Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Lea Honor: Třpytící se město
Lenka Bandurová Dostupné274 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Lea Honor: Třpytící se město
Cpress Není skladem249 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
julie napsal/a o Lea Honor: Třpytící se město
knížka Trypytici se město, která vůbec nezklamala. rozhodně tento román u mě zabodoval, moc se mi líbil. obálka je taky moc hezká, no prostě rozhodně doporučuji, všem o zvláště těm co viděli dřív než jsem tě poznala a myslím si že se díky těmto knížkami zamyslíte. určitě pro všechny. Příběh je napínavý, nikdy nevíte co na ně čeká a i ke konci je moc hezky. rozhodně moc pěkné, těším se n... číst celéa další dily, doporučuji všem.
Anna napsal/a o Lea Honor: Třpytící se město
Nejlepší, už se těším na pokračko.
Kamča napsal/a o Lea Honor: Třpytící se město
Ke knize jsem přistupovala skepticky, čekala jsem maximální blbost... Ani nevím proč. :D Přečteno jedním dechem, boží knížka!
Zuzka napsal/a o Lea Honor: Třpytící se město
Nejlepší kniha 2020. Doufám, že se brzy dočkáme druhého dílu. Všem vřele doporučuji.
Andrea napsal/a o Lea Honor: Třpytící se město
Vím, že hodnotit věci podle vzhledu se nemá, ale já si nemůžu pomoc, ta obálka vypadá tak zajímavě a lákavě!
Hned, jak jsem knihu otevřela, překvapila mě čtivost, i když jsem se původně snažila přečíst jen pár řádků, přešlo to v pasáže, kapitoly a ŠUP, máme tu další polovinu knihy. Opravdu nevím, jak to, že čas tak rychle utíká, ale je to tak, takové originální nápady se čtou doslova sami :... číst celéD
Neříkám, že byla knihy úplně bezchybná, to ne, jediné, co mi vadilo bylo autorčino poněkud...zvláštní přirovnávání, občas jsem musela opravdu dlouho a intenzivně přemýšlet, jak to asi myslela (a to se mi to často nestává).
Doporučuji :D
Hned, jak jsem knihu otevřela, překvapila mě čtivost, i když jsem se původně snažila přečíst jen pár řádků, přešlo to v pasáže, kapitoly a ŠUP, máme tu další polovinu knihy. Opravdu nevím, jak to, že čas tak rychle utíká, ale je to tak, takové originální nápady se čtou doslova sami :... číst celéD
Neříkám, že byla knihy úplně bezchybná, to ne, jediné, co mi vadilo bylo autorčino poněkud...zvláštní přirovnávání, občas jsem musela opravdu dlouho a intenzivně přemýšlet, jak to asi myslela (a to se mi to často nestává).
Doporučuji :D
Iva napsal/a o Lea Honor: Třpytící se město
Myslím si, že autorka má potenciál a knížka je, co se týče jazykové stránky, opravdu dobře napsaná. Občas jsou zde sice dost zvláštní přirovnání a autorka má tendenci sklouzávat k určité archaičnosti. Knížka je ale doplněná krásnými ilustracemi, grafická podoba románu je tedy opravdu úchvatná. Problém knihy je, že zde není nic pořádně vysvětleno. Narážíte zde na věci, které prostě nemaj... číst celéí smysl a na věci, které jsou vyloženě jenom na efekt...
Sirael_books napsal/a o Lea Honor: Třpytící se město
Zdravím a ozývám se s další recenzí. Tentokrát na knihu Lea Honor- třpytící se město od české autorky Lenky Bandurové. Vůbec nechápu, jací lidé dokážou být a vůči této knize cítit takovou nenávist, že ji totálně hejtí. Určitě jste slyšeli plno takových recenzí či komentářů, takže je vám asi jasné, že jsem potřebovala, udělat si vlastní názor. A v mém podání je spíše kladný. Moc se mi lí... číst celébil ten originální nápad, sice s pár věcmi s těmi recenzemi souhlasím, ale určitě bych to neviděla tak strašně jak někteří píšou. Kniha stojí za přečtení, tak nečekejte a udělejte si vlastní názor sami. Pac a pusu 💋 Sirael-books
shax napsal/a o Lea Honor: Třpytící se město
Budu hodná, dám 3*, i když jsem nakloněna 2,5... no ale dle mého si to nejspíše své čtenáře najde.
Takže asi tak. Knihu jsem si chtěla původně koupit, ale když jsem viděla ten rozruch okolo ní, počkala jsem až bude v knihovně. No jsem ráda, byla by to pro mě ztráta peněz za knížku, kterou už bych podruhé nečetla.
Obálka se mi ohromně líbila, ilustrace uvnitř v kore... číst celéspondenci s obálkou už jsou rozporuplné. Naznačují, že je kniha určena dětem mezi 12-14. Mno... spíše děvčatům. Kdyby byla obálka jiná, tak by ty ilustrace asi vyzněly jinak. Ony byly samy o sobě pěkné, ale tři ilustrátoři na jednu knihu. Každý se svým stylem kresby. Výsledek v konci nesourodý a neharmonický, už tohle je špatně.
Anotace je super, ohromně mě naladila a popravdě, kdyby byla ta kniha stejně dobře napsaná, byl by to trhák. Nápad dobrý, ale potenciál nevyužitý.
Jenže...
Kniha mě celkem rozčilovala od naprostého začátku. Vadil mi ten styl psaní. Postupně se sice trochu uvolnil, ale ta snaha zapůsobit a používání určitých slov a obratů způsobil, že příběh působí nedůvěryhodně. Taky je tu na můj vkus hodně keců a málo akce. Tolik popisů, to bylo strašné. Chyběla tomu šťáva. Je to o hate love, o nepřátelích o pubertě... chce to více vzpurnosti, více reakcí. Dále...Oba hrdinové měli sedmnáct, ale nějak nám mentálně zastydli. Z jedné strany to mají být dva před svatbou, dva hrdinové s úkolem a zároveň se chovají jako naivní děcka, kterým někdo sebral hračky.
Je to hodně naivní. Místy na hraně s klišé. Ta snaha s verši... ach ...to bylo hodně špatné.
Je fajn, že kapitoly mají názvy, ale nejsou zrovna ideálně vytvořeny. Ale to už takový detail. Postřeh.
Hledala jsem autorku, co ještě napsala. Našla jsem texty, které se nesly v uvolněném stylu a i když ani ony nebyly nejlépe napsány, byly aspoň čtivé, uvolněné a měly šťávu... škoda, že to nebylo i zde.
Taky mi přišlo, že nebyla vytvořena kostra příběhu. Postavy, povahy, kam budou směřovat a co je jejich úkolem. Některé zvraty nálad mi tam prostě přišly absurdní.. a to by tam nebylo, kdyby to bylo předem promyšleno.
Za další... tolik spacích akcí s rozsáhlým popisem jsem ještě nečetla, a to už jsem toho načetla spoustu.
Mno... jednu hvězdu tomu nedám, protože si vážně myslím, že si to své čtenáře najde.
Jestli to je kvalitní čtení? .. No je to taková úroveň středoškoláka? Nevypsané, ne stále ještě ne. Jestli se autorka někdy vypíše? To netuším. Nápad nebyl špatný. Možná po nějakém kurzu psaní?
Ale... četla jsem i hůře napsané knihy.
Takže asi tak. Knihu jsem si chtěla původně koupit, ale když jsem viděla ten rozruch okolo ní, počkala jsem až bude v knihovně. No jsem ráda, byla by to pro mě ztráta peněz za knížku, kterou už bych podruhé nečetla.
Obálka se mi ohromně líbila, ilustrace uvnitř v kore... číst celéspondenci s obálkou už jsou rozporuplné. Naznačují, že je kniha určena dětem mezi 12-14. Mno... spíše děvčatům. Kdyby byla obálka jiná, tak by ty ilustrace asi vyzněly jinak. Ony byly samy o sobě pěkné, ale tři ilustrátoři na jednu knihu. Každý se svým stylem kresby. Výsledek v konci nesourodý a neharmonický, už tohle je špatně.
Anotace je super, ohromně mě naladila a popravdě, kdyby byla ta kniha stejně dobře napsaná, byl by to trhák. Nápad dobrý, ale potenciál nevyužitý.
Jenže...
Kniha mě celkem rozčilovala od naprostého začátku. Vadil mi ten styl psaní. Postupně se sice trochu uvolnil, ale ta snaha zapůsobit a používání určitých slov a obratů způsobil, že příběh působí nedůvěryhodně. Taky je tu na můj vkus hodně keců a málo akce. Tolik popisů, to bylo strašné. Chyběla tomu šťáva. Je to o hate love, o nepřátelích o pubertě... chce to více vzpurnosti, více reakcí. Dále...Oba hrdinové měli sedmnáct, ale nějak nám mentálně zastydli. Z jedné strany to mají být dva před svatbou, dva hrdinové s úkolem a zároveň se chovají jako naivní děcka, kterým někdo sebral hračky.
Je to hodně naivní. Místy na hraně s klišé. Ta snaha s verši... ach ...to bylo hodně špatné.
Je fajn, že kapitoly mají názvy, ale nejsou zrovna ideálně vytvořeny. Ale to už takový detail. Postřeh.
Hledala jsem autorku, co ještě napsala. Našla jsem texty, které se nesly v uvolněném stylu a i když ani ony nebyly nejlépe napsány, byly aspoň čtivé, uvolněné a měly šťávu... škoda, že to nebylo i zde.
Taky mi přišlo, že nebyla vytvořena kostra příběhu. Postavy, povahy, kam budou směřovat a co je jejich úkolem. Některé zvraty nálad mi tam prostě přišly absurdní.. a to by tam nebylo, kdyby to bylo předem promyšleno.
Za další... tolik spacích akcí s rozsáhlým popisem jsem ještě nečetla, a to už jsem toho načetla spoustu.
Mno... jednu hvězdu tomu nedám, protože si vážně myslím, že si to své čtenáře najde.
Jestli to je kvalitní čtení? .. No je to taková úroveň středoškoláka? Nevypsané, ne stále ještě ne. Jestli se autorka někdy vypíše? To netuším. Nápad nebyl špatný. Možná po nějakém kurzu psaní?
Ale... četla jsem i hůře napsané knihy.
Rohožka napsal/a o Lea Honor: Třpytící se město
Kniha mladé české autorky s překrásnou obálkou, poměrně průměrným dějem a několika povedenými nápady (fontány!!!). Po přečtení jsem nějakou dobu přemýšlela, jak moc se mi vlastně líbila, a došla jsem k závěru, že nevím. Hlavní postavy byly střídavě fajn a na facku (hlavně Leino neustálé řešení "krásy" mi lezlo na nervy), samotný příběh nebyl ničím výjimečný (až na oněch pár super nápadů... číst celé) a knihou vychvalovaná "pohádka" mi přišla trochu trapně dětinská. A přece mě zajímá, jak to bude pokračovat...
Eva napsal/a o Lea Honor: Třpytící se město
Leu Honor jsem si chtěla přečíst hlavně ze zvědavosti, protože mi neunikla jak kauza, tak i rozporuplné recenze. A proč nedat šanci i českým autorům, že... O dost problematických věcech jsem věděla dopředu, i tak jsem ale nestačila zírat. Jako první bych chtěla vyzdvihnout pár pozitiv. Asi po 40 stranách se mi povedlo začíst. Jakmile tedy přejdete prvotní rozčarování, čeká na vás poměrn... číst celéě dost čtivý příběh. Autorka sice píše dost jednoduše a dost často se jí opakují slovní spojení, věřím ale, že tak 12-13letým to sedne. I když se k tomu dostanu ještě později, nakonec musím uznat, že charakter Ley byl až na nějaké drobnosti poměrně uvěřitelný - holka, co si o sobě myslí, že je ještě dítě, je vytržená z domova proti své vůli a je nucena poslouchat chlapa o 10 let staršího. I když je Lea dětinská, samolibá a chová se občas na palici (třeba při házení jídlem), její chování se ještě dá pochopit. Má to krásnou obálku. Má to mapu. To je asi tak všechno. Teď už k těm problematickým částem:
- Thomas Honor - důvod, proč dávám knize tak nízké hodnocení; je to alfa kretén, který se nechová na svůj věk, i když se pořád ohání čestí ve svém jméně, tak ji nemá ani trochu; Leu neustále ponižuje, využívá a myslí si, že je jen dítě (mentální pedofil?), i přes její strach se na ní vykašle, připraví ji o jedinou vzpomínku po otci, dušuje se, že ji nikdy nepodvedl, přitom podvedl, stále miluje Perlu, je arogantní, vše vyčítá Lee, žárlivý... no, prostě prvotřídní kretén :)
- romantika a milostný čtyřúhelník - upřímně doufám, že vztah Ley a Thomase se nikdy nenaplní, protože je to absolutně toxický... a i když je tu náznak milostného trojúhelníku (i čtyřúhelníku), tak mi to ani tak nevadilo, protože Thomase si Lea fakt nezaslouží
- sebevražda jako donucovací prostředek ke sblížení postav - po pokusu o sebevraždu se tomu postavy ten samý večer smějou... like seriously
- na první pohled zajímavý svět, který ale nefunguje - postavy cestují v příběhu jinak, než jak je to na mapě
- ženské postavy nemají žádný charakter nebo se chovají dětinsky, muži tu mají navrch
- házení jídlem je okay
- nemá to v podstatě žádný děj, je to jen o vztahu Thomase a Ley a jejich cesty... hlavní pointa příběhu se objeví v posledních dvou kapitolách
- Thomas Honor - důvod, proč dávám knize tak nízké hodnocení; je to alfa kretén, který se nechová na svůj věk, i když se pořád ohání čestí ve svém jméně, tak ji nemá ani trochu; Leu neustále ponižuje, využívá a myslí si, že je jen dítě (mentální pedofil?), i přes její strach se na ní vykašle, připraví ji o jedinou vzpomínku po otci, dušuje se, že ji nikdy nepodvedl, přitom podvedl, stále miluje Perlu, je arogantní, vše vyčítá Lee, žárlivý... no, prostě prvotřídní kretén :)
- romantika a milostný čtyřúhelník - upřímně doufám, že vztah Ley a Thomase se nikdy nenaplní, protože je to absolutně toxický... a i když je tu náznak milostného trojúhelníku (i čtyřúhelníku), tak mi to ani tak nevadilo, protože Thomase si Lea fakt nezaslouží
- sebevražda jako donucovací prostředek ke sblížení postav - po pokusu o sebevraždu se tomu postavy ten samý večer smějou... like seriously
- na první pohled zajímavý svět, který ale nefunguje - postavy cestují v příběhu jinak, než jak je to na mapě
- ženské postavy nemají žádný charakter nebo se chovají dětinsky, muži tu mají navrch
- házení jídlem je okay
- nemá to v podstatě žádný děj, je to jen o vztahu Thomase a Ley a jejich cesty... hlavní pointa příběhu se objeví v posledních dvou kapitolách
shax napsal/a o Lea Honor: Třpytící se město
Lea Honor kolem sebe kvalitně rozvířila vody ještě před tím, než se dostala na pulty knihkupcům a do rukou prvních čtenářů. Je hodně velká škoda, že všemu tomu povyku ani zdaleka nedostála. A docela mě mrzí, že tohle musím říct, ale najít něco alespoň dobrého na této knize, bylo neskutečně těžké.
Největší překážkou na cestě k dočtení této knihy je bezesporu samotná hlavní hrdinka. ... číst celéLee je v knize sedmnáct let, táhne jí na rok osmnáctý, což je jedna z informací, která se v knize propírá snad v každé druhé kapitole a docela často se využívá jako argument k zabřednutí do stejné, nepotřebné konverzace. Dle svého věku je Lea dítě, oproti jejímu protějšku sice mladší je, ale v sedmnácti letech, ve fantasy světě je už stěží dítětem. Haló! Nicméně tohle vlastně vůbec nic na věci nemění, protože Lea se 80% čistého času chovala jako pětiletý rozmazlený fracek. Byl doslova nadlidský úkol ji vystát, protože ta potřeba pořádně s ní zatřást byla fakt silná. Lépe na tom nebyl ani Thomas a zde nastává další kámen úrazů. Všechny postavy totiž mají nastavené maximálně čtyři charakterové vlastnosti a podle nich se chovají. Není možné od nich čekat překvapení, není možné od nich čekat šok, je možné od nich čekat pouze očekávatelné, protože na nic jiného nejsou naprogramovány. Vzájemná chemie? Neexistuje. Vlastně se docela divím, že Thomas Leu někde nenechal hned při první příležitosti. Lea se chovala tak, jako by ji každý na každém kroku ubližoval a mučil ji, její motivy nejsou ani zdaleka oprávněné a jsou tahané z paty.
Nemůže tu být řeč ani o žádném společném vývoji vztahu, už jen proto že jejich vztah je založen na vzájemném - Udělám ti ze života peklo x Ty se ke mě budeš chovat s respektem. Ne, ne, děkuji pěkně.
Rozhodně tu chyběla nějaká nosnější minulost postav. Postavy jsou tak ploché a neskutečně ohraničené.
Fantasy svět? Dle mapy na konci knihy vypadal hodně nadějně, různá místa, možnosti zabřednout do něčeho hlubšího, neskutečně moc možností a příležitostí. Jenomže zde je problém v tom, že čím více se něco nabízí, tím měně se toho využívá. Zde to bylo zlatým pravidlem. Neříkám, že jsou zde základy špatné, to vůbec ne, ale základy jako takové nestačí, je potřeba je rozvíjet a stavět na nich. Bohužel i tady se stavělo velice omezeně a zřídkakdy.
Příběh? Young Adult knihy dnešní doby stěží nabízejí příběh, který by se valně odlišoval jeden od druhého. Lea Honor tohle plní také. Kolem a kolem se jedná o záchranou cestu jejíž cílem je i vzájemné se sbližování hlavních hrdinů a řešení různých klišé. Nutně podotýkám, že klišé ne vždy musí znamenat špatnou věc. Milostný trojúhelník byl v tomto případě tím nejmenším problémem. Vlastně byl docela svěží, co se týče třetí strany.. No svěží, jak se to vezme. Každý příběh něco nabízí - vedlejší linky, nečekané zvraty, odhalování minulosti, vlastně cokoliv nad standard hlavní dějové linky, ale ani tohle nefungovalo. Chyběla tomu gradace, chybělo tomu rozhýbání, chybělo tomu napětí, chybělo tomu cokoliv.
Co je na vině? Styl psaní? Částečně taky. Z knihy doslova sála nevypsanost. Krátké nepotřebné věty, opakující se informace, opakující se fráze. Mrtvé popisy, bezpředmětné konverzace. Styl psaní ve většině případů odrazoval, nelákal, nudil. Autorka si měla ujasnit, které informace podávat, a jestli je třeba podávat je několikrát.
Lea byla velkým trápením, pro mě ale i sama pro sebe. Věřím, že počáteční nápad není vůbec špatný, ale provedení křičí o pomoc na každé frontě. Někdy je méně zkrátka více a v tomto případě je to zlaté pravidlo. Rozhodně si dokážu představit, že by Lea byla stylem psaní méně hutnější a autorka zapracovala více na charakterech a světě, protože na co jsou v tomto případě popisy okolí a házení jídlem, když je to právě hlavní hrdinka, příběh a svět, které nefungují? Tři základní stavební kameny. Škoda.
Největší překážkou na cestě k dočtení této knihy je bezesporu samotná hlavní hrdinka. ... číst celéLee je v knize sedmnáct let, táhne jí na rok osmnáctý, což je jedna z informací, která se v knize propírá snad v každé druhé kapitole a docela často se využívá jako argument k zabřednutí do stejné, nepotřebné konverzace. Dle svého věku je Lea dítě, oproti jejímu protějšku sice mladší je, ale v sedmnácti letech, ve fantasy světě je už stěží dítětem. Haló! Nicméně tohle vlastně vůbec nic na věci nemění, protože Lea se 80% čistého času chovala jako pětiletý rozmazlený fracek. Byl doslova nadlidský úkol ji vystát, protože ta potřeba pořádně s ní zatřást byla fakt silná. Lépe na tom nebyl ani Thomas a zde nastává další kámen úrazů. Všechny postavy totiž mají nastavené maximálně čtyři charakterové vlastnosti a podle nich se chovají. Není možné od nich čekat překvapení, není možné od nich čekat šok, je možné od nich čekat pouze očekávatelné, protože na nic jiného nejsou naprogramovány. Vzájemná chemie? Neexistuje. Vlastně se docela divím, že Thomas Leu někde nenechal hned při první příležitosti. Lea se chovala tak, jako by ji každý na každém kroku ubližoval a mučil ji, její motivy nejsou ani zdaleka oprávněné a jsou tahané z paty.
Nemůže tu být řeč ani o žádném společném vývoji vztahu, už jen proto že jejich vztah je založen na vzájemném - Udělám ti ze života peklo x Ty se ke mě budeš chovat s respektem. Ne, ne, děkuji pěkně.
Rozhodně tu chyběla nějaká nosnější minulost postav. Postavy jsou tak ploché a neskutečně ohraničené.
Fantasy svět? Dle mapy na konci knihy vypadal hodně nadějně, různá místa, možnosti zabřednout do něčeho hlubšího, neskutečně moc možností a příležitostí. Jenomže zde je problém v tom, že čím více se něco nabízí, tím měně se toho využívá. Zde to bylo zlatým pravidlem. Neříkám, že jsou zde základy špatné, to vůbec ne, ale základy jako takové nestačí, je potřeba je rozvíjet a stavět na nich. Bohužel i tady se stavělo velice omezeně a zřídkakdy.
Příběh? Young Adult knihy dnešní doby stěží nabízejí příběh, který by se valně odlišoval jeden od druhého. Lea Honor tohle plní také. Kolem a kolem se jedná o záchranou cestu jejíž cílem je i vzájemné se sbližování hlavních hrdinů a řešení různých klišé. Nutně podotýkám, že klišé ne vždy musí znamenat špatnou věc. Milostný trojúhelník byl v tomto případě tím nejmenším problémem. Vlastně byl docela svěží, co se týče třetí strany.. No svěží, jak se to vezme. Každý příběh něco nabízí - vedlejší linky, nečekané zvraty, odhalování minulosti, vlastně cokoliv nad standard hlavní dějové linky, ale ani tohle nefungovalo. Chyběla tomu gradace, chybělo tomu rozhýbání, chybělo tomu napětí, chybělo tomu cokoliv.
Co je na vině? Styl psaní? Částečně taky. Z knihy doslova sála nevypsanost. Krátké nepotřebné věty, opakující se informace, opakující se fráze. Mrtvé popisy, bezpředmětné konverzace. Styl psaní ve většině případů odrazoval, nelákal, nudil. Autorka si měla ujasnit, které informace podávat, a jestli je třeba podávat je několikrát.
Lea byla velkým trápením, pro mě ale i sama pro sebe. Věřím, že počáteční nápad není vůbec špatný, ale provedení křičí o pomoc na každé frontě. Někdy je méně zkrátka více a v tomto případě je to zlaté pravidlo. Rozhodně si dokážu představit, že by Lea byla stylem psaní méně hutnější a autorka zapracovala více na charakterech a světě, protože na co jsou v tomto případě popisy okolí a házení jídlem, když je to právě hlavní hrdinka, příběh a svět, které nefungují? Tři základní stavební kameny. Škoda.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
