Recenze Plechový bubínek

Plechový bubínek

Plechový bubínek

448 Kč
Zobrazit knihu
Román Plechový bubínek (1959), který Grasse přes noc proslavil po celém světě, je koncipován jako příběh jednoho hrdiny. Na začátku 50. let zaznamenává Oskar Matzerath v Léčebném a zaopatřovacím ústavu běh svého života od začátku století až do doby adenauerovského Německa. Tento infantilní... číst celé 

Recenze

8
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Ne nadarmo je Plechový bubínek vynášen až do nebes. My ho měli na střední škole jako povinnou školní cetbu a dnes už dobře chápu proč: tenhle Gunter Grass je prostě geniální!
Plechový bubínek, vybubnovat pravdu, celý svět lze. Velmi originální a oči otevírající kniha. Děkuji za ní, pomohla mi utřídit hodně myšlenek. Výborná, originální pojetí, místy se mi kapku hůř četla, ale rozhodně nza to stala! ❤
12/11/2018
Avatar uživatele
Pokud byste si chtěli přečíst jednu jedinou knihu do německého autora Güntra Grasse, měl by to být právě Plechový bubínek. Už proto, že za něj Grass získal Nobelovu cenu. Dopředu říkám, že to není lehké čtení. Grass patří mezi autory, nad jehož tvorbou je opravdu nutné se (hluboce) zamýšlet. Nic vám nenaservíruje na stříbrném podnose, všechno si musíte vyčíst mezi řádky. Plechový bubínek je však vyprávění s velkým potenciálem.
31/07/2017
Avatar uživatele
O knize Plechový bubínek jsem snad nikdy neslyšela a mám pocit, že ani ve škole jsme se o něm neučili a to je možná jeden z důvodů, proč jsem po něm sáhla. Protože nebyl propagován tolik jako Babička či další jiné knihy. Je to opravdu geniální kniha, která je také originální a myslím si, že mnohým čtenářům dokáže otevřít oči a utřídit myšlenky. Místy je maličko složitější a hůře se čte, to ale vynahradí ostatní pasáže.
19/08/2022
Avatar uživatele
Obsáhlý, bezmála sedmisetstránkový román je rozdělen do tří knih. Jeho hlavním hrdinou je třicetiletý Oskar Matzerath, chovanec blázince v Dusseldorfu. Děj se odehrává v první polovině dvacátého století.
V prvních dvou knihách je očima Oskara líčeno jeho vlastní dětství, zážitky z pobytu u kašubské babičky, dospívání doma v Gdaňsku, život rodičů, jejich seznámení i Oskarovo podivné početí.
Třetí kniha pojednává o osudech rodiny po roce 1945, zobrazuje celkovou situaci v poválečném Západním Německu.
30/12/2020
Avatar uživatele
Plechový bubínek je kniha, která byla oceněna Nobelovou cenou a stejně jako většina takových knih je i tento příběh, rozdělený do tří částí, nelehkým čtením. Kniha je přesně tou, kterou nedokážete přelouskat za víkend, naopak ji často odkládáte a musíte o ní přemýšlet, je zde mnoho napsáno "mezi řádky" a já osobně jsem na ni vždy musela mít náladu. Nicméně jsem velmi ráda, že jsem ji přečetla, rozhodně za to stojí.
30/06/2022
Avatar uživatele
Tomuhle Nobelovou cenou ověnčenému románu Güntera Grasse jsem se dlouho vyhýbal. Jako bych to tušil. Prostě tyhle knihy žánru „dějiny 20. století viděné očima (ne)obyčejného hrdiny“ mi tak nějak lezou krkem. A tady je ten mentálně zaostalý trpaslík, který z toho všeho nakonec vyroste. Body u mě Grass získal střídaním vyprávěcí polohy, to jak se třetí osoba mění v první a zase zpátky. Jak Oskar o sobě píše jako o Oskarovi. Jako skutečné malé dítě, které o sobě taky mluví ve třetí osobě. Ale jinak v tom nic extra nevidím.
25/10/2021
Avatar uživatele
Plechového bubínku jsem přečetla asi třetinu, knížku jsem odložila a už se k ní nevrátila. Nakonec skončila v dobročinném bazaru pro opuštěná zvířata. Nevadí mi "těžké" knihy, ale musí ve mně vzbudit něco pozitivního. I knihy, kde se píše o utrpení, mohou čtenáře vést k něčemu pozitivnímu. Bohužel Plechový bubínek ve mně celkově vytvářel spíše negativní pocity. Malý chlapec se zdeformovanou hlavou a tělem tluče do bubínku, až se tříští sklo. Asi jsem knihu nepochopila, ale připadal mi zlomyslný a nebylo mi jasné, proč se vše točí jen kolem jednoho motivu.
18/02/2018
Avatar uživatele
Tak pro mě byl Plechový bubínek příliš velkým oříškem. Některým pasážím jsem vyloženě nerozumněla. Musím ale říct, že ani jinou knihu od tohoto autora jsem nedokázala přečíst. Panuje okolo něj velký věhlas, takže to můžete zkusit sami, předpokládám, že to stojí za to. Mně to číst nešlo a ani film mě nebavil. A to mě to tak lákalo, protože téma outsidera mě obvykle osloví, no zde to nevyšlo... ale zkuste ho.
30/11/2017