Hned ze začátku musím upozornit, což jsem tak nějak přehlédla, že kniha je sbírkou povídek. Takže nečekejte nějaký ucelený příběh od začátku až do konce. Některé části knihy jsou řešeny jako taková, v uvozovkách, detektivka, protože dochází k nějakému vyšetřování, další je hledáním osoby, další slouží k odhalování sebe sama a tak podobně. A k tomu přeskakujeme řádově v měsících až letech..... číst celé.
Hlavní hrdinka Nix je opravdu zajímavá a v každé kapitole se vybarvuje trošku jinak. Nejde si ji neoblíbit, i když má své mouchy a není jich zrovna málo. Občas se zdá poněkud nestálá. Silná i slabá zároveň. V každé povídce se potkává s novými postavami, které ji trochu nebo příliš ovlivňují. A jak se sama mění, poznává i pravdu o sobě a o tom, kým je. Přesto si myslím, že v celkovém pojetí působí tak nějak akorát. Možná bych nezmiňovala její minulost, která se tam příliš nehodila a popřemýšlela bych nad jejími vlastnostmi, zda byly všechny potřeba. Na to, že jde o spisovatelčinu prvotinu, nemám téměř žádné výtky. Text je plynulý a velice čtivý. Čtenáře si dokáže získat téměř okamžitě. Autorka se nebojí i peprnějších okamžiků. Vždy, když skončila kapitola, tak mě to docela mrzelo, protože by mě zajímalo, jak to bude pokračovat. Proto si myslím, že udělat z knihy povídky, byla trošku chybička. Asi bych to ocenila jako klasickou knihu s velkým dějem. Takhle vzniklo hodně otazníků a nedodělaných pasáží. Především závěr jsem příliš nepochopila. Tak nějak jsem ztrácela pozornost o tom, co se vlastně děje a jak to s Nix dopadlo.
Nějaké připomínky bych měla, přivítala bych rozumnější konec, delší kapitoly a míň útěků od důležitých věcí. Ale chyby se dají najít snad na každé knize. Musím uznat, že toto je jedna z mála českých knih, která se mi opravdu hodně líbila... A pokud autorka něco nového vydá, rozhodně to zkusím.
Poslední dobou mě baví čeští autoři na poli fantasy a scifi. Navštívila jsem letos CONiáš, kde jsem si autorku vypůjčila na pár chvil a nechala si podepsat Noční labuť, v té době ještě mnou nepřečtenou. Zuzana je o tři roky starší než já, velmi sympatická slečna, která přednášku o své knize zvládla na jedničku a já se o to víc těšila na její přečtení, povzbuzená vyprávěním o této knize ... číst celés nádhernou obálkou. Na rovinu, já si knihy všimla hlavně díky obálce - obálka skutečně mnohdy prodává knihu. Noční labuť mě bavila, ačkoliv mnozí jsou překvapeni, že se jedná o povídkovou formu románu. Nix je příjemná hrdinka a sama autorka říkala, že ačkoli dle anotace může vyznít, že Nix hází jednu ironickou hlášku za druhou, není tomu tak. I přesto mě kniha bavila a vůbec by mi nevadil delší, ucelený román s Nix v hlavní roli :)
Doteď jsem četla pouze autorčinu Noční labuť, která se mi svým způsobem líbila. I když už je to hodně dlouho a nepamatuji si každý detail, tak vím, že mě bavila. K druhému dílu jsem se zatím nedostala, stále na mě čeká. Ale loni autorce vyšel další kousek a to rovnou z chystané trilogie. Dlouho jsem váhala a přemýšlela, až jsem podlehla. Samozřejmě mi padla do oka obálkou, která je přes... číst celéně podle mého gusta, ale i anotací, protože prostě démoni, magie a rozpadající se svět, to je téma přesně pro mě.
Každopádně začátek nebyl zrovna růžový. Dost jsem se neorientovala a bojovala hlavně s představou démonů a bohů, přičemž je to často bráno jako jedno a to samé, což mě hrozně mátlo. Navíc démoni jsou různí díky své čistokrevnosti. Do toho se zamotali zmutovaní lidé, kteří jsou vlastně už jen takovými zvířaty z divočiny, přidala se hromada nových názvů a bylo to... Největší problém byl asi v momentě, kdy jsem se vlastně dočetla, že lidé bohy/démony nenávidí a zavírají je do klecí a popravují. Ale vůbec jim nevadí ten paradox, že jim vlastně jeden vládne a má svou armádu přisluhovačů. To samé se týče magie, kdy se jí každý bojí, protože přichází s bouří, je nebezpečná, mění lidi v démony nebo zmutovance a přitom se vlastně za tu bouři modlí, protože je pro ně přísunem energie a zdrojem pro další potřebné věci. Takže vlastně takový paradox.
Ale jakmile jsem se nějak probojovala a začala konečně chápat souvislosti, tak jsem se začetla. I kdy v tom nebyl problém ani na začátku. Jen, když člověk musí více tápat, tak ho to od čtení dost brzdí. Musela jsem si taky zvyknout na časté střídání pohledů, kdy se někdy až příliš rychle skákalo mezi postavami. Sotva jsem se začetla, byla jsem vytržena a poslána jinam. Což mi taky výsledný zážitek kazilo.
Každopádně nakonec přece jen vše zapadlo kam mělo. Pochopila jsem děj, postavy i nějaké to dělení společnosti (aspoň doufám), držela jsem s hrdiny kladnými i zápornými. I když se vlastně zpětně podívám, tak on nikdo z nich není zrovna 'anděl' ani 'ďábel'. Každý má něco do sebe, svou minulost. Posledních sto stránek už jsem zvládla na jeden zátah a užívala si to. Přece jen, když člověk občas zabojuje, a to u fantasy příběhů bývá někdy potřeba, tak dostane moc pěkný a povedený příběh. Autoři mají tendence přenášet na papír své představy, které mnohdy vytváří roky, takže už se v tom svém světě vyznají jako doma, jen čtenář to musí svým způsobem zpracovat.
Krysy apokalypsy mě nakonec hodně překvapily, ne přímo světem nebo zápletkou, ale čtivostí, otevřeností a rozvinutím příběhu z několika pohledů a míst. Konečně se taky objevila kniha, která není bichlí o obsahu minimálně pěti set stránek plných vaty. Tady se pořád něco děje od začátku až do konce. A i když jsem z počátku myslela, že to nezvládnu, nakonec jsem došla na poslední stránku a už se těším na pokračování.
Po knize Před bouří se mi druhý díl četl o poznání lépe. Pochopila jsem daný svět a myslím, že můžu říct, že jsem pochopila i hierarchii bohů a démonů. Hltala jsem každou stránku a užívala si příběh. Jediné, co mi sráželo dobrý pocit, tak ty vztahové vazby, kdy bylo hned jasné, kdo se s kým spáruje a trochu nádech 'romantiky' ve stylu dívčích románů. Aneb když je silák na kolenou kvůli ... číst celéženské. Tak nějak... Ale jinak se mi kniha trefila do vkusu, rychlá, svižná, čtivá, spousta akce, super vymyšlený svět a tak dále. Teď si jen počkat na poslední díl, protože závěr mi teď nedá spát... Snad bude brzy...
Největším problémem pro mě byl návrat po hodně dlouhé době. Z první knihy jsem si pamatovala minimum a tak mi příběh předkládal samá neznámá fakta. Všeobecně mám ráda, když se některé věci zopakují, než aby se předpokládalo, že čtenář všechno uchová v paměti nebo bude mít čas si zopakovat předchozí díly.
Po občasných zmatcích mi trošku vadila změna v pohledu na Nix. Na začátk... číst celéu knihy působí temně, nebezpečně a silně, což mám u ženských hrdinek ráda, aby se tak nějak přetvořila na typickou hrdinku toužící po chlapovi. Tento skok mi moc nevyhovoval, protože mi naprosto vyvrátil první dojem.
Mělo to hlavu a patu, bylo to zajímavě pojaté i vypravované. Většinu doby jsem četla příběh ráda i přes některé chvíle či detaily, které mi vadily, docházelo k nedostatkům, které mi čtení příliš nezlehčovaly. A velká bitva před koncem byla poměrně dlouhá. Škoda, že nebyla něčím prokládaná, protože jsem často ztrácela pozornost, jak mě to přestávalo bavit. Číst o závěrečném střetu skoro sto stran, to už je vážně moc... Nicméně kniha se četla pěkně, přestože mě nenadchla jako jiná autorčina díla.
Nenechte se, prosím, zmást těmi třemi hvězdičkami. Vím, že spousta lidí už je vnímá jako negativní hodnocení, ale obzvlášť u této knihy mám potřebu zmínit, že pro mě 3* znamenají "vlastně fajn knížka, co se mi docela líbila, jen s nějakými ale". Rozhodně jsem fanda magických bouří způsobujících zkázu a jejich popisů (ono celkově mě Zuzana Hartmanová baví svou slovní zásobou - a tad... číst celéy si to dost potvrdila). To magické prostředí, principy, bohové, jo, troufám si říct, že všechno funguje, je promyšlené, mě to moc bavilo poznávat, seznamovat se s možnostmi toho světa. Věřím, že má ještě mnoho co nabídnout v dalších dílech. S čím jsem ale hned od začátku měla problém, a myslím, že je to z velké části o subjektivních preferencích čtenáře, je velice rychlé střídání scén - co chvíli jiná dějová linka. Neměla jsem bordel v postavách, v místech, to vůbec, ale tím, že se jako lusknutím prstu střídaly obrazy, jsem se nedokázala začíst. Autorka mě pořád vytrhovala, působilo to na mě trochu jako chaos, přestože po dočtení naprosto chápu, jaký to mělo smysl, a vlastně s odstupem to cením. Jenže při čtení mi až do poloviny bylo 80 % postav úplně buřt a říkala jsem si, že kdybych to zaklapla a nikdy neotevřela, asi se nic nestane. Ale jak říkám, v té druhé polovině se to změnilo, možná jsem si na styl kompozice zvykla, taky se ale prodloužily intervaly mezi střídáním linek. Postavy nějak získaly na hloubce zvlášť díky drobným detailům a dějově to dostalo zajímavé kopnutí do vrtule. Navíc se tam objevil jeden z mých ultimátních ňami motivů, které žeru, ať jsou, kde jsou. Bavila mě všudypřítomná atmosféra krutosti. A jedna dějová linka mi místy (fakt jen záblesky stejných pocitů) trochu připomínala Sto tisíc království od Jemisin, což bylo překvapivé, zajímavé, ale rozhodně vítané. Druhý problém, který mám, je jeden z motivů - až animální chuť k sexu. Je to tam snad cítit i mezi řádky. Jasně, je to odůvodněné, je to součást světa, kterou musím akceptovat. Jen to na můj vkus bylo zmiňované až příliš často. Ve smyslu - kdybyste na každé (druhé, třetí - hyperbola) stránce měli číst o tom, že má někdo chuť na koblihu s polevou, asi by vás to taky rušilo, ne? :) Zmíním ještě osudovost. Protože ji tam prostě vidím, možná nevidím dobře, možná jsem tam, kde mě autorka chce mít, ale vidím ji. To, že si jedna dvojice v jedné dějové lince je souzena. Vypověděly to karty, je tam spousta náznaků o poutu. K osudovosti se obvykle nestavím zrovna kladně, ale musím říct, že ačkoliv jsem nad tím zpočátku ohrnovala nos, nakonec mě její přítomnost nerušila. Pozor ale, ta kniha je opravdu krutá. Obsahuje dost mrtvol i drastických obrazů, nebojí se násilí na ženách - na to poslední jsem možná trochu citlifka. Přiznám, že při jedné scéně mi bylo extrémně nevolno, až jsem uhýbala očima od textu - myslím, že to byla neskutečně dobře napsaná scéna. Takže 3/5, hodně dojmů, někdy zmatených, ale další díl je tutovka.
Normálně jsem chvíli koketovala s pěti hvězdičkami. Je to mega dobré, miluju ten svět - jsem jím fakt fascinovaná, jak je to všechno promyšlené, chytré a dává to smysl. Baví mě styl psaní i postavy, jak se odkrývají jejich různé osobnostní vrstvy - ne každý je takový, jaký se na první dobrou zdál, koukáte na postavy z různých úhlů, v různých situacích. Ohromně mě to překvapilo, bavilo, ... číst celéstránky se mi pod rukama otáčely jak nic. Oko bouře je mohem lepší a ucelenější než první díl, přestože bez toho build upu z jedničky by takové prostě nebylo. Důvod, proč těch pět zatím nedám (ale třeba po druhém čtení to klapne, protože jo, toto chci číst znovu), je založen čistě na pocitové úrovni, protože pár těch řekněme milostně vztahových momentů nebylo úplně pro mě. A ten konec? Haha. Velká paráda, chci trojku.
V první řadě musím autorce moc pochválit svět, který vytvořila. Svět je temný, zvrácený, pravidelně ovlivněný počasím, plný intrik a přetvářky. Styl psaní mi také velmi sedl, ale měla jsem hrozný problém s postavami, které na vás autorka doslova chrlí v první polovině knihy. Jejich počet bych klidně o polovinu zmenšila nebo nechala až do druhého dílu. Další problém jsem měla s přehnaným... číst celé množstvím sexuálních scén.
Nějak mi z popisku uniklo, že je to vlastně série povídek. Až když jsem se podivil, jak jsou jednotlivé "kapitoly" dlouhé, došlo mi jak se věci mají. Povídky mívají omezený záběr na jednu událost, myšlenku či koncept, tedy jsem se obával, že knize bude chybět klasické budování a vrstvení příběhu, hloubka postav a světa. A jak jsem se mýlil! Ze začátku hlavní hrdinka i děj vypadají ... číst celétak nějak ok, neurazí nenadchne. Jenže každý další příběh přidává další vrstvy, nové informace. Netrvalo dlouho a přirostla mi k srdci, což se ani u jinak vysoce kvalitních fantasy děl nestává často. Je až překvapivé, jaké drobnosti jsou někdy mezi řádky opuštěné tak šikovně, že si jich rozhodně všimnu a později hrají významnou roli. Svět působí živě. Magický systém je rozpracovaný tak, že mam pocit že mu rozumím a vím, co od něj čekat. Celé je to tak působivé, že zmiňovat těch pár chybiček, které jsem v knize zahlédl, se zdá zcela nepatřičné. Jakože wow
Kniha Před bouří nám představuje svět, který je neobvykle krátkou dobu po svržení bohů, které s sebou ale přineslo i nečekaný zádrhel - každých 7 dnů se rozpoutají bouře, které neumožňuj trávit čas mimo ochranné bariéry. Toto má zásadní vliv na každodenní život, cestování, ale i na politiku tohoto světa. V knize sledujeme docela dost postav, takže bylo ze začátku složité se mezi ni... číst celémi zorientovat, všechny ale jsou zapamatovatelné a docela sympatické. Svět samotný je zajímavý a skvěle vystavěný, a bavil mě i děj, který je akční a napínavý. Knihu jsem přečetla asi za 2 dny a už se těším, až vyjde pokračování.
Pro mě velmi příjemné překvapení. Česká fantastika, ještě ke všemu z pera žen, mě příliš nebere, takže jsem brala tuto knihu do ruky s lehkým despektem. Jaké bylo moje překvapení, když jsem ji nemohla odložit a zjistila, jak je mi sympatický autorčin styl psaní a cit pro vykreslení postav. Mezi největší TOPky bych ji neřadila, ale rozhodně nadprůměr! Doporučila bych ji. Tak obal j... číst celée moc hezky zpracován.
Dobrá kniha, která zaujme hlavně vyčnívajícími reáliemi - v kterém jiném fantasy světě potkáte nemrtvou hlavní hrdinku, která neudělá ani krok bez svého minotauřího kamaráda? Příběh (respektive příběhy) je svižný a působí propracovaně. Potěší také velice povedená obálka a ilustrace, přestože to o knize samotné pochopitelně tolik nevypovídá. Autorka mě zaujala a rozhodně budu její další ... číst celépočiny sledovat.
Dřív jsem vůbec nečetla českou fantasy, byla jsem zasloužilý skeptik a vyhýbala se knihám s českým autorem jako čert kříži. Moje čtenářské období prošlo velkým zlomem a já se rozhodla dát šanci našim autorům. A udělala jsem dobře. Nix je sympatická hlavní hrdinka a sama autorka říkala, že ačkoli dle anotace může vyznít, že Nix hází jednu ironickou hlášku za druhou, není tomu tak. Což vů... číst celébec nevadí, protože já se bavila i tak 😊 . Nutno podotknout, že se jedná o povídkový román, není to ucelený příběh. Autorku jsem si letos odchytla na jedné knižní akci a byla jsem jen a jen mile překvapena, Zuzana je velmi sympatická slečna a pokud budete mít možnost zastihnout ji na nějaké literární sešlosti, rozhodně neváhejte 😊