Básně se dobře četly, dobře zněly, byly krásné a smutné, ale kvůli repetitivní tematice mi po chvíli začaly splývat v jednu velkou šmouhu. Próza v podobě „Půlnočních myšlenek“ mě oslnila o dost víc, protože jsem díky ní měla možnost nahlédnout do samotného nitra autorčiny duše, a pocítit tak strach, bolest, úzkost a všechny další pocity, které při psaní prožívala.
Hodnotit po... číst celéezii je opravdu těžké, protože se vždycky jedná o velmi subjektivní a intimní zážitek. Proto bych určitě chtěla zdůraznit, abyste se nenechali mým hodnocením ODRADIT! Pokud máte rádi květnatou mluvu podobnou tvorbě klasických básníků, šmrncnutou s problematikou moderní doby, psychickými obtížemi a pořádnou dávkou melancholie, pak je pro Vás sbírka jako stvořená. Pokud ale toužíte po něčem „modernějším“ a rozmanitějším, asi zkuste raději sáhnout po jiném díle.
Osobně tedy knihu hodnotím jako průměr/lehký nadprůměr.