Kdo má rád Brno, brněnskou kulturu, jeho významné osobnosti, kdo se zajímá o kulturní scénu, tak ten si četbou této knížky přijde jistě na své. Kniha zachycuje osobnosti této scény především v letech 70 a 80. Nechybí ani doprovodné fotografie, které lépe čtenáři přibližují zmiňované postavy. Zároveň autor popisuje i předválečnou historii, zachycuje osobnosti z vyšší brněnské společnosti... číst celé. Úžasná kniha.
Kdo má rád postavy brněnské bohémy, jejich storky a autentické vyprávění o nich, kdo miluje knihy Pavla Řezníčka, zejména Hvězdy kvelbu, pro toho je tato knížka téměř povinná, zejména kvůli její druhé polovině. Vřele doporučuji.
Psáno hantecem - je to špičková bichla- výborná kniha a ještě navíc z dob, kdy jsem se ve " štatlu " v mládí pohybovala a ty, o kterých se v knize píše, jsem znala, i když ne vždy osobně. I.H.
Kniha mi přiblížila život a dílo M. Štědroně, osobnosti, na kterou nelze nenarazit v souvislosti s brněnským kulturním životem. Dověděla jsem se spoustu zajímavého nejen o něm, ale i o dalších významných lidech a hlavně o divadle Husa na provázku. Kniha je psána kultivovaným jazykem a potěšily mě i ukázky hantecu a hanáckého nářečí. Jsem ráda, že se pan autor nedopustil míchanice spisov... číst celéného jazyka s pokleslou pražštinou tak, jak to učinil v knize o panu Fuksovi.
Knihu jsem si koupila proto, abych si početla o brněnské bohémě a dověděla se něco nového. V tomto mě kniha nezklamala. Na co jsem si ale musela zpočátku dost tvrdě zvykat, byl jazyk pana Fuksy: mírně ubrzděná pokleslá středočeština pražských intelektuálů. Ptala jsem se osoby, která pana Fuksu zná, zda on opravdu tak mluví, dověděla jsem se, že ne, ale že autor knihy, Pražák, tímto způs... číst celéobem volil odlišnost těch částí, které pan Fuksa vypráví sám. Veliká škoda, kniha tím pro mě ztratila autentičnost, bylo by lepší použít spisovný jazyk. Už i mnozí Brňané se distancují od hovorové brněnské češtiny, jako by se za ni styděli, a je jim jedno, jak se s s ní zachází. Proto se obávám, že zvlášť autor původem z Prahy by se mohl při pokusu o brněnskou mluvu dopustit neslýchaných "hrůz", které by úroveň textu zhoršily ještě víc. Jen kvůli tomu dávám tři hvězdičky. P.S. Mnohem kultivovanějším jazykovým dojmem na mě působila kniha o M. Štědroňovi. Zřejmě si pan Štědroň autora více pohlídal.