Tak tohle je jiný šálek kávy. Útlá knížečka 142 stránek a 100 let příběhu jedné rodiny a vůbec to není odflakle. Kniha má nádherné grafické zpracování a přebal je výslovně boží. Jazyk, kterým je napsaná, je úžasný a hravý. Celá kniha si s vámi hraje a vybízí k zamyšlení a jde do hloubky a meziradky.Asi není pro rychloctenare. Nebo ty, kteří nad něčím neradi přemýšlí a mají rád... číst celéi všechno naservírovano. Myšlenka 1. Co se mi hodí ke knize. Všude je chleba o dvou kurkach. Ne vždy, co je štěstí pro jednoho, musí být štěstí pro druhého. Někdy člověk musí urazit dlouhou cestu, aby pochopil a aby to z něj udělalo, co mělo. A ještě jedna....cesty života jsou nevyzpytatelné.... A nikdy nevíš, co je tvým osudem. Jo ... kniha je plná poťouchlostí života a paradoxů...moc se mi líbí.
Prosím Vás.... vzhledem k negativním recenzím, které knize zbytečně sráží body.... Ne, není to magický realismus. Ne, není to Márquez. Ne, vážně není dobré jít číst jakoukoliv knihu s představou, že to bude jako něco.... cokoli co si nějak zamyslíme a ještě horší je to po celou dobu srovnávat. Autor se primárně nesnaží, aby se knihy podobaly těm, co už jsou....a když už dostanou tu nálepku, obvykle za to může blbej marketing. Špatné hodnocení této knihy je spojeno s předsudky....
TVL, tak tohle byla magie. Tenhle román o hledání pokladu, výrobě rumu, chamtivosti a snech je vlastně novela na posezení. Zbytečně se neutápí ve vztazích, přesto umí barvitě vystihnout úplně všechno. Bezmoc celoživotního marnýho hledání. Zármutek. Ještě větší zármutek. Černý cukr je napsanej neuvěřitelně šťavnatě. Je plnej až pohádkovejch motivů, originálních přirovnání a přesto si neh... číst celéraje na něco víc. A i když z anotace zdánlivě zní jako lyrika bez pointy, má důmyslnej uspokojivej závěr jako dobrá povídka. Bejt Jiřina Bohdalová, Miguela Bonnefoye si kroužkuju!