Lidé jsou horší než krysy. Ty alespoň zamořují zem bezmyšlenkovitě, podobně jako virus napadá organismus. To člověk si svět uzurpuje promyšleněji. Je-li za vrchem neznámé území, musí být jeho a je-li obsazené, je třeba protivníka zničit a zotročit. Tahle taktika procházela Melynské říši po tisíce let. Padli elfové, trpaslíci, orkové, půlčíci... Jenže tomu je teď konec. Dosti krvavý, dlu... číst celéžno podotknout. Letopisy zlomu představují rozsáhlé dílo, které uhrane jak komplexností, tak konvenčním přístupem k epice. Nouze není o strhující magické souboje, ani brutální válečné scény, nemluvě o tajuplných proroctvích a hrozbách z jiných světů. Stinnou stránkou je, že když přijde na cestování skrze reality, člověk se v tom snadno ztratí. Nik Perumov každopádně neopomíjí své kořeny a dokáže do klasických fantasy kulis zasadit hororové motivy v té nejlepší tradici ruských bylin. Originálním způsobem přitom staví lidskou rasu do role bezcharakterních uchvatitelů, jimž zkázu pomalu i přejete. Nádhera.