ak nějak pořád nevím, proč jsem se detektivkám celý život vyhýbala. Pár jsem jich četla a vždycky to bylo napínavé čtení, které mě vtáhlo a nepustilo, dokud jsem neotočila poslední list. Čas přehodnotit své oblíbené žánry :) Podzimní boogie-woogie je dost dobrý příběh. V knížce se prolínají dvě linky, jedna historická (oujéé, to je hned moře plusových bodů navíc) a druhá současná. ... číst celéA ta současná, to je prostě Honza a jeho hrátky s češtinou. V knížce sice nejsou tak úderné jako na twitteru, ale rozhodně mě pobavily. A Viktor, hlavní protagonista, je takovej nenápadně inteligentní troubelín. Asi by mi jako kámoš lezl na nervy, ale jako detektiv mě bavil velice :)
Paráda! Velmi milé překvapení. Četla jsem na doporučení, protože jinak by mě odrazovaly snad všechny atributy knihy. Štítky jako první světová, legie... mladý český autor... Co mě ale nalákalo, bylo Brno. Jen málo knih je zasazených do Brna, tak jsem chtěla vyzkoušet. A vyplatilo se. Baví mě styl humoru, i když Viktorovy vtípky by mě rozčilovaly, kdyby je pronášel ke mně.... číst celé Doufám, že autor už sepisuje nějakou další knihu. Tahle mě vskutku bavila. A stydím se, že jako rodilý Brňák jsem nevěděla, že na nádraží je Bezruč! Sice krátká kniha, ale hodně jsem si zagooglila, ať už jde o ten konkrétní Mondrianův obraz, který jsem neznala, nebo o Bezruče. A navíc mě v průběhu čtení chytla touha namalovat si nějaký svůj obraz ve stylu Kavárenského boogie-woogie. Zatím je jen ve stádiu malého akvarelu, ale určitě ho v rozšířené podobě přenesu i na větší formát... Díky, super čtení, musím doporučit.