Po počátečním seznámení s hlavním hrdinou a jeho životem, v němž momentálně není spokojený, se společně s ním přemístíme do osamělé horské chaty v pohoří Malá Fatra, kde doufá v utříbení myšlenek a odpočinutí si od práce a manželství. Věří, že zde načerpá nové síly, ale především se vyhne domácímu dusnu, které už nějaký čas svírá jeho manželství. Napětí z něho po pár hodinách spadne a dokonce se vrhne i na psaní nového scénáře. Po použití očních kapek se však jeho život změní v peklo a postupně na obě oči oslepne. Sám, odříznutý od civilizace a vysoko v horách jen s pár nejnutnějšími zásobami, bude muset bojovat o svůj doslova holý život.
Samotná anotace zněla zajímavě a zaútočila na mou zvědavost – co se mohlo stát osamělému muži, že svede boj o svůj život? Po mrazivé Trhlině a ještě mrazivějšímu Strachu jsem se těšila na další mrazivý, v horách se odehrávající příběh, který mě udrží v napětí a přivodí mi husí kůži po celém těle. Bohužel se však nic takového nekonalo. Aplikace očních kapek a posléze oslepnutí na mě působilo hodně nereálně, a když děj není postaven na racionálním základě, těžko uvěřím i autorovi a jeho vyprávění. Určitě bych se raději přiklonila k takové verzi, aby autor hrdinovu slepotu nijak blíže nepopisoval, zejména to, jakým způsobem oslepl.
Od aplikování očních kapek se začíná odehrávat boj hlavního hrdiny o přežití, neboť v chatě má jen pár nejnutnějších zásob, zavolat ze smartphonu poslepu je nereálné a vydat se sám slepý ven z chaty pro pomoc, také. Sledujeme tedy zejména myšlenkové pochody hlavního hrdiny, který se zpočátku snaží ze své situace nezešílet, ale okolnosti mu to moc nedovolují. Když okolo chaty začne někdo obcházet a k tomu poslouchá neustálý smích, nejde se pak divit jeho výkyvům nálad.
Na to, že se děj odehrává v pouhých pěti dnech okolo Štědrého dne a příběh není ani stránkově moc obsáhlý, děj se mi neskutečně táhl. Tendence k přeskakování stránek jsem měla neustále. Závěr a celkové rozuzlení to trochu vylepšilo, byla jsem zvědavá, jak to s hlavním hrdinou dopadne, což mi v podstatě nedovolilo knihu odložit. Rozuzlení mohou mnozí čtenáři odhadnout již v průběhu čtení, protože autor se uchyloval ke zbytečně častému naznačování.
Škoda, že vylíčení atmosféry, od které jsem očekávala mnoho, mě nijak nezasáhlo. Přitom potenciál tam autor měl velký. Na druhou stranu musím autora vyzdvihnout především v tom, že dokázal napsat plnohodnotý příběh, v němž vystupuje pouze jediná postava. To opravdu smekám. Jen z toho důvodu nemůžu hodnotit knihu níže, než jak jsem ji hodnotila.
Recenze
Další z autorových knih je opět mysteriózním hororem a mě osobně sedla jak zadek na hrnec. V knize je vše. Náhlá ztráta stěžejního smyslu, zoufalství osamělého člověka odsouzeného k smrti, místo ke sledování všeho přímo ve vypravěčově hlavě a mezi záchvaty šílenství kroky jdoucí na jistotu za snadnou kořistí. V průběhu čtení si není možné být jist, zda se popsané kolem srubu skutečně děje nebo se jedná jen o výplody zmučené mysli zoufalého člověka cítícího stále silnější blízkost smrti, aniž by proti tomu mohl něco udělat. Jen čekat a doufat. A uvědomovat si, že tolik času už nemá.
Jen si dovolím drobné upozornění, že v této knize lze najít už i naturální scény popisující devastující zranění různých částí těla, na druhou stranu, kdo si vybírá knihy tohoto typu, asi se jen tak nesesype nad trochou tělesných tekutin. Ovšem jen mě zaujalo, že v tomto vyprávění je toho o něco více, než v jiných knihách. I tak se jedná o velmi zajímavý příběh jedněch Vánoc v horách, co dopadly trochu jinak, než bylo zamýšleno. A nebylo to kvůli veverce ve vánočním stromku ani nepovedenému bratranci.
Kniha je děsivá, mrazivá i temná. Líbí se mi, jak autor dokázal dobře vytvořit hororovou atmosféru i réálné oblasti, kde se kniha odehrává. Na závěr samozřejmě přijde nečekaná pointa. A jakmile jsem pochopila, proč se kniha jmenuje Tma, zamrazilo mě v zádech a nechtěla bych být v jeho kůži. U této knihy jsem se ani jednou nenudil a hltala slovo od slova a čekala na celé rozuzlení, jak to vlastně celé dopadne.
Uritě si s chutí dám ještě nějaký další kousek od tohoto autora.
Samotná anotace zněla zajímavě a zaútočila na mou zvědavost – co se mohlo stát osamělému muži, že svede boj o svůj život? Po mrazivé Trhlině a ještě mrazivějšímu Strachu jsem se těšila na další mrazivý, v horách se odehrávající příběh, který mě udrží v napětí a přivodí mi husí kůži po celém těle. Bohužel se však nic takového nekonalo. Aplikace očních kapek a posléze oslepnutí na mě působilo hodně nereálně, a když děj není postaven na racionálním základě, těžko uvěřím i autorovi a jeho vyprávění. Určitě bych se raději přiklonila k takové verzi, aby autor hrdinovu slepotu nijak blíže nepopisoval, zejména to, jakým způsobem oslepl.
Od aplikování očních kapek se začíná odehrávat boj hlavního hrdiny o přežití, neboť v chatě má jen pár nejnutnějších zásob, zavolat ze smartphonu poslepu je nereálné a vydat se sám slepý ven z chaty pro pomoc, také. Sledujeme tedy zejména myšlenkové pochody hlavního hrdiny, který se zpočátku snaží ze své situace nezešílet, ale okolnosti mu to moc nedovolují. Když okolo chaty začne někdo obcházet a k tomu poslouchá neustálý smích, nejde se pak divit jeho výkyvům nálad.
Na to, že se děj odehrává v pouhých pěti dnech okolo Štědrého dne a příběh není ani stránkově moc obsáhlý, děj se mi neskutečně táhl. Tendence k přeskakování stránek jsem měla neustále. Závěr a celkové rozuzlení to trochu vylepšilo, byla jsem zvědavá, jak to s hlavním hrdinou dopadne, což mi v podstatě nedovolilo knihu odložit. Rozuzlení mohou mnozí čtenáři odhadnout již v průběhu čtení, protože autor se uchyloval ke zbytečně častému naznačování.
Škoda, že vylíčení atmosféry, od které jsem očekávala mnoho, mě nijak nezasáhlo. Přitom potenciál tam autor měl velký. Na druhou stranu musím autora vyzdvihnout především v tom, že dokázal napsat plnohodnotý příběh, v němž vystupuje pouze jediná postava. To opravdu smekám. Jen z toho důvodu nemůžu hodnotit knihu níže, než jak jsem ji hodnotila.
Tenktokrát se mi líbila roztažitost děje.
Chvílemi se může zdát opravdu nudná a stereotypní. Ale když se nad tím zamyslím, jaké by to bylo kdybych měl prožít to, co hlavní hrdina, asi bych nezvládl déle než hodinu.
Těším se na jeho další knihy, protože Tma je hodnocena jako nejslabší. Uvidíme jaké pocity budou u zbylých dvou.