Zmanipulovaná (Lucka Strachová) Lucku sleduju od dob, kdy byla na sociálních sítích ještě anonymní, a i když jsem věděla, do čeho jdu, ta knížka mě dostala. Lucka v sobě tu spisovatelku, kterou vždycky chtěla být, fakt má. Píše svižně a lehce, i když je to téma, ze kterého občas mrazí, tak je to čtení, které vás do sebe úplně vtáhne.
Proč mě to tak zasáhlo? Při čten... číst celéí jsem až moc často cítila čisté souznění. V dětství i dospívání jsem si procházela emocemi, které jsou těm v knize hrozně podobné. Je to děsivé a uklidňující zároveň – vědět, že v tom člověk není sám. Že ty pocity jsou přirozený výsledek tlaku zvenčí.
Nejvýraznější body k zamyšlení podle mne jsou - Jak snadné je podlehnout: Stačí k někomu vzhlížet, mít k němu respekt nebo lásku, a manipulace se začne plížit úplně nenápadně. Zpochybňování sebe sama: To, jak vás někdo dokáže donutit nevěřit vlastním myšlenkám a pocitům, až se úplně ztratíte, je popsané naprosto přesně. Kritické myšlení jako jediná záchrana: Je nebezpečné věřit někomu, kdo tvrdí, že jen ON má ty správné odpovědi. Právě kritické myšlení - pochybování a vlastní úsudek je to jediné, co nás chrání.
Zmanipulovaná není příběh o tom, jak někdo včas a hrdinsky prohlédl hru manipulátora. Je to o tom, jak hluboko se dá klesnout, jak moc se můžeme ztratit sami sobě a ve víře, že konáme vyšší dobro ubližovat sobě i nejbližším a jak těžké je posbírat se, když se ta pracně budovaná iluze konečně rozpadne a vy zjistíte, v čem jste vlastně žili. Pro mě osobně je to terapeutické čtení. Pomáhá mi to nenechat si navždy ničit život tím, co mě kdysi zformovalo.
Lucko, smekám za tu odvahu jít s kůží na trh a přeju do budoucna jen to nejlepší. Budu se těšit na další knihy, ať už budou na jakékoliv téma. ;)
Zmanipulovaná (Lucka Strachová) Lucku sleduju od dob, kdy byla na sociálních sítích ještě anonymní, a i když jsem věděla, do čeho jdu, ta knížka mě dostala. Lucka v sobě tu spisovatelku, kterou vždycky chtěla být, fakt má. Píše svižně a lehce, i když je to téma, ze kterého občas mrazí, tak je to čtení, které vás do sebe úplně vtáhne.
Proč mě to tak zasáhlo? Při čten... číst celéí jsem až moc často cítila čisté souznění. V dětství i dospívání jsem si procházela emocemi, které jsou těm v knize hrozně podobné. Je to děsivé a uklidňující zároveň – vědět, že v tom člověk není sám. Že ty pocity jsou přirozený výsledek tlaku zvenčí.
Nejvýraznější body k zamyšlení podle mne jsou - Jak snadné je podlehnout: Stačí k někomu vzhlížet, mít k němu respekt nebo lásku, a manipulace se začne plížit úplně nenápadně. Zpochybňování sebe sama: To, jak vás někdo dokáže donutit nevěřit vlastním myšlenkám a pocitům, až se úplně ztratíte, je popsané naprosto přesně. Kritické myšlení jako jediná záchrana: Je nebezpečné věřit někomu, kdo tvrdí, že jen ON má ty správné odpovědi. Právě kritické myšlení - pochybování a vlastní úsudek je to jediné, co nás chrání.
Zmanipulovaná není příběh o tom, jak někdo včas a hrdinsky prohlédl hru manipulátora. Je to o tom, jak hluboko se dá klesnout, jak moc se můžeme ztratit sami sobě a ve víře, že konáme vyšší dobro ubližovat sobě i nejbližším a jak těžké je posbírat se, když se ta pracně budovaná iluze konečně rozpadne a vy zjistíte, v čem jste vlastně žili. Pro mě osobně je to terapeutické čtení. Pomáhá mi to nenechat si navždy ničit život tím, co mě kdysi zformovalo.
Lucko, smekám za tu odvahu jít s kůží na trh a přeju do budoucna jen to nejlepší. Budu se těšit na další knihy, ať už budou na jakékoliv téma. ;)