Tahle kniha mne nečekaně emocionálně zasáhla, připoutala si mne k sobě a nutila mne přemýšlet o řadě věcí. Především o tom, jak se lidé navzájem vnímají, co si o sobě myslí, co chtějí vidět a co chtějí, aby viděli ostatní. A jak je tohle téma komplikované, trochu ošidné, ale přesto se s tím často potýkáme sami v reálném životě. Dobře to vystihuje následující citát z knihy: "Lidé to dělají neustále: myslí si, že "vědí", co se odehrává v hlavě někomu jinému. To ale nejde. A myslet si opak je chyba." Zároveň se tu velmi dobře řeší téma viny, kdo je viník a kdo oběť + jak snadné je někoho odsoudit, ačkoliv třeba nemáme dostatek informací.
Kniha mi přišla psychicky dost hutná. Hlavní hrdinka Val si prochází neuvěřitelně těžkým obdobím života. Vina, výčitky, strach, křivda, úzkosti, nejistota a mnoho dalších věcí, které cítí a s nimiž se musí vypořádat. To všechno je tady velmi dobře popsané a velmi sugestivně to působí i na čtenáře. Já měla celou dobu pocit, jako bych většinu pocitů cítila spolu s Val. A v tom mne to asi zasáhlo nejvíc. Zároveň musím autorku pochválit, jak dobře to uměla popsat.
Autorčin styl psaní je velmi plynulý, uhlazený, citlivý a hlavně neuvěřitelně čtivý. Kniha se mi četla moc dobře, ačkoliv se potýkala s tak těžkým tématem. Pokud jste již dospělým čtenářem, je potřeba počítat s tím, že je to příběh mířený převážně na mladší publikum, ale já to tady pro sebe samu nijak nepociťovala jako nějakou bariéru. V poslední době je to jedna z mála knih, u kterých nemám, co bych vytkla. schovat popis