím pochválit skvělý popis rozpadu společnosti - stačí den bez vody a i z toho nejslušnějšího člověka se stane vodní zombie... Postavy se chovaly a jednaly uvěřitelně a bylo zajímavé sledovat, jak se postupně nebojí používat k získání vody stále krutější metody.
Navíc stránky ubíhaly opravdu rychle, kniha si mě držela od začátku do konce, u posledního odstavce jsem brečela... Teď ale k jedné věci, která mi tam trochu vadila, překážela, přišla mi zbytečná: různí vypravěči, kteří se střídali, i když byli všichni společně a prožívali to samé. V ty chvíle jsem se ztrácela v tom, čí je to zrovna úhel pohledu, jelikož kromě blbečka Henryho to nešlo poznat. (A občas nešel poznat ani ten Henry, když se zrovna nechoval tolik jako blbeček.)
Také bych vůbec neřekla, že knihu napsali dva autoři. Připadá mi to jako klasická kniha od Neala Shustermana. A jako jeho předchozí knížky, i tuhle vřele doporučuji, stejně jako láhev vody při jejím čtení.
Přiznám se, že po Smrtce jsem měla od knihy vysoká očekávání a nezklamala mě. Stejně jako Smrtka byla velmi čtivá a myslím, že autoři skvěle zvládli i psychiku postav. Kniha byla vyprávěna z pohledu více postav a vy jste si ke každé rychle vytvořili nějaký ten vztah (občas i negativní). Kniha vás donutí přemýšlet nad tím, jak je voda důležitá. Vadila mi jen jedna věc a to konec. Připadal mi celkem dost uspěchaný. Kdyby byla kniha ještě tak o padesát stran delší, konec více rozepsaný, dala bych jí všech pět hvězdičk.
Co se týče děje, tak několik zaškobrtnutí bych si asi našla, ne se vším jsem byla na 100% spokojená, nicméně kniha jako celek funguje a mně se vážně líbila. Nemyslím si, že ji nezbytně budu ještě někdy číst, ale myšlenku mi nějakou dala.
Sucho mělo svá temná místa, kde to dle mého autoři úplně nedomysleli a myslím si, že realita by byla určitě jiná, ale krom těchto malých detailů byla kniha skvělá. Permanentně mě napínala a já jen mohla hádat, co přijde dál.
Skvěle zde byly popsány vztahy mezi různými postavami, jelikož v krizové situaci se vždy odhalí pravá podstata povahy, zejména ty negativní stránky.
Myslím, že kniha by měla větší dopad, kdyby skončila trošku jinak, ale i tak si autoři pohrávají s tématem, které se nás všech týká, jelikož již párkrát jsme se se suchem potýkali.