Spisovatelka Helen Fry se rozhodla napsat příběh německého Žida, který byl 4 měsíce vězněn v Dachau, přestože se „provinil“ pouze tím, že pocházel z židovské rodiny. Narodil se v Bonnu, kde prožil svoje dětství. O jinošská léta ho připravil Hitlerův režim. V roce 1939, kdy byl propuštěn z koncentráku díky své rodině, která sháněla finance a doklady k tomu, aby mohl vycestovat z Německa. Autorka líčí jeho strastiplnou cestu do Británie, jeho setkání se sestrou, které se také podařilo vycestovat do Londýna díky rodičům, jeho zajetí v r. 1940, kdy Británie všechny uprchlíky izolovala, hrozné podmínky na vojenské lodi Dunera, kterou se zajatci a váleční uprchlíci plavili do Austrálie. Odtud se po nějakém čase přesouvá zpět do Británie, působí v zákopnických jednotkách, často jako kuchař, až se nakonec propracuje k 8. pluku královských irských husarů jako řidič tanku. Bojuje v Normandii, probojovává se Francií, Belgií, Nizozemskem až do Berlína. Autorka nás seznamuje i s jeho dalšími životními osudy. Velice mě zaujalo, jak starý, devadesátiletý Willy Field vzpomíná, jak urputně bojoval za mír, za Británii, za to, aby se lidé nemstili, ale zároveň aby nezapomínali. Vždy ho posilovala láska k fotbalu. Spisovatelka přerušuje svoje vyprávění vzpomínkami Willyho, citáty z kronik, z různých válečných dokumentů a citlivě provází čtenáře životem tohoto skromného hrdiny, který se sám ani za hrdinu nepovažuje.
Knihu bych doporučil čtenářům, kterým není lhostejný osud Židů v Německu ve 30. letech před vypuknutím války v Evropě a později během okupace, jak se vyvíjeli jejich životy plné strachu z SS a gestapa. Zajímavé je i jejich splynutí s australskými, a hlavně s britskými vojáky a po válce i s civilisty. Je toho opravdu hodně, proč stojí za to vzít tuto knihu do ruky a přečíst si ji. schovat popis