Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
-
E-kniha: Uvidíme se v srpnu
Odeon Dostupné239 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Jožko napsal/a o Všechna špína světa
Poprvé se v Márquezově díle objevuje fiktivní městečko Macondo, které později proslavil ve své nejslavnější knize Sto roků samoty. Příběh, vyprávěný z pohledu starého plukovníka, jeho dcery a vnuka, přičemž se tyto pohledy střídají v nepravidelném rytmu, je v podstatě prostý. Starý plukovník chce pohřbít dávného přítele doktora, jehož ale celé Macondo odsoudilo k tomu, aby shnil v domě,... číst celé v němž žil a mnoho let z něj nevyšel. Mělo jít o pomstu za to, že jim před lety odmítl pomoct, když v městečku řádila vládní vojska. Doktor byl zvláštní člověk, moc se toho o něm nedozvíme, vše je spíš jen v náznacích a tušíme cosi tajemného pod povrchem. I když kniha nepatří k těm Márquezovým nejslavnějším, přesto už zde jasně ukazuje svůj jedinečný vypravěčský styl, kterým mě osobně vyloženě dostává a vždycky si říkám, jak to ten chlap dělá.
mera napsal/a o Sto roků samoty
Ach jo, já už si ani nepamatuji, kolikrát jsem se pokoušela tuhle krasavici rozečíst, kolik jsem jí dala šancí, a vždycky to bylo zklamání ostré jako rána do žaludku... Už na to nemám. Knihu jsem dočetla jenom asi do konce druhé třetiny, a dál se tím trápit nebudu. Přes veškeré svoje snahy jsem to blábolení o ničem vůbec nepochopila, netuším, co tím chtěl autor říct. Nebavilo mě to, aut... číst celéor a jeho pokus o magický realismus jdou zkrátka úplně mimo mě.
Yari napsal/a o Sto roků samoty
SPOKOJENOST...
RosTa napsal/a o Sto roků samoty
Jedna z osudových knih, kterou čtu pořád dokola. Nic od Gabriela Garcíi Marqueze mě už tak nedostalo. (Možná ještě lehce Kronika ohlášené smrti, jinak fakt už nic.) Ten údiv nad tím, když do vesnice poprvé přinesou led. A ta lhostejnost k létajícím kobercům. Všechno, co je magické, je tu normální a všechno, co je pro nás normální, je magické. Doporučuju i v audioverzi načtené výborným J... číst celéiřím Adamírou. Ten jeho magicky sametový hlas k tomu sedne.
St. Evelin napsal/a o Kronika ohlášené smrti
Zvláštní kniha, opravdu zvláštní. Pár hodin po svatbě vrátil ženich svou nevěstu jejím rodičům: krásná Angela nebyla pannou. Rodina ji přinutila prozradit jméno milence a její bratři se zařekli, že jej za zhanobení sestry zabijí. Zbytečná vražda nevinného člověka skoro v "přímém přenosu", jíž nikdo nedokázal či nechtěl, ať vědomě či nevědomky zabránit, díky lidské lhostejnosti, sobeckos... číst celéti, neochotě celé vesnice.
Veronika34 napsal/a o Láska za časů cholery
Láska za časů cholery. Tohle je magický realismus, který se mi líbil a oslovil mě. Přečetla jsem několik knih od Gabriela Garciá Márqueze a spolu se Sto roků samoty jsou moje oblíbené. Umí vtáhnout do děje, který pozvolna plyne, ale není zdlouhavý nebo nudný. Jsou to knihy, u kterých si umím představit, že si je přečtu znovu. Čekám na nové vydání a ráda si je zařadím do své knihovničky.... číst celé Škoda, že jsou těžko k sehnání.
LeDo napsal/a o Kronika ohlášené smrti
Velmi zvláštní kniha. Příběh samotný je vlastně nesmírně poutavá a dramatický - od počátku víme, že Santiago byl zavražděn, velmi brzy se dovídáme i proč a kým, jak se to stalo. Kniha pozvolna a velmi zvláštním stylem nahlížejícím jen jakoby zvenčí na chování lidí skládá jednotlivé střípky, neujasňuje však motivace, emoce. Ten chlad mi ve výsledku až vadil. I když ale známe výsledek, za... číst celéjímá nás celou dobu cesta k němu, táhne nás to dopředu.
Knihomolka napsal/a o Žít, abych mohl vyprátět
Tak tuhle knihu jsem musela mít. Je to autorův životní příběh, od narození, po jeho začátky jeho psaní, o svých příbězích, jak vznikly jednotlivé jeho knihy. Ten, kdo je autorovým fanouškem , by si knihu měl určitě přečíst. Je to napsané velmi čtivou formou. Krásná, poutavá kniha. Jeho knihy se už za jeho života staly světovou klasikou jako Sto roků samoty nebo Láska za časů cholery. Au... číst celétor se ještě za svého života stal legendou.
Loreta napsal/a o Kronika ohlášené smrti
Kronika ohlášené smrti je ukázkou malomyslnosti, nezájmu a lhostejnosti tehdejší společnosti. I my jako čtenáři, dá se říci, přihlížíme děsivým přípravám a následně činu samotnému. Příběh postupně sledujeme z pohledu několika postav, kdy každý má odlišný názor na to co se stalo. Jedná se o velmi zvláštní knihu, ve které je mimo jiné třeba povšimnout si jistého spodního proudu vyprávění ... číst celéa číst mezi řádky.
BonnyV napsal/a o The Story of Shipwrecked Sailor
Neskutečně silné. Když jsem knížečku bral do ruk, netušil jsem o co jde. Prostě a jednoduše se mi líbil název. Jakmile jsem přečetl první stránky, padla na mě tíha pochopení a dravost po dalších řádcích. Při dalším hltání řádků lítost střídala strach a znechucení, ovšem hlavně napětí a touhu vyhrát. Jako bych byl oním trosečníkem. Nevšední zážitek a silný příběh, který určitě nezapomenu... číst celé a jsem za to rád. Naprosto jasných 5 hvězd a doporučuji všem. Nakonec je to svazek na chviličku a byla by škoda ho přejít.
NatMih napsal/a o Kronika ohlášené smrti
Pro mě to byla docela zvláštní kniha. Příběh je popisován stále dokola s různých stran. Čtenář se postupně dozvídá pohled každého, kdo měl možnost neštěstí zabránit. Nikdo z nich zprávám zcela nevěří a nechce riskovat, že jde jen o vtip a že by varování plánované oběti způsobilo zbytečné pozdvižení. Spoléhání na to, že to udělá někdo jiný zapříčiní, že je nakonec vinna celá vesnice. Mně... číst celé se kniha vcelku líbila, ale není pro ty, kdo mají rádi rychlý děj a překvapení. Již od začátku víme, jak vše dopadne.
Janička napsal/a o Oči modrého psa
Krásné povídky ze souboru Oči modrého psa patří k raným Márquezovým dílům. Vznikly v letech 1947 až 1955 a vyšly dokonce až v roce 1974, sedm let po vydání autorova nejslavnějšího románu Sto roků samoty. I proto představují trochu jiného Márqueze, neboť náležejí k žánru fantastické prózy a je v nich patrný silný vliv surrealismu. Ve čtrnácti povídkách se čtenáři přestavuje složitý, mnoh... číst celéovrstevnatý svět.
Jožko napsal/a o Der General in seinem Labyrinth
Román pojednávající o posledních dnech Simóna Bolívara, osvoboditele mnoha jihoamerických zemí od španělské nadvlády. Těžko říct, kde končí autentično a začíná fikce. Řekl bych, že té fikce je tam mnohem víc, i když stále na základě autentických podkladů. Ostatně on čtenář velmi rychle pochopí, že nečte žádnou biografii. A tak se snadno ponoří do vypravěčského světa, který pro něj Márqu... číst celéez stvořil, což udělal se svým obvyklým umem, který mají jeho čtenáři tak rádi a kvůli kterému se k jeho knihám vracejí.
Jožko napsal/a o The Story of Shipwrecked Sailor
Kniha, která je takovou dlouhou reportáží (původně to vycházelo v novinách na pokračování) o námořníkovi, který jako jediný přežil ztroskotání obchodní lodi Caldes.Sám autor označuje žánr tohoto díla jako "true novel" literární zpracování skutečné události. Rozhodně to není špatně napsané, ale v autorově bibliografii považuji tuto knihu za nejslabší.Nemohu říct, že bych přečetl něco hod... číst celéně zajímavého, ale proč si někdy nedopřát kvalitní blbost :-)
Jožko napsal/a o Chronicle of a Death Foretold
Velmi dobře napsané nebo popsané události jednoho tragického okamžiku, kterého byl také svým způsobem svědkem. Zajímavé je, že smrt ohlašuje hned v začátku, několikrát to i opakuje a přesto jsem jako čtenář až do konce přeci jen doufal, že to nakonec dotyčný přežije.Je to příběh kolektivní viny, naprosté neschopnosti a neochoty občanů vesnice události zabránit , vraždy za zhanobení ženy... číst celé v obci. Zajímavé.
Jožko napsal/a o Dvanáct povídek o poutnících
Jak už název napovídá, obsahuje kniha dvanáct povídek, které mají jako společný prvek to, že jejich hrdiny jsou lidé mimo svůj domov, v tomto případě vlastně i mimo svůj kontinent. Ačkoliv mám rád povídky, v nichž je nějaká netušená nebo překvapivá pointa, v Márquezově díle obecně k tomuto nedochází, vše jakoby plyne a děje se nebo se dělo a ono to perfektně funguje.,,Napsat krátkou pov... číst celéídku vyžaduje stejně velké úsilí jako začít psát román. ''
Majka_k napsal/a o Všechna špína světa
Pro mě ne zcela známý spisovatel Márquez a jeho první román, který nakladatel nechtěl zpočátku ani vydat. a to by byla škoda. Děj se odehrává v mytickém a v pozdější autorově tvorbě legendárním městečku, za něž si však můžeme dosadit kterékoli jiné místo v Latinské Americe. Příběh je vyprávěn třemi postavami zastupujícími tři různé generace: starý generál (dědeček), Isabel (jeho dcera) ... číst celéa Isabelin syn.
Majka_k napsal/a o Oči modrého psa
Pěkný a odpočinkový soubor povídek, který vznikl v letech 1947 až 1955 a vyšel dokonce až v roce 1974, sedm let po vydání autorova nejslavnějšího románu Sto roků samoty. I proto představují trochu jiného Márqueze, neboť náležejí k žánru fantastické prózy a je v nich patrný silný vliv surrealismu. Ve čtrnácti povídkách se čtenáři přestavuje složitý, mnohovrstevnatý svět, v němž sen koexi... číst celéstuje se skutečností, život se smrtí, přítomnost s minulostí, šílenství s racionalitou.
Majka_k napsal/a o Láska za časů cholery
Docela pěkná kniha, ale není to úplně můj styl. Déle než 51 let čekal Florentino Ariza na novou příležitost, aby mohl Fermině Dazové vyznat nekonečnou lásku, na chvíli, až její 80letý manžel, slovutný lékař, zemře. Tehdy přichází chvíle pro kdysi opuštěného milence. Než se oba staří lidé spolu vypraví po řece Magdaleně, aby nedotčeni zlobou světa vpluli do elysia své lásky, stáčí se aut... číst celéorův pohled do jejich minulosti plné všedních věcí i nepravděpodobné krásy.
Atlanta napsal/a o Leaf Storm
Když v malém městečku Macondo sestupuje vánice skladů a zábavních salonů a slumů, obyvatelé se otáčí doprovázejícím zápachem odpadků, díky kterému je jejich domov nepoznatelný. Když banánová společnost opustí město tak rychle, jak dorazila, vše, co jim zbylo, je bezúhonnost. Žije v této zdevastované a bezduché pustině, je posledním ctihodným mužem, plukovníkem, který je rozhodnut plnit ... číst celédlouhodobý slib, bez ohledu na to, jak je to nepoživatelné. Se smrtí nenáviděného doktora.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
