A teď už k samotné knize. Pokud jste ji ještě nečetli a ani se na to nechystáte, protože to obhajujete argumentem: "Koukám na seriál, proč bych měl/a číst knihu?" Tak pro vás mám jednoduchou odpověď. Kniha si se seriálem moc podobná není. Dobře, jména postav jsou stejná a sto děcek je vyhoštěno na Zem, ale tím už jaksi ta podobnost končí.
Jak známe postavy ze seriálu, tak tady se chovají docela jinak. Mrtví žijí a někteří žijící neexistují. Zmatené, že?
Ale snad největším šokem, co se postav týče, pro mě byla Octavie, vážně jí je v knize jenom čtrnáct let? To se vůbec neshodovalo s tím, jak ji znám ze seriálu.
Další podstatou změnou je celkový průběh příběhu. Kdo čekáte stejnou, akcí nabitou dějovou linku, toho asi zklamu. Kniha je zaměřená spíše na vztahy mezi hlavními hrdiny, které se neustále mění. Ale dle mého názoru to příběhu moc neškodilo, protože autorka celou knihu napsala velmi poutavě a čtivě, protože i když se tam nic nedělo, já s chutí četla dál.
A i kdyby se vám kniha nelíbila, můžete ji brát jako takové doplnění seriálu, protože se v příběhu vyskytují vzpomínky hlavních postav, které perfektně dokreslují děj.
Nikdo autorce nemůže upřít, že Prvních 100 je založeno na originálním nápadu, a když na knihu nebudete mít přehnaně vysoká očekávání a nebudete moc přemýšlet nad dějem, ve kterém se vyskytuje několik nelogičností, příjemně si u této oddechové knihy odpočinete a ještě budete mít po dočtení příjemný pocit, že to nebyl zase tak špatný příběh, jak se všude tvrdí. Já osobně byla spokojená, tedy, až na ten otevřený konec.
Kniha je psána z pohledu čtyř hlavních postav (já vím, to jsem asi měla napsat na začátek, co?), a to Clarke, Wellse, Glass a Bellamyho. Tak kterým z nich mám začít?
Vybrala jsem si svého seriálového oblíbence Bellamyho. V seriálu ho zbožňuji, ale tady pro mě byl trošku zklamáním. Sice se pořád snažil starat o svoji sestru, ale něco mu chybělo.
U Clarke to bylo přesně naopak. V seriálu ji moc nemusím, ale v knize jsem ji měla radši. I když za svoje chovaní by si taky občas zasloužila proplesknout, ale to posuďte sami.
Glass pro mě byla docela překvapením, protože se v seriálu nevyskytuje. Tudíž její příběh byl novinka, ale zase to nebylo nic moc převratného. Nějak jsem si na ní neudělala názor, protože mi nepřipadala zase tak moc výrazná.
A poslední Wells, podobný případ jako Clarke. Seriálový Wells mi moc nesedl, ale tady v knížce jsem ho měla docela ráda. Líbilo se mi, jak se snažil co nejvíc pomáhat, ale v důsledku to akorát dělal horší, z čehož pak vyplývaly, pro mě, úsměvné situace.
Recenze
Jak známe postavy ze seriálu, tak tady se chovají docela jinak. Mrtví žijí a někteří žijící neexistují. Zmatené, že?
Ale snad největším šokem, co se postav týče, pro mě byla Octavie, vážně jí je v knize jenom čtrnáct let? To se vůbec neshodovalo s tím, jak ji znám ze seriálu.
Další podstatou změnou je celkový průběh příběhu. Kdo čekáte stejnou, akcí nabitou dějovou linku, toho asi zklamu. Kniha je zaměřená spíše na vztahy mezi hlavními hrdiny, které se neustále mění. Ale dle mého názoru to příběhu moc neškodilo, protože autorka celou knihu napsala velmi poutavě a čtivě, protože i když se tam nic nedělo, já s chutí četla dál.
A i kdyby se vám kniha nelíbila, můžete ji brát jako takové doplnění seriálu, protože se v příběhu vyskytují vzpomínky hlavních postav, které perfektně dokreslují děj.
Nikdo autorce nemůže upřít, že Prvních 100 je založeno na originálním nápadu, a když na knihu nebudete mít přehnaně vysoká očekávání a nebudete moc přemýšlet nad dějem, ve kterém se vyskytuje několik nelogičností, příjemně si u této oddechové knihy odpočinete a ještě budete mít po dočtení příjemný pocit, že to nebyl zase tak špatný příběh, jak se všude tvrdí. Já osobně byla spokojená, tedy, až na ten otevřený konec.
Kniha je psána z pohledu čtyř hlavních postav (já vím, to jsem asi měla napsat na začátek, co?), a to Clarke, Wellse, Glass a Bellamyho. Tak kterým z nich mám začít?
Vybrala jsem si svého seriálového oblíbence Bellamyho. V seriálu ho zbožňuji, ale tady pro mě byl trošku zklamáním. Sice se pořád snažil starat o svoji sestru, ale něco mu chybělo.
U Clarke to bylo přesně naopak. V seriálu ji moc nemusím, ale v knize jsem ji měla radši. I když za svoje chovaní by si taky občas zasloužila proplesknout, ale to posuďte sami.
Glass pro mě byla docela překvapením, protože se v seriálu nevyskytuje. Tudíž její příběh byl novinka, ale zase to nebylo nic moc převratného. Nějak jsem si na ní neudělala názor, protože mi nepřipadala zase tak moc výrazná.
A poslední Wells, podobný případ jako Clarke. Seriálový Wells mi moc nesedl, ale tady v knížce jsem ho měla docela ráda. Líbilo se mi, jak se snažil co nejvíc pomáhat, ale v důsledku to akorát dělal horší, z čehož pak vyplývaly, pro mě, úsměvné situace.
Ano, něco málo podobností tam je, protože tvůrci seriálu si vzali za vzor základní linii příběhu, ale nadále se odkláněli jak jen to šlo. Je tu stále vesmírná stanice, zničená Země, některé postavy ze seriálu, ale tím veškerá podobnost končí. V tomto případě můžu říct, pryč se seriálem. Ten jsem vydržela sledovat téměř celý, ale po tomhle už dál trpět nehodlám. Stala se z toho fraška po americku, která už zdaleka není koukatelná.
Kniha mě bavila, protože se zabývala tématem, které mě zajímá. Nejen vesmírem, ale především katastrofou na Zemi a co to znamená pro lidstvo. Velmi dobře se to četlo, i když šlo o problematiku hlavně postav, než samotné situace. Velice se mi zalíbil způsob psaní, kdy se střídají pohledy jednotlivých postav a mezi tím jsou vsunuty vzpomínky na to, co se jim stalo. Zajímavý pohled na věc. Díky tomu jsem byla i lehce napnutá a čekala, co se v té minulosti událo, že je to dostalo do dané situace.
Ale jak už jsem psala, kniha jako taková se věnuje především životnímu údělu postav, než čemukoliv jinému. Děj skončí naprosto otevřeně, takže budu muset co nejdříve začít číst nadcházející díl. Pro mě to bylo průměrné, ale oddechové příjemné čtení. Nečekala jsem mnoho, takže nejsem ani zklamaná. Plusové body odebírám především proto, že to nešlo více do hloubky, ale zaobíralo se vším povrchově. Dalo se z toho vyždímat mnohem více, protože je to věc, která by se jednou mohla opravdu stát...
Přišlo mi to celé o lidské blbosti a hloupým věcem, které děláme pro lásku. Samozřejmě jsem tuto knihu nenenáviděla celou. Byly zde momenty, které se mi líbily. Bohužel těch, co se mi nelíbilo bylo víc. Možná dám sérii ještě šanci v dalším díle, ale nebudu s ním spěchat.
V knize se nacházejí 4 hlavní postavy, jejichž osudy se vzájemně prolínají - Bellamy, Wells, Clarke a Glass.
Přesto, že nejsem zrovna fanouškem tohoto žánru, musím přiznat, že jsem si knihu (oba dva díly) velmi zamilovala. Doporučuji všem příznivcům žánru a vesmírných technologií či osídlování nových planet.