Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
Sugestivní výpověď francouzské klavíristky, která strávila jedenáct měsíců v „dívčím orchestru“ v koncentračním táboře Osvětim. Pod vedením rakouské houslistky Almy Rosé, neteře Gustava Mahlera, hrály vězeňkyně u bran tábora přicházejícím a odcházejícím pracovním četám nebo na koncertech pro...
číst celé
Sugestivní výpověď francouzské klavíristky, která strávila jedenáct měsíců v „dívčím orchestru“ v koncentračním táboře Osvětim. Pod vedením rakouské houslistky Almy Rosé, neteře Gustava Mahlera, hrály vězeňkyně u bran tábora přicházejícím a odcházejícím pracovním četám nebo na koncertech pro dozorce a SS. Ve své knize popisuje jednu z mnoha absurdit života ve vyhlazovacím táboře s vědomím, že díky zvláštnímu režimu a hudbě byl její osud snesitelnější. Fania Fénelonová popisuje s ironií i černým humorem žárlivost a napětí mezi členkami souboru různých náboženství i národností, kterým i přes ochranu ze strany nejvýše postavené ženy v Osvětimi Marie Mandelové hrozil každým dnem přesun do bloku 25, odkud vedla jen jedna cesta.
schovat popis
- Nakladatel: Garamond
- Kód:
- Rok vydání: 2020
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Gebunden
- Počet stran: 312
- Šířka balení: 14 cm
- Výška balení: 20.8 cm
- Hloubka balení: 3 cm
- Váha balení: 443 g
Recenze
Kniha je založena na skutečných událostech. Kniha vyšla po 31 letech od ukončení 2. světové války. Autorka – Fania Fénelonová – byla klavíristka a zpěvačka, která s dalšími ženami tvořila orchestr, který hrál vězňům v koncentračním táboře Osvětim II – Březinka při nástupu do práce vězňů, při jejich příchodu a také Nacistům. Kniha je obsáhlá, útržkovitě se seznamuje se životem autorky a také se postupně seznamujeme s jednotlivými členkami souboru, jejichž osudy byly zajímavé. Zajímavý byl pro mě příběh IRENKY, ALMY a dalších žen. Orchestr vytvořený těmito ženami byl jediným orchestrem, který hrál v koncentračních táborech, takže z tohoto hlediska bylo zajímavé sledovat jejich očima život v táboře. Mezi ženami v orchestru vznikaly různé spory ohledně náboženského vyznání, národnosti, vyskytují se otázky ohledně víry v Boha, položidů a podobně. Většinou ženy, které nepatřily k tomuto orchestru, ho neměly rády z důvodů privilegií, které se ženám z orchestru dostávalo. Měly o něco jednodušší život, to je pravda, ale z druhého hlediska, když se na to podíváme v globálu, tak život v táboře měly také těžký, i když s určitými úlevami.
Celou knihou se line hudba. Kdo hraje na nějaký hudební nástroj, je učitelem hudby, anebo skládá hudbu, tak mu kniha může být bližší a více se sžije s hrdinkami knihy než čtenáři, kteří nikdy nehráli na žádný hudební nástroj nebo je hudba nezajímá. Osobně věřím, že hudba může léčit, může člověku dodat vnitřní sílu a naději, člověk může při poslechu hudby zapomenout na všechny starosti a plně se do ní ponořit. Důkazem je, že Nacisti tento orchestr zřídili mimo jiné proto, aby sami mohli poslouchat hudbu, patrně aby zklidnili svoje nervy z každodenního zabíjení a přeneslo je to alespoň na okamžik na jiné myšlenky.
Většina knihy se odehrává v Osvětimi II – Březince, menší část v koncentračním táboru Bergen-Blesen. V knize se dočteme o zvěrstvech, které se zde odehrávaly, některé okamžiky byly hodně drásající a smutné! V knize se také setkáme s Dr. Mengelem!! Autorka měla štěstí, že uměla zpívat, a tak se mohla dostat k tomuto orchestru. Myslím si, že to ji zachránilo život. Kdoví, jak by to s ní dopadlo, pokud by se do orchestru nedostala.
Kniha je pomalejší, ale když jsem se do knihy začetl, tak jsem knihu přečetl poměrně rychle. Autorka píše poutavě, procítěně, po stylistické stránce je kniha na vysoké úrovni, čtenář se lehce přenese do Osvětimi a bude napjatě sledovat osudy žen tohoto orchestru, bude věřit každému slovu, které si přečte. Jako bonus oproti jiným knihám z tohoto žánru pronikne čtenář do zákoutí orchestru a přípravy na vystoupení. V knize se nachází hodně postav, takže mi trvalo nějaký čas, než jsem se v nich dokázal zorientoval, ale postupně když jsem se seznamoval s příběhy jednotlivých žen z orchestru, tak jsem do toho více pronikl.
Kniha má pěkný přebal. V knize se vyskytují poznámky pod čarou, což oceňuji.
Garantuji vám, že po přečtení zaklapnete knížku a zhluboka se nadechnete. Zřejmě budete potřebovat i čas na utřídění si všech těch myšlenek, které vám po celou dobu prolétávaly v hlavě. Je to totiž hrůzostrašné.
Ani by se nechtělo věřit tomu, že v táboře existovalo něco jako orchestr. Němci si pořádaly "mejdany", koncerty, divadla a u toho všeho se jen krásně bavili, mezitím co ostatní trpěli. Co mě na knize překvapilo, tak je to, že hlavní hrdinka, která je Německem ohrožována, tak se je zároveň je na ně i hrdá.
Autorka tu krásně popisuje, jak měli členky orchestru "výhody" proti ostatním vězňům.
Francouzská židovka, která je tu hlavní hrdinkou popisuje, jak jí hudební nadání zajistilo právě výhody, jak jí pomohl přežít tohle životní období a zároveň se snažila zachovat si svoji lidskost, ikdyž se jí to ne vždy vyplatilo.
Knihu, mohu jen doporučit, všem kteří mají rádi četbu z tohodle místa, období a celkově by ji měl každý přečíst, stejně jakoukoliv jinou s touhle tématikou.