Čtvrtá kniha - TICHÉ ROKY, kterou jsem přečetl od Aleny Mornštajnové. Byl jsem plný očekávání a napjatý, jak se mi kniha bude líbit. Musím upřímně říci, že se mi kniha líbila a považuji ji po Haně za druhou nejlepší knihu, kterou jsem od autorky četl.

V knize se řeší mezilidské vztahy, a jak je správně v anotaci uvedeno, jedná o intimní rodinné drama. Kapitoly jsou rozděleny na části OTEC A DCERA. Svatopluk Žák je oddaným komunistou, který věří myšlenkám socialismu. Autorka opětovně jako v jejích předešlých knihách zasazuje část příběhu do období komunismu a mě stále baví číst o této době v jejím podání. Pár let jsem žil v komunismu a nějaké vzpomínky mám uchovány v paměti. U knih, kterou jsou laděny do této doby, přemýšlím nad klady a zápory socialismu a demokracie. Kladu si mnoho otázek.. Když jsem četl příběh kamaráda Svatopluka Žáka, vzpomněl jsem si na vyprávění mamky, která mi řekla o ženě, se kterou pracovala, co se jí během komunismu přihodilo. Byl to podobný příběh, o kterém se dočtete v této knize, a byl hodně smutný. Pokládám si otázku, proč lidé v období komunismu, kteří se ničím neprovinili, museli trpět za ostatní rodinné příslušníky?!
**br**Při čtení knihy jsem se zamyslel nad rodinnými vztahy, kdy lidé bydlí v jednom domě a jakoby byli úplnými cizinci. Někdy stačí jedna chyba, které se člověk dopustí, a mezilidské vztahy mohou být nabourány a těžko se znovu obnovují. Říká se, že rodina by měla držet pohromadě za každé situace, její členové by si měli být vzájemnou oporou. Vztahy mezi rodiči a dětmi by měly být harmonické, rodiče by měli být vzorem pro své děti, měli by se dětem věnovat, projevovat jim lásku, vštípit jim mravní hodnoty, společně provozovat nějaké aktivity. Je mi líto těch dětí, kteří tuto rodinnou pohodu nikdy nezažijí. Člověk mnohdy svým špatným postojem ztratí hodně času, který by mohl věnovat svým nejbližším a svoje chyby si uvědomí až po mnoha letech a chtěl by je napravit, anebo alespoň se sblížit s člověkem, ke kterému se během života nechoval dobře. Někdy je to možné, jindy nikoliv. Ale ztracené roky dítěti nikdo nevrátí a to je velká škoda.

Kniha se četla dobře, závěr knihy mohl být více rozvinutější, připadal mi useknutý. schovat popis