Kniha, která má grády a o to více, že není z minulosti, ale je aktuální. Ta kniha končí v roce 2020. A když se vezme, co se v roce 2020 v Číně stalo a jak to převrátilo celý svět vzhůru nohama, celkem to stojí za pozastavení. Nutno říct, že byste tuhle knihu neměli číst bez nějakého povědomí, kdo Ujgurové jsou. Takže googlete a zjišťujte si fakta, jsou zajímavá. Mě zaujalo i to, že... číst celé leží v místě, středu, přes ně šla Hedvábná stezka a vždy se tu mlelo. Jde o ohromnou oblast, která je velká jako tři Francie dohromady, je tam ropa, ložiska zlata a další poklady. Ujgurové jsou prozkoumáni dokonce i geneticky. Myslelo se, že jsou to mongolové, ale blíže mají k Afgáncům a jsou tak pomícháni. Je to zajímavé. Také hořkou pravdou ale je, a to tu není nikde zmíněno, že dost mužů v poslední době radikalizuje a stává se Talibánci. Ne to není kec od Číňanů. No faktem ale také je, že díky tlaku Číny se Ujgurové všeobecně radikalizují a stávají více věřícími místo naopak.. je to takové jejich rebelství.. odboj.. podle toho, co zažívají, není se čemu divit. I autorka knihy přiznává, že předtím vlastně nevěřila a díky gulagu, tak se modlit začala. Kniha je hodně dobře napsaná a rozhodně stojí za přečtení. Rozšíření obzorů a dozvíte se spoustu věcí, o nichž jste nevěděli nebo by vás ani ve skrytu mysli nenapadlo, že je to možné. Spoustu věcí vám tak nějak do sebe zapadne.
Naprosto věcně, bez nějaké slovní vaty přidávající objem knihy, napsaný skutečný příběh ujgurské ženy, který mě velmi zasáhl, mmj tím, jak je " čerstvý". Kniha o silné ženě, doporučuji, stále se mi svírá žaludek, když na ni myslím.
Gülbahar aktuálně žije ve Francii a oba, tedy i se svým mužem mají dost významné postavení. Dost dobře v rámci své výpovědi dokumentuje to, co se děje a o čem se nemluví... nebo tedy do té doby se moc nemluvilo, nyní se mluví, nicméně stejně neví, co moc s tím. Kniha je velmi zajímavá a děsivá i proto, že se jedná o zpoveď ženy, která si tím nápravným táborem prošla v roce 2017. Dobré j... číst celée u toho dohledávat si informace, kde třeba Ujgurové žijí, jaká je to oblast, co Čína s touto oblastí měla v úmyslu, že jsou to muslimové a další a další věci. Pak to dá hodně zajímavý pohled na dost problematickou záležitost, kterou je doopravdy těžké uchopit.
První svědectví ujgurské ženy, která se dostala z pekla zvaného čínský převýchovný tábor. Ač Gülbahar žije již deset let ve Francii, podařilo se Číně vylákat jí zpět za pomoci lsti a dostat ji tak do vězení a později do tábora. Její vzpomínky jsou drsné a nepředstavitelné. Navíc skutečnost, že se to stalo teprve před pár lety, mi opravdu nedělá dobře.
V knize se nejen dozvíme... číst celé samotné hrůzy při věznění, ale autorka nám zde objasňuje situaci v Číně, kdo to jsou vlastně Ujgurové. Také sledujeme její dceru, která se jí snaží všemožnými prostředky dostat na svobodu. Jelikož toho moc o politické situaci v Číně nevím, tak jsem ráda, že mi kniha dost věcí objasnila. Ale stejně bych potřebovala dovysvětlit ještě více věcí z příběhu. Kniha by mohla mít klidně ještě o pár stránek víc.
Každopádně je to opravdu silné vyprávění, kdy si nedokáži představit, že se v dnešní době něco takového děje. Ač je teď situace všude napjatá a člověk může být sebevíc naštvaný, tak si při čtení uvědomím, jak jsem vděčná a ráda za to, kde žiji.
Kniha, kterou můžete přečíst za jeden den, nebo si ji můžete dávkovat po kouskách a strávit tak s Gülbahar více času. Kdo máte rádi knihy podle skutečných příběhů, kdo se chcete dozvědět více o drsných způsobech vyhlazování lidí v Číně, tak rozhodně po této knize sáhněte.