Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Klára a Slunce
Kazuo Ishiguro Skladem392 Kč
Do košíku
-
Klara und die Sonne
Kazuo Ishiguro SklademSkvělá cena!287 Kč
Do košíku
-
Klara and the Sun
Kazuo Ishiguro Dostupné230 Kč
Do košíku
-
Klara i Słońce
Kazuo Ishiguro Dostupné207 Kč
Do košíku
-
Klára a Slunce - CDmp3 (Čte Klára Suchá)
Kazuo Ishiguro Dostupné395 Kč
Do košíku
-
Klara i słońce
Kazuo Ishiguro Dostupné207 Kč
Do košíku
-
Klára a slnko
Kazuo Ishiguro DostupnéMega nabídka430 Kč
Do košíku
-
Klara and the Sun
Kazuo Ishiguro Dostupné367 Kč
Do košíku
-
Klara i Solnce
Kazuo Ishiguro Dostupné563 Kč
Do košíku
-
Klara und die Sonne
Kazuo Ishiguro Dostupné344 Kč
Do košíku
-
Klara and the Sun
Kazuo Ishiguro Dostupné297 Kč
Do košíku
-
Klara and the Sun
Kazuo Ishiguro Není skladem631 Kč
Do košíku
-
Klara und die Sonne
Kazuo Ishiguro Není sklademMega nabídka531 Kč
Do košíku
-
Klara i Sonce
Kazuo Ishiguro Není skladem474 Kč
Do košíku
-
Klara and the Sun
Kazuo Ishiguro Není skladem710 Kč
Do košíku
-
Klara and the Sun
Kazuo Ishiguro Není skladem642 Kč
Do košíku
-
Klara et le soleil
Kazuo Ishiguro Není skladem299 Kč
Do košíku
-
Klara and the Sun
Kazuo Ishiguro Není skladem503 Kč
Do košíku
-
Klara and the Sun
Kazuo Ishiguro Není skladem560 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Ivan Jeziorek napsal/a o Klára a Slunce
Klára a Slunce (Kazuo Ishiguro) - Jedna z knih, objevených v knihkupectví úplnou náhodou a koupena jen dle noticky na obalu. A i když je hlavní hrdinkou robotka Klára, už při koupi jsem věděl, že nebudu číst primárně sci-fi. A přesto nelituju.
Klára je UPéčko, nebo-li Umělý Přítel pro dospívající děti. A Klára je jiná než ostatní úpéčka. Tedy ono každé je originál s jinou povahou a... číst celé vzhledem, ale Klára je podle šéfky obchodu, kde je vystavena prodeji, jiná. Dokáže být vnímavá. Ne vnímat, ale být vnímavá (ať mi tohle slovní spojení vadí sebevíc), to ji popisuje asi nejlépe.
Klára se neučí, nemá moc informací, ale protože je svá, dokáže si toho hodně odvodit. A jako každé UPéčko, i ona se těší na "své" dítě. Ta jednou přijde a po čase spolu odchází domů, ale dívka Josie je velmi nemocná a Klára to zvládá po svém. A spolu s ní i nevědomky ostatní členové rodiny.
Klára a Slunce se odehrává v nejednoznačně určené budoucnosti. Společnost ale není jednotná a prim budou hrát geneticky vylepšení lidé, což vede k destabilizaci a kastování společnosti. Jenže tohle vše si musíte nějak odvodit z náznaků, protože kniha je výpravna z pohledu Kláry a tu zajímá jen Josie.
Rozhodně doporučuji všem, kteří rádi při a po čtení přemýšlí nad tím, jaké je to být člověkem.
Klára je UPéčko, nebo-li Umělý Přítel pro dospívající děti. A Klára je jiná než ostatní úpéčka. Tedy ono každé je originál s jinou povahou a... číst celé vzhledem, ale Klára je podle šéfky obchodu, kde je vystavena prodeji, jiná. Dokáže být vnímavá. Ne vnímat, ale být vnímavá (ať mi tohle slovní spojení vadí sebevíc), to ji popisuje asi nejlépe.
Klára se neučí, nemá moc informací, ale protože je svá, dokáže si toho hodně odvodit. A jako každé UPéčko, i ona se těší na "své" dítě. Ta jednou přijde a po čase spolu odchází domů, ale dívka Josie je velmi nemocná a Klára to zvládá po svém. A spolu s ní i nevědomky ostatní členové rodiny.
Klára a Slunce se odehrává v nejednoznačně určené budoucnosti. Společnost ale není jednotná a prim budou hrát geneticky vylepšení lidé, což vede k destabilizaci a kastování společnosti. Jenže tohle vše si musíte nějak odvodit z náznaků, protože kniha je výpravna z pohledu Kláry a tu zajímá jen Josie.
Rozhodně doporučuji všem, kteří rádi při a po čtení přemýšlí nad tím, jaké je to být člověkem.
mera napsal/a o Pohřbený obr
Pohřbený obr v sobě ukrývá hodně silnou myšlenku, a už jen kvůli ní stojí za to si ji přečíst. Hlavním námětem je paměť, ovšem nejen paměť jednoho člověka, Ishiguro se věnuje paměti v mnohem širším měřítku. Můžeme tak přemýšlet nad otázkou, zda je zapomínání opravdu nevýhodou. Kniha vás zkrátka donutí přemýšlet, a to se mi na ní líbí. Autorův styl je navíc hodně poetický, a jeho slova v... číst celéás příjemně pohladí po duši.
Shira009 napsal/a o Neopouštěj mě
Neopouštěj mě je dystopický román z pera držitele Nobelovy ceny za literaturu a zároveň mé první setkání s autorem. Hned na začátek chci zdůraznit, že Kazuo Ishiguro je mistr vypravěč, který stylem sobě vlastním dokáže zachytit intenzivní hloubku skutečných emocí. Jeho styl je poměrně jednoduchý, ale se schopností rozpoutat symfonii nejrozporuplnějších pocitů. Nechci spoilerovat, proto ... číst celéjen napíši, že se jedná o ironický příběh tří přátel.. Kathy, Ruth a Tommyho, mezi nimiž se vytvoří blízké, ale komplikované přátelství. Autor velice chytrým způsobem splétá osudy všech zúčastněných, udržuje záhadu ohledně mikrospolečnosti studentů v Hailshamu, a ve světle odhalení čtenář zjistí, že ona záhada paradoxně nebyla tím, na čem opravdu záleží. Kazuo Ishiguro zároveň zkoumá, co znamená opravdu žít a předkládá pár otázek k zamyšlení. Co se stane, když vědu přestane provázet etika? Co je určujícím rysem lidstva? Kolik z nás je formováno výchovou? Jaký vliv má na člověka vševědoucí vzdělávací systém? Co znamená, být člověkem?.. a mnoho dalšího. Neopouštěj mě ( v originále Never let me go) je hořkosladký příběh z pohledu prosté ženy, dotýkající se složitosti a absurdity lidské existence.
„Všechny děti musí být klamány, pokud mají vyrůstat bez traumatu."
„Všechny děti musí být klamány, pokud mají vyrůstat bez traumatu."
shax napsal/a o Klára a Slunce
4,5*
Moje první srážka s Ishigurem a nakonec se z toho vyklubalo milé překvapení.
Hlavní protagonistkou knihy je Klára, robotka, takzvané úpéčko, která se stará o svého človíčka, který si ji vybral. Já tyhle náměty aktivně vyhledávám (umělá inteligence, nejlépe se sentiencí), takže jsem snadno měla nakročeno k tomu, aby se mi to líbilo. Pokud by se na příběh Kláry díval člověk... číst celé povrchně, dostal by minimálně zajímavý příběh. Ale tady je potřeba zabrousit do hloubky, číst mezi řádky, ponořit se pod povrch. Kniha obsahuje úžasný závěrečný doslov paní překladatelky, který je na několik stran. Moc pěkně vysvětluje určité aspekty knihy a symboliku v příběhu obsaženou, nabízí taky zdařilou úvahu ohledně tématiky lidství, co nás dělá lidmi... Věřím tomu, že tento doslov pomůže čtenářům příběh více docenit.
Jinak pohled UI je zdařile zpracovaný, její myšlenkové procesy, vnímání prostoru a dění kolem sebe, její úvahy....(I zde je na místě vypíchnout povedený překlad). Trochu mě mrzí začátek anotace, která vyzrazuje, že se jedná o vyřazenou robotku - úplně zbytečná věta, která je předzvěstí konce příběhu... Jinak nemůžu jinak, než hodnotit pozitivně :)
Moje první srážka s Ishigurem a nakonec se z toho vyklubalo milé překvapení.
Hlavní protagonistkou knihy je Klára, robotka, takzvané úpéčko, která se stará o svého človíčka, který si ji vybral. Já tyhle náměty aktivně vyhledávám (umělá inteligence, nejlépe se sentiencí), takže jsem snadno měla nakročeno k tomu, aby se mi to líbilo. Pokud by se na příběh Kláry díval člověk... číst celé povrchně, dostal by minimálně zajímavý příběh. Ale tady je potřeba zabrousit do hloubky, číst mezi řádky, ponořit se pod povrch. Kniha obsahuje úžasný závěrečný doslov paní překladatelky, který je na několik stran. Moc pěkně vysvětluje určité aspekty knihy a symboliku v příběhu obsaženou, nabízí taky zdařilou úvahu ohledně tématiky lidství, co nás dělá lidmi... Věřím tomu, že tento doslov pomůže čtenářům příběh více docenit.
Jinak pohled UI je zdařile zpracovaný, její myšlenkové procesy, vnímání prostoru a dění kolem sebe, její úvahy....(I zde je na místě vypíchnout povedený překlad). Trochu mě mrzí začátek anotace, která vyzrazuje, že se jedná o vyřazenou robotku - úplně zbytečná věta, která je předzvěstí konce příběhu... Jinak nemůžu jinak, než hodnotit pozitivně :)
katuska napsal/a o Vybledlá krajina s kopci
Ač je kniha tenká, vyžaduje pozorného a trpělivého čtenáře. Nedočkáme se strhujícího a napínavého příběhu, ale příběhu pomalu plynoucího se silně vybudovanou atmosférou, prostředím a charaktery. Nedůvěryhodný vypravěč, jež nám řekne jen tolik, co sám chce. Ač se jedná o prvotinu, dosahuje vysoké kvality.Pokud se chcete zastavit, vychutnat si japonský místopis a unášet se krásou jazyka, ... číst celéje tato kniha pro vás. Kazuo Ishiguro je mistr minimalismu, náznaku a poetického jazyka.
Matas napsal/a o Neopouštěj mě
Neopouštěj mě pro mě byla opravdu dost depresivní kniha, která se mi sice četla dost dobře, ale zanechala ve mě depresivní pocit prázdnoty. Odehrává se snad v nějaké ne příliš vzdálené budoucnosti, kde se rodí vybrané děti s dosti nehezkým životním posláním. Příběh se zaměřuje na mladou dívku Cathy a na její život i přátelství v internátní škole, která ji i ostatní připravuje na nehezký... číst celé a smutný osud.
Rusalka napsal/a o Never Let Me Go
Never let me go byla má první kniha od nobelového japonského spisovatele Kazuo Ishigury a musím říci, že rozhodně ne poslední. Ishigurova vize budoucího světa mi přišla zajímavá - příběh se zaměřuje na lidi, kteří byli stvořeni za jediným účelem a s jediným posláním. Sledujeme osud jedné trojice od dětství do mladé dospělosti. Postava Kathy mi byla moc sympatická a litovala jsem její sm... číst celéutný úděl, který ona i ostatní přijímali s takovou samozřejmostí.
Trubka napsal/a o Neopouštěj mě
Nevzpomenu si, kde jsem o knížce slyšela, jak k ní přišla. Ale ráda bych. I s odstupem času si dokážu vybavit, jak sevřený žaludek jsem při čtení měla a nebyla schopná se rozhodnout, jestli je ta knížka dokonalá, nebo ji nenávidím. Velmi silný příběh. Science fiction, která se z počátku zdá jako obyčejné vzpomínky na dětství, internátní školu a dospívání na anglickém venkově. Drobnosti ... číst celéa detaily postupně napovídají a člověku postupně dochází, čeho je při vyprávění svědkem.
Eva napsal/a o Malíř pomíjivého světa
Na tuto knihu jsem se nechal nalákat některými booktuberkami. Upřímně jsem z této knihy moc nadšený nebyl, asi jsem očekával, že mne kniha více osloví a upoutá moji pozornost. Je to kniha, u které jsem musel více přemýšlet. Budu zvažovat, jestli dám šanci ještě nějaké další knize od tohoto autora. Autor obdržel v roce 2017 Nobelu cenu za literaturu.
Děj knihy se odehrává bezp... číst celérostředně po 2. světové válce. Kniha má 4 části. Tato kniha mne nutila k zamyšlení nad různými otázkami. Jednou z otázek bylo například, že pokud umělec vytvoří svá umělecká díla v určitém období a považuje je za vrchol jeho tvorby, za to nejlepší, co ve svém životě vytvořil a následně dojde ke změně politického uspořádání země, tak jak se má zachovat umělec v této situaci? Má se za svá umělecká díla, která vytvořil stydět a schovat je před světem, jakoby je nikdy nevytvořil, anebo je ponechat jakou součást jeho tvorby, ačkoliv třeba v současnosti v novém uspořádání země má výčitky a pochybnosti, že napomáhal svými uměleckými díly k propagandě režimu, v jejichž myšlenky věřil a byl tomuto režimu oddaný?
Hlavní postavou a vypravěčem příběhu je malíř Masudži Ono, jehož cílem je provdat dceru a kvůli své minulosti má pochybnosti, aby svatba proběhla v pořádku. Bylo pro mě zajímavé, co všechno předcházelo tomu, než se mladí lidé rozhodli vstoupit do manželství. Pověst členů rodiny, ze které mladí lidé pocházeli, byla pro obě rodiny velmi důležitá a rozhodovala o tom, jestli svým dětem dají souhlas se svatbou. Zajímavé bylo také to, že dcery svému otci vykaly, zábavné byly také části, ve kterých si povídal Masudži Ono se svým vnukem Ičiró. Z knihy jsem vycítil, že pokud někomu pomůžeme, dokážou to Japonci ocenit a k takovému člověku pociťují velkou úctu a vděčnost snad po celý život. Pokud naopak někomu ublížíme, tak dokážou k takovému člověku cítit zášť a nechtějí s ním mít už nic společného.
Myslím si, že tato kniha asi nebude určená pro všechny čtenáře svým stylem vyprávění a tématikou. Kniha nebyla pro mě příliš čtivá, z druhého hlediska musím vzít v potaz, že knihu napsal britský autor s japonskými kořeny a že více asi tato kniha osloví japonské čtenáře, kteří knize lépe porozumí a ocení její kvality než-li já, anebo kniha více osloví čtenáře, kteří se zajímají o Japonsko, jeho kulturu a mají rádi pomalejší vyprávění. V knize se dočteme také o poválečné situaci v Japonsku a pohled mladší a starší generace na válku a směřování Japonska do budoucna. V knize jsem nalezl některé myšlenky, které jsem si poznamenal. Dlouho jsem zvažoval, jak vlastně knihu ohodnotím. Knize uděluji 3,5 hvězdičky, kniha si určitě nalezne české čtenáře, kterým se bude líbit více než-li mě.
Děj knihy se odehrává bezp... číst celérostředně po 2. světové válce. Kniha má 4 části. Tato kniha mne nutila k zamyšlení nad různými otázkami. Jednou z otázek bylo například, že pokud umělec vytvoří svá umělecká díla v určitém období a považuje je za vrchol jeho tvorby, za to nejlepší, co ve svém životě vytvořil a následně dojde ke změně politického uspořádání země, tak jak se má zachovat umělec v této situaci? Má se za svá umělecká díla, která vytvořil stydět a schovat je před světem, jakoby je nikdy nevytvořil, anebo je ponechat jakou součást jeho tvorby, ačkoliv třeba v současnosti v novém uspořádání země má výčitky a pochybnosti, že napomáhal svými uměleckými díly k propagandě režimu, v jejichž myšlenky věřil a byl tomuto režimu oddaný?
Hlavní postavou a vypravěčem příběhu je malíř Masudži Ono, jehož cílem je provdat dceru a kvůli své minulosti má pochybnosti, aby svatba proběhla v pořádku. Bylo pro mě zajímavé, co všechno předcházelo tomu, než se mladí lidé rozhodli vstoupit do manželství. Pověst členů rodiny, ze které mladí lidé pocházeli, byla pro obě rodiny velmi důležitá a rozhodovala o tom, jestli svým dětem dají souhlas se svatbou. Zajímavé bylo také to, že dcery svému otci vykaly, zábavné byly také části, ve kterých si povídal Masudži Ono se svým vnukem Ičiró. Z knihy jsem vycítil, že pokud někomu pomůžeme, dokážou to Japonci ocenit a k takovému člověku pociťují velkou úctu a vděčnost snad po celý život. Pokud naopak někomu ublížíme, tak dokážou k takovému člověku cítit zášť a nechtějí s ním mít už nic společného.
Myslím si, že tato kniha asi nebude určená pro všechny čtenáře svým stylem vyprávění a tématikou. Kniha nebyla pro mě příliš čtivá, z druhého hlediska musím vzít v potaz, že knihu napsal britský autor s japonskými kořeny a že více asi tato kniha osloví japonské čtenáře, kteří knize lépe porozumí a ocení její kvality než-li já, anebo kniha více osloví čtenáře, kteří se zajímají o Japonsko, jeho kulturu a mají rádi pomalejší vyprávění. V knize se dočteme také o poválečné situaci v Japonsku a pohled mladší a starší generace na válku a směřování Japonska do budoucna. V knize jsem nalezl některé myšlenky, které jsem si poznamenal. Dlouho jsem zvažoval, jak vlastně knihu ohodnotím. Knize uděluji 3,5 hvězdičky, kniha si určitě nalezne české čtenáře, kterým se bude líbit více než-li mě.
shax napsal/a o Pohřbený obr
Koničiva bičes.
Tahle knížka je o tom, že lidi zapomínají co se stalo, a je to napsaný moc dobře, protože teď po měsíci si už nepamatuju skoro nic z toho, co se tam stalo! Autorovi nemůžu než zatleskat!
Ale abych nekecal, byli tam nějací draci a Bajaja a napsaný to bylo hezky, ale z nějakýho důvodu jsem nedokázal chytit flow jak se říká mezi námi rapery, páč mi ten... číst celé Ishigurův styl psaní přišel dost těžkopádnej, žádnej eminem to teda není. Za špatnou flow, absenci zlatejch řetězů, magičů a šlapek musím tedy dát pouze 3/5.
Tahle knížka je o tom, že lidi zapomínají co se stalo, a je to napsaný moc dobře, protože teď po měsíci si už nepamatuju skoro nic z toho, co se tam stalo! Autorovi nemůžu než zatleskat!
Ale abych nekecal, byli tam nějací draci a Bajaja a napsaný to bylo hezky, ale z nějakýho důvodu jsem nedokázal chytit flow jak se říká mezi námi rapery, páč mi ten... číst celé Ishigurův styl psaní přišel dost těžkopádnej, žádnej eminem to teda není. Za špatnou flow, absenci zlatejch řetězů, magičů a šlapek musím tedy dát pouze 3/5.
RosTa napsal/a o Neopouštěj mě
Normálně mě ty Ishigurovy nespolehliví vypravěči, kterým nesmíte věřit ani slovo, baví. Ať už v „evropském“ Soumraku dne nebo v „japonském“ Malíř pomíjivého světa. Na sci-fi od něj jsem se fakt těšil. Ale tohle jsem nezvládl. Nechápu, proč mám číst sérii historek holky z internátu. A ani nerozumím tomu, jak většina z nich souvisela s hlavní zápletkou. Nebavilo mě to prostě. Námět tak na... číst celé delší povídku. Dočteno napřeskáčku z povinnosti. Možná kdybych nevěděl, o čem to ve skutečnosti je, bylo by to lepší.
Moreanne napsal/a o Pohřbený obr
V tomto podivném příběhu čtenář najde opravdu hodně a ještě víc. Artušovskou legendu, alternativní historii, putování starých manželů, legendárního rytíře, bojovníka, draky, obry, tajemné příběhy vyprávěné u ohně, no a samozřejmě taky zradu a lásku. Celé dohromady to tvoří hodně zajímavou mozaiku vyprávěnou neobvyklým způsobem. Nečekejte ale žádné hrdinské akce a velké bitvy. Hlavní hrd... číst celéinové jsou už staří, a stejně jako jejich putování krajem, i vyprávění plyne pozvolným tempem, přestože se občas objeví i nějaké překvapení. Těžko tuto knihu k něčemu přirovnávat. Nečetla se lehce, snad protože překladatelka zvolila opravdu vznešenou, ale místy trošku těžkopádnější češtinu, na kterou v současné překladové beletrii prostě nejsme zvyklí. Snad za to může i sám Kazuo Ishiguro, který se v příběhu sem tam vrací v čase a nějak to čtenáři zapomene říct. Jakkoli tahle kniha ale byla jedinečná, na plný počet hvězd nedosáhne. A to hned ze dvou důvodů. Důvod první: překladatelka má jistě bohatou slovní zásobu, až na to, že občas na nějaké slovíčko ve větě zapomene, nebo ho napíše jen část. Někdy naopak nějaké slovo v jedné větě zopakuje víckrát, a ta pak přestane dávat smysl. Občas se jí asi ani nechtělo zdržovat se se správně umístěnou interpunkcí. Obojí bylo velice otravné. Dílo laureáta Nobelovy ceny za literaturu by nemělo mít takhle odfláklé korektury. Důvod druhý: tím je prostě děsně předvídatelný konec, za to už si ale autor může sám.
Hanka B napsal/a o Pohřbený obr
Velmi zvláštní kniha o životě a smrti, o válce i lásce a především o tom, že o tom, jaký život byl, je nebo bude, stejně jako o tom, jakým je člověk sám, rozhodují především vzpomínky. A tak se čtenáři nech zatáhnout do husté mlhy zapomnění a po cestě za pravdou (nebo lží?) prožij několik dní s Axlem a Beatricí v doprovodu chlapce pokousaného drakem, mladého saského bojovníka a jednoho ... číst celéz rytířů kulatého stolu. Možná stejně jako oni zabiješ bájnou nestvůru a až ti jednou podá ruku převozník přes hluboké vody, vzpomeneš si na toho, koho jsi nejvíc miloval. (jak jsem říkala, hodně zvláštní kniha) K doporučení opravdu jen velmi zvláštním lidem, takoví ji možná i pochopí.
Majka_k napsal/a o Soumrak dne
Nádherná kniha, velmi smutná, psaná formou osobní vzpomínky majordoma Stevense. S buldočí zaslepeností si předsevzal sloužit svému pánovi do roztrhání těla, až tím neméně svědomitě promarnil i vlastní vyhlídky. Největší potíž je však v tom, že tento toporný lokaj není tak docela „mužem bez vlastností“. Když před zraky čtenářů bilancuje své předválečné působení na panství lorda Darlingto... číst celéna, působí dojmem navýsost oddaného, předvídavého a za všech okolností delikátního sloužícího.
Matěj napsal/a o Soumrak dne
Kniha mě nijak extra nechytla. Vyprávění jde pomalu a krom pár zajímavostí ze života služebnictva který dnes již patří minulosti mi snad nic neutkvělo v paměti. Začít s Ishigurem knihou "Když jsme byli sirotci" byla chyba. Ten příběh zbytečný, a jeho hlavní postava neuvěřitelně naivní. Soumrak dne se ovšem nachází na naprosto jiné úrovni. Někomu se může příběh zdát nudný. Pokud je ale č... číst celétenář schopen sledovat ty nepatrné náznaky, a číst mezi řádky, bude se mu kniha líbit.
Miriam K. napsal/a o Soumrak dne
Takové čtení není pro každého, rozhodne ne pro čtenáře, který očekává nějaký veliký zvrat, akčnost a podobně. Třetinu knihu jsem se čtením trochu bojovala. Postupem času jsem si na nezáživně vyhlížející vyprávění zvykla a sledovala životní cestu majordoma, která mu bohužel utekla pod tíhou povinností a loajality ke svému zaměstnavateli. Protože mám na obálce skvělého herce, celou dobu ... číst celéčtení jsem si ho jako majordoma představovala a čtení mi tak bylo bližší. Na filmové zpracování se také někde podívám .
Anet napsal/a o Neopúšťaj ma
Mrzí mě, že některé knihy přečtete a ten zážitek můžete mít jenom jednou - protože tohle všechno bych chtěla prožít ještě jednou jako úplně poprvé. Tahle kniha je jedna z nejsilnější, nejbolestivějších, co jsem kdy četla. Utopický svět, kde každý život nemá stejnou hodnotu. Což je samo o sobě zajímavé pomyšlení. Jsou tady někteří, kteří již od narození nejsou chtění, a tak jsou velmi do... číst celébře vychovávání k tomu, aby se jednoho dne stali dárci orgánů. Je to děsivé a fascinující zároveň, člověka to musí alespoň na chvíli napadnout, jestli to náhodou nedává smysl. Ale tady potkáte jedny z nich, těch, co jsou od narození určeni k smrti, vůbec nemají na výběr to nějak změnit. A tak moc mají důvod, proč žít, tak se rozhodnou bojovat o možnost dokázat, že jsou prostě lidé, kteří si také zaslouží svou šanci na normální život.
Anet napsal/a o Never Let Me Go
Neopouštěj mě, je velmi silný příběh, jenom pro ty, co jsou připravení na bolest. Tahle kniha je jedna z nejsilnější, nejbolestivějších, co jsem kdy četla. Utopický svět, kde každý život nemá stejnou hodnotu. Což je samo o sobě zajímavé pomyšlení. Jsou tady někteří, kteří již od narození nejsou chtění, a tak jsou velmi dobře vychovávání k tomu, aby se jednoho dne stali dárci orgánů. Je ... číst celéto děsivé a fascinující zároveň, člověka to musí alespoň na chvíli napadnout, jestli to náhodou nedává smysl. Ale tady potkáte jedny z nich, těch, co jsou od narození určeni k smrti, vůbec nemají na výběr to nějak změnit. A tak moc mají důvod, proč žít, tak se rozhodnou bojovat o možnost dokázat, že jsou prostě lidé. Povede se jim to? Hádejte nebo si to raději přečtětě.
mera napsal/a o Never Let Me Go
Tak Nobelova cena za literaturu... hmmm... K tomuto autorovi jsem byla hodně skeptická, protože asijskou literaturu popravdě vůbec nevyhledávám, nepíše se v ní o tom, co by mě zajímalo. Tohle byla taková velká neznámá, ale nakonec jsem to zkusila, a světě div se, dopadlo to docela dobře. Autorova představivost je nesmírná, a jeho dystopický svět mě zaujal, stejně jako volba hlavních hrd... číst celéinů, kteří byli věru netradiční. Nejvíce jsem si zamilovala asi Kathy.
ddkk napsal/a o Soumrak dne
Nejprve jsem kdysi viděla skvělý stejnojmenný film s Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompson. Byl vynikající. Strašně smutný a donutil k zamyšlení.
A kniha je stejná. Je o tom, jak způsob života a myšlení v extrémně konzervativním prostředí britské šlechty dokázal doslova zmrzačit psychiku těch, kdo jí oddaně sloužili. Je o tom, jak taková oddanost dokázala úplně likvidovat osob... číst celéní život majordomů, hospodyň, lokajů a všech těch, kdo na sebe převzali úděl sloužit svým pánům do roztrhání těla. Nic si nemyslet, o ničem nepřemýšlet, zapomenout na sebe a své blízké....
Kniha je psaná formou jakési osobní vzpomínky majordoma jedné z anglických šlechtických rodin, která si navíc "zadala" svou angažovaností ve prospěch Němců před nástupem nacistů k moci. Ani tato doslova skandální okolnost nepřiměla oddaného sluhu svého bývalého pána ani v duchu kritizovat. Jeho výchova i jeho celý život, který byl vyplněn jen prací, ho úplně zbavil vlastní osobnosti, samostatného myšlení a veškerých emocí. Přesto ho několikrát v životě oslovila milující bytost, on sám však nikdy nebyl schopen žádné očekávané odezvy...
Kniha možná není pro každého, ale doporučuji ji, stejně tak jako stejnojmenný film.
A kniha je stejná. Je o tom, jak způsob života a myšlení v extrémně konzervativním prostředí britské šlechty dokázal doslova zmrzačit psychiku těch, kdo jí oddaně sloužili. Je o tom, jak taková oddanost dokázala úplně likvidovat osob... číst celéní život majordomů, hospodyň, lokajů a všech těch, kdo na sebe převzali úděl sloužit svým pánům do roztrhání těla. Nic si nemyslet, o ničem nepřemýšlet, zapomenout na sebe a své blízké....
Kniha je psaná formou jakési osobní vzpomínky majordoma jedné z anglických šlechtických rodin, která si navíc "zadala" svou angažovaností ve prospěch Němců před nástupem nacistů k moci. Ani tato doslova skandální okolnost nepřiměla oddaného sluhu svého bývalého pána ani v duchu kritizovat. Jeho výchova i jeho celý život, který byl vyplněn jen prací, ho úplně zbavil vlastní osobnosti, samostatného myšlení a veškerých emocí. Přesto ho několikrát v životě oslovila milující bytost, on sám však nikdy nebyl schopen žádné očekávané odezvy...
Kniha možná není pro každého, ale doporučuji ji, stejně tak jako stejnojmenný film.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
