Co všechno nevíme o svých nejbližších? \nBohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“?\nVedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Ale jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, povězte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo.\nNový román Aleny Mornštajnové je jiný než ty předchozí. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.\n -----\nCenné na jejím psaní je nejen zvolené téma, ukotvené v autentické české minulosti, ale především práce s jazykem. Mornštajnové psaní je nesmírně citlivé, přitom však nikterak sentimentální, bez kapky sebelítosti, směřované k postavám.- Lucie Zelinková, Právo \nHlavně jemnost, přesnost, důkladnost a hloubka vidění. Skvěle zvládnutá psychologie. Umění silné vizualizace. Podařené, všestranné, jaksi „objemové“ zabydlení jakéhokoli typu postavy: mladé, staré, z jedné i druhé strany barikády.- Radim Kopáč, UNI Magazín
\n schovat popis
Recenze
V knize se řeší mezilidské vztahy, a jak je správně v anotaci uvedeno, jedná o intimní rodinné drama. Kapitoly jsou rozděleny na části OTEC A DCERA. Svatopluk Žák je oddaným komunistou, který věří myšlenkám socialismu. Autorka opětovně jako v jejích předešlých knihách zasazuje část příběhu do období komunismu a mě stále baví číst o této době v jejím podání. Pár let jsem žil v komunismu a nějaké vzpomínky mám uchovány v paměti. U knih, kterou jsou laděny do této doby, přemýšlím nad klady a zápory socialismu a demokracie. Kladu si mnoho otázek.. Když jsem četl příběh kamaráda Svatopluka Žáka, vzpomněl jsem si na vyprávění mamky, která mi řekla o ženě, se kterou pracovala, co se jí během komunismu přihodilo. Byl to podobný příběh, o kterém se dočtete v této knize, a byl hodně smutný. Pokládám si otázku, proč lidé v období komunismu, kteří se ničím neprovinili, museli trpět za ostatní rodinné příslušníky?!
**br**Při čtení knihy jsem se zamyslel nad rodinnými vztahy, kdy lidé bydlí v jednom domě a jakoby byli úplnými cizinci. Někdy stačí jedna chyba, které se člověk dopustí, a mezilidské vztahy mohou být nabourány a těžko se znovu obnovují. Říká se, že rodina by měla držet pohromadě za každé situace, její členové by si měli být vzájemnou oporou. Vztahy mezi rodiči a dětmi by měly být harmonické, rodiče by měli být vzorem pro své děti, měli by se dětem věnovat, projevovat jim lásku, vštípit jim mravní hodnoty, společně provozovat nějaké aktivity. Je mi líto těch dětí, kteří tuto rodinnou pohodu nikdy nezažijí. Člověk mnohdy svým špatným postojem ztratí hodně času, který by mohl věnovat svým nejbližším a svoje chyby si uvědomí až po mnoha letech a chtěl by je napravit, anebo alespoň se sblížit s člověkem, ke kterému se během života nechoval dobře. Někdy je to možné, jindy nikoliv. Ale ztracené roky dítěti nikdo nevrátí a to je velká škoda.
Kniha se četla dobře, závěr knihy mohl být více rozvinutější, připadal mi useknutý.
Jenže čeho je moc, toho je příliš.
Navíc už mi to nepřijde tak uvolněné a spontánní, jako Hana.
Příběh je posunut a tentokráte je o rodinné tragédii, která zničila rodinu.
Nicméně, už tam bylo dost nesrovnalostí...tedy jsem počítala, abych se dopočítala. A nevycházelo to.
Některé věci tam prostě nezapadly. To za prvé.
Nepodařený byl i ten konec.
Byl odbytý.
Zasloužil si lepší dotažení.
No a že Blanka tedy dojela a jako došlo i na její hříchy?
Co se dělo?
Bylo to na něčem vystavěno, vznikly otázky a ty nebyly zodpovězeny.
Tahle kniha je ze všech knih autorky nejslabší. Bohužel.
Aktuálně se mi nelíbily postavy. Nikomu jsem nefandila a i ta Bohdana byla odfláklá.
I ta Běla to bylo tak šmrnclé a v reálu ty dvě byly nejlepší.
I ta matka byla odbytá.
No...ne no... možná tři hvězdičky jsou moc, když nad tím uvažuji.