Již od samého začátku na nás Jan Kucin hodí hromadu postav, ve kterých se jen těžko zorientujeme. Takže první stránky příběhu Když padaly hvězdy jsou převážně o čtenářově tápání o tom kdo, kde, jak a proč udělal to, co udělal. To se naštěstí změní ve chvíli, kdy se postavy rozdělí do skupinek a pomocí střídání pohledů vypravěčů nám představují svá dobrodružství, za kterými se vydaly. A že se v těchto skupinách najde mnoho rozličných charakterů.
V první řadě tu máme nechvalně známého a proslulého piráta Solomona, který se vydává na strastiplnou cestu za hledáním magie. Jeho cesta však začíná u dlouholetého přítele Vlada - bohatého, nudícího se šlechtice.
Vladimír návštěvou svého starého přítele chytí druhý dech a spolu se synem provede čtenáře krvavou cestou za mocí.
Další skupinou lidí, jež budeme sledovat jsou tajuplní Lovci žijící v lesích a profitují ze svého spojení s přírodou. Pro většinu ostatních lidí jsou Lovci téměř mýtické bytosti patřící spíše do legend a pohádek, ale prostřednictvím dvou sourozenců - Kerina a Devy - nahlédneme do jejich světa o něco blíže.

Poslední hlavní skupinou, z jejichž pohledu je příběh vyprávěný, je Solomonova chráněnka - přidrzlá pirátka Lily s ostrým jazykem. Vladův syn Erik, kterému připadne role toho vzdělaného. A svaly se projeví v podobě Teodora - vysloužilého postaršího vojáka.
Jak už jsem řekla, v příběhu nás čeká přehršel postav, ve kterých je ze začátku těžké se zorientovat. Začtení do příběhu bohužel nepomáhá ani fakt, že samotný začátek je příliš rozvleklý. Ne, že by autor používal popisy na půl stránky, ale z mého pohledu jich nebylo ani zrovna málo. Navíc občas použil nějakou květnatější větu, která nutí vrátit se zpět a přečíst ji znovu, aby se čtenář ujistil, že jí opravdu porozuměl.
Na druhou stranu ale musím uznat, že na začínajícího autora si Jan Kucin pěkně hraje s jazykem a jeho vyprávění se čte dobře. Jen z mého pohledu by knize prospělo pár škrtů. Ale to už je hodně subjektivní.

Celkově je příběh plný akce a moc si nebere servítky, takže se sem tam objeví nějaký drsnější popis. To samé se týká i občasných sprostých slov, takže pro malé děti to nebude úplně nejvhodnější čtení.
Jakmile si zvyknete na autorův styl vyprávění a zorientujete se v tom, kdo je kdo, tak už se začtete lehce, protože cca po prvních sto stránkách kniha začne opravdu odsýpat a budete hltat jednu stránku za druhou. Bohužel se ale postupem času vrátí k rozvleklému tempu, což může snížit čtenářovu pozornost. Alespoň u mě tomu tak bylo. Samotný závěr knihy se mi tak poněkud táhl a já se těšila, až budu mít knížku dočtenou.
Autor měl zajímavý nápad, protože fantasy s piráty se u nás moc často nevidí. Postupné navracení magie do světa a originální démoni byli rozhodně fajn, ale já bych uvítala víc vysvětlení, protože i po dočtení knihy mám pocit, že vlastně nevím nic. Ale třeba to je záměr a pokračování překvapí.

Celkově se jedná o povedenou a zábavnou českou fantasy s originálními prvky, ale nižší hodnocení dávám z důvodu rozvleklosti děje. Každopádně, kdo má rád piráty, propletené osudy několika postav a nevadí mu spíše pomalé tempo děje, tak Když padaly hvězdy jsou tou správnou volbou. schovat popis