Historik umění Jiří Fronek pracoval v Národní galerii, kde byl kurátorem Sbírek starého umění a specializoval se zde především na středoevropské a italské malířství 17. a 18. století. Poté v roce 1993 začal působit v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, kde se začal věnovat především designu a užitému umění 16. - 19. století. V této době se rovněž v těchto institucích podílel na přípravách stálých expozic a současně také na mnoha českých i zahraničních dočasných výstavách. Začal také spolupracovat s Národním památkovým ústavem, kde dělá jako specialista na evropský historický mobiliář. Rovněž je také autorem několika publikací ze svého oboru jako například „Johann Hiebel (1679–1755) – Malíř fresek středoevropského baroka“, „Artěl, umění pro všední den 1908–1935“ nebo „Phaethon / Příběh obrazu Francesca Solimeny“.