Oh my... Nevím, jestli se moje pozornost nesoustředila už na nic jiného, ale postupem času se pro mě čtení této knihy stalo skutečným literárním utrpením. Někdo by možná řekl, že je autorka geniální, a ona to možná genialita z určitého pohledu opravdu je, ale... ale. Opravdu mám pocit, že jsem v životě nečetla nic užvaněnějšího, až jsem ke konci měla reálné nutkání rvát si z toho ... číst celévlasy nebo začít lézt po zdi. Zpětně to snad ani nedokážu přesně popsat, to se snad musí jen zažít. Právě jsem si vzpomněla na Eugena Ionesca a jeho Plešatou zpěvačku, kde je pasáž o rýmě. Nebudu prozrazovat, v čem tkví hlavní kouzlo této scény, ale v Bílých zubech se něco vzdáleně podobného autorce stává na každé jedenapůlté stránce. Nejhorší na tom ovšem je, že zde se nejedná o absurdní drama...
Prokousat se touhle knihou, to byl teda výkon. Ze začátku mě docela bavila, styl autorky je takový vzdušný, ale vzápětí jsem se ztratila a po celou zbývající dobu už jsem se musela snažit, abych pochopila, o co jde. Pokud jde o vykreslení situace v multikulturním Londýně, Bílé zuby jsou určitě skvělou sondou, ale pro mně osobně byla většina postav krajně nesympatická a jejich vnitřní ko... číst celénflikty těžko vstřebatelné. Konec mě nicméně překvapil.
Dvě černošské dívky sní o tom, že jsou tanečnice - ale pouze jedna, Tracey, má talent. Druhá má nápady: o rytmu a čase, o černých tělech a černé hudbě, o tom, co tvoří kmen, nebo udělá člověka skutečně svobodným. Oslnivě energický a hluboce lidský, Swing Time je příběh o přátelství a hudbě a tvrdohlavých kořenech, o tom, jak jsme formováni těmito věcmi a jak je můžeme přežít. Pohybující... číst celé se ze severozápadního Londýna do západní Afriky, to je bujný tanec na hudbu času.
Příběh dvou dívek, které se setkávají v taneční třídě v západním Londýně ... Neexistuje žádný lepší kronikář moderní britské rodiny než Zadie Smithův telegraf . Úžasně bujný nový román, který se stěhuje ze severozápadního Londýna do západní Afriky, od oceněného autora White Teeth and On Beauty Dvě hnědé dívky sní o tom, že jsou tanečnice - ale pouze jedna, Tracey, má talent. ... číst celéDruhý má nápady: o rytmu a čase, černých tělech a černé hudbě, co to znamená, že patří, co to znamená být svobodný.
Román jež se odehrává v západní Africe. Dvě dívky sní o tom, že se stanou tanečnicemi. Ale pouze jedna z nich má talent na tanec. Ta druhá má hlavu zase plnou nápadů: o rytmu, o čase, o pohybu, hudbě a co to znamená být volný. Je to přátelství dvou dívek jež skončí s úderem dvacátých narozenin, a nebude napraveno ale ani zapomenuto. Jedná se o příběh o tanci o hudbě, ide... číst celéntitě o těch co tanec sledují a o těch co jej vedou.
Tato kniha byla něčím, co mne zaneslo do víru fantasie a to velmi je to skutečně impozantní příběh a já bych ho vřele doporučuil všem, jenž se zalíbil styl paní spisovatelky nebo se jim snad zalíbil žánr, ve kterém je podáván. Od samého spatření od této obálky, je to velmi vřelé čtení a jsem si jist, že si tato kniha nebo spíše toto knižní dílo najde spoustu čtenářů. Velmi doporučuji vš... číst celéem mým známým.
Od soukromých domů po veřejné parky, v práci i při hře je jejich město brutální, krásné a komplikované. Po náhodném střetnutí však každý zjistí, že rozhodnutí, která učinili, lidé, kterými byli a nyní jsou, se mohou náhle rychle rozpadnout. Portrét moderního městského života. Je vtipný, smutný a naléhavý - stejně živý jako život samotný. Radostné, optimistické a rozzlobené m... číst celéistrovské dí(url)rická fikce pro naše časy.
Kniha, jako taková mněla něco do sebe a mne zaujala už zprvu a to jen, jak vypada samotná obálka této knihy, je pestrá, barevná a samozřejmě vnímavá, skutečně mne to velice zaujalo a to byla poslední bod před tím, než jsem jí začal číst a než jsem se do ní pořádně začetl skutečně vynikající kniha abych pravdu řekl. Vřele tuto knihu doporučuji a to všem čtenářům, jenž by si ji mohli přeč... číst celéíst, velice rád ji všem doporučím.