KAREL ČAPEK se stal světoznámým díky svému dramatu R.U.R., mnozí jej tedy považovali především za dramatika či za autora scifi. Brzy nato se předvedl i jako vynikající autor cestopisů a fejetonista, který vynikal vtipem a pozorovatelským nadáním vidět nevšední stránku všedních věcí. Koncem...
číst celé
KAREL ČAPEK se stal světoznámým díky svému dramatu R.U.R., mnozí jej tedy považovali především za dramatika či za autora scifi. Brzy nato se předvedl i jako vynikající autor cestopisů a fejetonista, který vynikal vtipem a pozorovatelským nadáním vidět nevšední stránku všedních věcí. Koncem dvacátých let minulého století si získal čtenářskou přízeň svými dvěma sbírkami mistrných krátkých próz Povídky z první kapsy a Povídky z druhé kapsy. Jeho dílo však vyvrcholilo ve třech románových prózách – třetí z nich byl právě Obyčejný život. Jeho hrdinou je železniční úředník, který se na sklonku svého života pokusí popsat běh svého obyčejného života. Když jej vypoví, začne však sám se svým pohledem vést stále vášnivější spor o to, kdo vlastně byl, jaký život skutečně žil. Postupně nachází v sobě jakoby přehlížené motivy svých činů, jakési skryté osoby, které se zdají z rámce obyčejného života vybočovat. Každý lidský život, i ten zdánlivě nejobyčejnější, dokazuje Čapek, je ve skutečnosti bohatý a složitý, všichni žijeme jen jednu ze svých možností. Ale i ty neuskutečněné možnosti nám pomáhají porozumět druhým lidem a chápat jejich životy.
Obyčejný život patří k nejpozoruhodnějším dílům nejen Čapkovy, ale celé naší moderní prózy.
schovat popis
Recenze
V první části díla železničář vzpomíná na celý svůj život. Popisuje dětství a svůj vztah k rodičům. Svou maminku vykresluje jako velice přecitlivělou, starostlivou ženu, která až příliš lpí na svém synovi. Otec byl truhlářem a železničář vypráví o svých hrách mezi prkny a kusy dřeva - měl svůj svět, do něhož nikdo nevstupoval. Až na malou dívenku, cizinku, která bydlela s rodiči nedaleko v maringotce a do níž se bláznivě a dětsky zamiloval.
Je to v podstatě autobiografie hlavního hrdiny, který na sklonku svého života napsal zážitky svého života, přičemž přemýšlí sám nad sebou a svým prožitým životem.... Žádný život není obyčejný, každý život je jedinečný, prožitý jen jednou, originální a dokonalý a přesně to chtěl optimistický Karel Čapek v tomto díle dokázat....
No, sice možná není žádný život "obyčejný", přesto si ovšem nemyslím, že je třeba ho zaznamenávat v románu. Kniha mě opravdu nebavila a do čtení jsem se musela velmi obtížně nutit a kdyby nešlo o úkol do školy, asi bych ji ani nedočetla.