Areston jsem si pořídila při návštěvě Světa knihy. Na místě jsem si ho nechala rovnou podepsat samotným autorem, což mě potěšilo. Knihu jsem si vybrala hned z několika důvodů. Zaujal mě obsah a žánr a nakonec i obálka, protože je vyvedena přesně v mých oblíbených barvách. Takže mé oko ihned zachytilo přebal a pak už si jen stačilo přečíst, o čem kniha je.

Přesto mě to ani za nic nepřipravilo na jízdu, která následovala. Představte si, že kolem Země se vždy za osm let objeví zvláštní objekt. Něco jako vesmírná koule, stanice, kterou nevíte, kdo postavil. Po neúspěchu vědecké výpravy z něho lidstvo udělá vězení. Posílá tam zločince, ale i nepohodlné lidi. Ti se k Zemi nepřiblíží dalších osm let. Už to samo o sobě je dost brutální. Ale je to úplné nic, v porovnání s tím, co se tam děje.
Vyprávění se zhostila sama hlavní postava, novinář Terstegen. Celé je to pojato jako zápisky z jeho pobytu. Popisuje celé dění, od příjezdu, přes všechny ty měsíce, které byl nucen tam strávit. Tohle všechno by bylo celkem v pohodě. Ale autor knihu napsal docela drsně. Dozvíme se například, jak těžký život vězňů je, kde berou šaty, kde berou nejrůznější nástroje, jak se mezi sebou zabíjí, takže každý den je boj o přežití. Dokonce i to, co se děje s mrtvými těly. Bylo dáno jasně najevo, jak vypadá člověk, když je v podstatě donucen chovat se jako zvíře. Kniha proto místy působí hodně drasticky. Víc vám nemůžu prozradit, to si musíte prostě přečíst sami.

Po nějaké době jsem si uvědomila, jak se Terstegen přizpůsobil svému novému životu, jakoby snad ani nikdy nebyl na Zemi. Jak každý den přemýšlel, čím se uživí, jaký měl přehled o tamní společnosti a jejich žebříčku, kdo má jaké postavení, co si může dovolit a co ne. První díl obsahuje zhruba dva roky z osmiletého cyklu Arestonu, takže se není co divit, že se po takové době vcelku uchytil... Čtení mě nakonec tak pohltilo, že jsem se nestačila divit a byl konec. Ten zůstal hodně otevřený, navíc jsem dostala pomyslnou kost, po které jsem ihned skočila. Jen jsem zírala a litovala, že nemám ihned druhý díl po ruce.

Tahle kniha přináší úplně jiný pohled na sci-fi, než jsem doteď měla (rozhodně to není žádná YA literatura s romantickými zápletkami). Velkou část obsahují hlavně popisy a myšlenkové pochody, které převažují nad dialogy, kterých tu najdeme méně. Příběh je hodně drsný a realistický. Ukazuje i další lidské stránky, naši společnost a to, jak vlastně lidé nikdy nejsou schopni úplně spolupracovat. Je tu ale i spousta záhad okolo Arestonu, protože se dozvíme pár věcí o jeho chodu, ale nic o původu. Alespoň zatím ne. Kniha pro mě byla úplně suprová a rozhodně potřebuji pokračovat. Asi nebude úplně pro každého, protože některé části se nemusí zamlouvat všem. Pro mě to však byla příjemná změna, protože nešlo o knihu, která by mi od úplného začátku dávala dojem happy endu nebo příliš změkčilého obsahu. schovat popis