Ze začátku jsem byla z příběhu celkem rozpačitá. Ocitáme se prakticky uprostřed děje, autorka nám z pozadí příběhu nic neprozradila, jen náznaky. A to já nemám ráda. Nedokázala jsem se proto vcítit do postav a když přišlo vyvrcholení a závěr příběhu, nic jsem necítila. Druhá kapitola nás přenese do minulosti a my se konečně dozvídáme, co předcházelo první kapitole. A konečně to byl... číst celé takový příběh, co mám ráda! Časté souboje, mocenské boje, lehká romantická linka... Celým příběhem se vine otázka, kde je hranice mezi dodržováním tradic a kde už to přechází v zkostnatělost a neschopnost přijmout změny?
Mezi kapitolami je někdy velký časový skok, někdy se vracíme do minulosti, ale to mi vůbec nevadilo, vždycky jsem se rychle zorientovala. Nerghana jsem si oblíbila a i k ostatním postavám jsem si vytvořila vztah. A došlo i na pořádné emoce, jednu scénu jsem dokonce obrečela. Celou dobu jsem doufala, že to dopadne jinak, i když z první kapitoly víme, co se stane... Asi mám stále raději klasický průběh vyprávění, kdy konec je prostě na konci, ale bylo zajímavé číst příběh, když už vlastně víme, jak to dopadne.
Musím také zmínit úžasné grafické zpracování knihy. Od nádherné obálky, přes drobné kresby mezi kapitolami. A jako třešničku na dortu si pro nás autorka připravila i bonusové materiály-písně nebo více informací o minotaurech. Takže pokud budete mít po prvních stránkách chuť knihu odložit, rozhodně to nedělejte! Ochudili byste se o skvělý příběh.