Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
Tento román je ošklivá pohádka pro dospělé děti, která by se nikdy neodehrála, nebýt posledního ruského cara Mikuláše II., britského premiéra sira Winstona Churchilla, ruského prezidenta Vladimíra Putina a kriminálního komisaře Everta Bäckströma ze Stockholmu. Každý žil ve svém světě, nikdy se...
číst celé
Tento román je ošklivá pohádka pro dospělé děti, která by se nikdy neodehrála, nebýt posledního ruského cara Mikuláše II., britského premiéra sira Winstona Churchilla, ruského prezidenta Vladimíra Putina a kriminálního komisaře Everta Bäckströma ze Stockholmu. Každý žil ve svém světě, nikdy se nesetkali (nejstarší z nich byl zavražděn o čtyřicet let dříve, než se narodil nejmladší z nich, a jejich životy dohromady pokrývají více než sto let). Příběh je vyústěním událostí, které uvedli do pohybu právě tito čtyři muži...
schovat popis
- Nakladatel: MOBA
- Kód:
- Rok vydání: 2016
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Gebunden
- Šířka balení: 13.8 cm
- Výška balení: 21 cm
- Hloubka balení: 6 cm
- Váha balení: 824 g
Recenze
Krom Bäckströma tam je další důležitou postavou Annika, vyšetřovatelka, jež vás, nejednou, mile překvapí. Mám ráda hrdinky, které si nenechají nic líbit a dokážou některé věci otočit ku prospěchu svému, tak jak to třeba zrovna udělala tahle. Vtipně, nenásilně, inteligentně... Prostě žena na svém místě. :-)
Děj vám zde popisovat nebo přibližovat nebudu, protože je "složitější" a kdybych něco vynechala, tak by to nedávalo žádný smysl, kontext by byl nenávratně ztracen a spíš by vás to od čtení odradilo. Takto vám jen můžu napsat, že kniha byla skvělá, pokud máte rádi krimi, tak vám tuto knihu doporučuji.
Jedna věc, která ubrala na počtu hvězd je docela častý výskyt pravopisných chyb. Vím, že nikdo není dokonalý, ale knihy procházejí vícero rukama, než se dostanou na pulty knihkupectví a ke čtenářům, takže si myslím, že by se to stávat nemělo. Já jich během čtení napočítala 8... A to jsem se na ně nesoustředila. Jasně, někdo může namítnout, že je to málo na počet stran, ale mi to krapet zkazilo dojem ze skvělé knihy. Ovšem děj jako takový, ten zůstává po tomto malém incidentu skvělý. :-)
Švéd Leif GW Persson (1945) je zkušený autor publikující už přes dvacet let. V profesním životě psal scénáře k detektivním seriálům a pracoval i u policie. V kriminologii dosáhl nejvyšších met a v současné době připravuje vlastní televizní pořad věnovaný nevyřešeným vraždám. Persson je upřímný, miluje černý humor, nadsázku a sebeironii. Všechno tohle dokonale zužitkoval v krimi románu „Jak to bylo doopravdy s Pinokiovým nosem“, který vydala brněnská Moba. A nutno podotknout, že svou jízlivost a drsné hlášky dotáhl až k absurditě.
V příběhu exceluje kriminální komisař Evert Bäckström a věřte mi, že byste ho hltali i tehdy, kdyby vám vyprávěl jen o tom, jak strávil víkend. Bäckström je persona ve světě severské krimi naprosto ojedinělá. Je to typ antihrdiny, ale není tak zlý jako Sebastian Bergman ani tak rozháraný jako Harry Hole. Tenhle člověk je egoistický požitkář a řekla bych, že českému čtenáři odkojenému Švejkem, přiroste k srdci. Ačkoliv má román přes 650 stránek, bude vás mrzet, že není ještě delší. Detektivních zápletek je tady hned několik a autor vám poskytl i vodítka k úspěšnému vyřešení všech případů, ale myslím, že vás hlavní postava uchvátí tak, že nebudete vnímat nic jiného.
Komisař Bäckström je médii a veřejností považován za legendu a jednoho z nejlepších vyšetřovatelů na světě. Ti, kteří s ním musí pracovat, ho mají plné zuby a jsou upřímně rádi, když se opije a na zavřené dveře své kanceláře vyvěsí tabuli s výstražným nápisem Nerušit. Bäckström svůj příběh vypráví v první osobě a díky tomu si může dovolit spoustu nekorektních, ale o to trefnějších a vtipnějších postřehů. V hodnocení svých kolegů nešetří vulgaritami a celkově si nedělá o švédském právním systému žádné iluze.
Když mu na stole přistanou dva naprosto šílené případy, snaží se je odložit, aniž by jim věnoval větší pozornost. Jako policista zná řadu fíglů a ví, jak zatlačit na podřízené i šéfy, aby měl co nejméně práce. Případů se ale nemůže zbavit, a tak jimi pověří nejméně schopné členy týmu. Pokud někdo náhodou objeví něco podnětného, Bäckström mu přikáže, aby o tom mlčel. V dobré víře, že dotyčnému pomáhá, aby neskončil v blázinci, mu tak unikají důležitá fakta a čtenář se musí smát tomu, jaký je kriminální komisař trouba a břídil. Bäckström se zašívá, prodává informace médiím, a když se náhodou dobrovolně nabídne, že uspořádá přednášku pro důchodce, jde o domluvenou akci, za kterou od pořadatelů shrábne pěkně tučnou sumičku.
Bäckström si užívá, a aby nepřišel o svůj životní standard, neváhá manipulovat s důkazy, zastrašovat svědky či falšovat protokoly. Uvidíte, že se dopustí ještě něčeho mnohem horšího, ale protože to souvisí s pátráním po hrací skřínce ve tvaru Pinokia, nechám si to raději pro sebe. Ačkoliv policie řeší vraždu a několik dalších zločinů, ústředním tématem je vypátrání hračky v hodnotě dvě stě milionů švédských korun. Tato hračka kdysi patřila carské rodině a Bäckström dělá možné i nemožné proto, aby mohl do případu namočit švédského krále, kterého považuje za zločince.
Persson občas zabrousí do historie a děje se tak ústy postav, které to mají v popisu práce. Jejich vyprávění je napínavé, ale Bäckström je dokáže shodit takovou průpovídkou, že dostane záchvat smíchu. Tohle je prostě úžasně vtipné čtení o muži, který ostatní považuje za tupce a primitivy, přičemž jediný tupec a primitiv je on sám. Bäckström má díry ve vzdělání a za jeho vědomosti by se musel stydět i školák. Přesto všechno ho veřejnost považuje za boha a paradoxní je, že se mu i podaří zjistit, jak to bylo doopravdy s Pinokiovým nosem. Závěr vás překvapí, ale co byste čekali jiného?
„Jak to bylo doopravdy s Pinokiovým nosem“ je svěží antidetektivka, která funguje jako skvělý zaháněč špatné nálady. Proto ji doporučuji nejen milovníkům krimi, ale i těm, kteří rádi čtou humoristické romány.