Ptali jste se někdy sami sebe, jaký by byl váš život, kdyby v listopadu 1989 dopadlo všechno jinak?
Jaké by byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého?
Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Alena Mornštajnová opět překvapuje. Její nový román je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou velké dějiny jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě. Sledujeme příběh Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. Ví, že už nejspíš nikdy neuvidí vyrůstat své děti, a při životě ji udržují jen dopisy. A taky naděje, že se nakonec přece jen shledají.
Vedle toho se odvíjí příběh dívenky Magdaleny, která je odebrána rodičům a umístěna do "ozdravovny", v níž se vychovávají nové komunistické kádry. Jejich osudy se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály.
schovat popis- Nakladatel: Host
- Kód:
- Rok vydání: 2021
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Pevná s přebalem
- Počet stran: 303
- Šířka balení: 13.7 cm
- Výška balení: 20.5 cm
- Hloubka balení: 2.7 cm
- Váha balení: 402 g
Recenze
Knize nelze upřít zajímavý námět a autorčiny vypravěčské schopnosti. Ale bohužel, tentokrát se mi kniha netrefila do vkusu, byla pro mě ,,nemastná, neslaná" a závěr mi přišel zrychlený a useknutý. Než jsem stačila vstřebat dojem z nečekaného zvratu, byl konec.
Některé okamžiky se ale člověku otisknou do paměti a utkví v ní jako zranění, které se připomene s každou změnou počasí. Zaryl se hluboko do vzpomínek, dodnes si ho vybavuju překvapivě jasně se všemi barvami, vůněmi a pocity...
Obsah této knihy Listopad mne však nějak zvlášť nezaujal, místy hlavně v první polovině knihy mi připadal příběh zdlouhavý,nezáživný jakoby o ničem...
Paní Morštajnová je tak úžasná vypravěčka, tak uvěřitelná a empatická. Její popisy vnitřních myšlenek ať už Marie nebo malé Magdy jsou neskutečně uvěřitelné a realistické.
Kniha se nedá odložit. Chcete vědět jak to dopadne. Vnímáte, že se nitky zapletou a potřebujete vědět jak......
Zamyšlení nad tím jak by to dopadlo kdyby to v listopadu 1989 nedopadlo.....to může být námět na mnoho úvah. Naštěstí jen úvah.
Listopád vypráví příběhy dvou dívek, později žen, jejichž osud je spletený dohromady.
Cítila jsem opět hrozně moc emocí, mezi kterými převládala bezmoc a vztek. Příběh je napsaný tak uvěřitelně, že mi kolikrát nedocházelo, že čtu pouhou fikci a ty události se doopravdy nestaly. Kolikrát jsem musela přestat číst a ty emoce vydýchat.
I přes to téma se mi to hrozně hezky četlo a kdybych měla čas, tak to asi za den přelouskám.
První část knihy byla hodně dlouhá, oproti tomu ta druhá mi připadala rychlá a myslím, že by si zasloužila trochu víc rozepsat. Konec mě zasáhl, ale určitě by to dokázalo zasáhnout víc, kdyby to nebylo tak zrychlené.
Od autorky jsem doposud přečetl Hanu a Tiché roky... Obě tyto knihy ve mně zanechaly hluboký dojem... Listopád, ten u mě jenom podtrhl zjištění, že paní Mornštajnová je vynikající autorkou...
Ptali jste se někdy sami sebe, jaký by byl váš život, kdyby v listopadu 1989 dopadlo vše jinak?
Budete číst příběh Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích v listopadu 1989 zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení... Uvidí ještě někdy svého manžela, své děti? Odpovědi nejenom na tyto otázky naleznete v této, pro mě neuvěřitelně čtivé, knize...
Patřím mezi Husákovy děti... Vyrůstal jsem v totalitním režimu, převrat přišel v době, kdy jsem byl v prvním ročníku střední školy... Byl jsem mezi Jiskry a poté i mezi Pionýry... Když si vzpomenu na své dětství, tak na něj vzpomínám moc rád... Na druhou stranu, k moři jsem se mohl podívat až v letech po převratu...
... Život není to, co chceme, ale to, co máme... Tak jednoduché to je...
Děkuji paní Mornštajnové za tuto knihu.
Téma, kterému autorka věnovala tuto knihu není jednoduché, ale velmi dobře zpracované. Popisuje to, jakby mohl vypadat náš život, kdyby demonstrace z roku 1989 dopadly jinak. Není to veselé čtení, ale určitě hodnotné a nutí člověka přemýšlet.
Ikdyž mám ráda šťastné konce, v případě tohoto díla mě nemrzelo, že neskončilo pohádkově, jak by si nejeden čtenář přál.
Těším se na další knihy této autorky!
Kniha se mi četla dobře a rychle, je také dobře napsaná, což se mi líbí. Ukazuje jiný pohled na to, co by bylo, kdyby... A mně se to líbí. Člověk se u toho zamyslí a vlastně jsem ráda, že je to teď takové, jaké je.
Takže za mě určitě doporučuji, zajímavé čtení.
Děkuji.
Jaké by asi byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my bychom zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého?
🔒🔒🔒🔒🔒🔒🔒🔒
Od knihy jsem měla velká očekávání a těšila jsem se na ni, nebyla jsem zklamaná. Velmi silný příběh, velmi čtivá kniha, za mě určitě ano!
Dlouho očekávaná kniha Aleny Mornštajnové je tu. Neváhala jsem ani minutu a hned jsem se dala do čtení. Jak už bývá u autorky zvykem, kniha je neskutečně čtivá, psána s lehkostí. Ponořila jsem se do příběhu a už jsem knihu neodložila, dokud jsem jí nedočetla. V knize je spoustu různých vět, slovních spojení a citátů, které se mi moc líbily a moc jsem si je užívala.
Období kolem roku 1989 je zde vylíčeno neskutečně realisticky, takže jsem se vrátila vzpomínkami do té doby. Spoustu věcí jsem si připomněla a oživila. O to horší bylo číst dál, neboť představa, že by se opravdu nepodařilo svrhnutí komunismu, byla velice živá a krutá. Hlavně ve druhé části knihy bylo skvěle vylíčeno, jak by to tu vypadalo, kdyby… A myslím, že je to i varováním toho, abychom neusnuli na vavřínech a svobodu si nenechali vzít.
Navíc veškeré zákazy a příkazy, které se objevily v knize, mi připomněly současný život v pandemii, takže další prohloubení depky.
Zhruba od třetiny mi kniha připomínala Příběh služebnice, nevím, jestli to je dobře nebo špatně, ale je to tam hodně cítit. Na druhou stranu, asi jakýkoliv příběh, kde vládne diktatura, bude Služebnici připomínat….
Co se týče lidské roviny a hlavních hrdinů, nechytil mě příběh tolik za srdce, jak tomu bývá zvykem. Zvláště Magdalena mi byla hodně nesympatická a u Marie bych uvítala více informací z jejího života. Každopádně emocí, tam bylo dost, ne, že ne
Tuto autorku jsem objevila nedávno a musím říct, že píše opravdu fantasticky.
Její knihy jsou čtivé, myslím, že není téměř možné se od knihy odtrhnout.
Knihy se vždy zabývají tématy historie - zde listopad 1989. Myslím, že by tato kniha měla spadat do povinné četby - opravdu, je tak skvělá, že by si ji měl přečíst úplně každý. ¨
Od této autorky jsem četla již jednu knihu a také se mi moc líbila.