Nedžmije Hodžová byla manželkou albánského diktátora Envera Hodži a na rozdíl od mnoha jiných manželek diktátorů nebyla úplně blbá. Byla však také dost nebezpečná. Už i tím, že jako mnoho jiných svrhnutých papalášů začala psát své paměti a mnoho příčetných, které je přečetlo, si přálo, aby madam trpěla minimálně Alzheimerem. Autor tenké knížky plné vzteku a jmen z albánské vrcholné i ni... číst celéžší politiky na toto zareagoval a sepsal její hříchy v reakci na její tlusté spisky plné lží, polopravd a manipulací. Což je v našich krajích problém, protože tyto knihy u nás zřejmě mnoho lidí nečetlo, pokud vůbec někdo. Reakce na minimálně čtyři tlusté knihy, a to mnohdy dost přímé, mohou českého čtenáře bez znalosti kontextu albánských dějin dost mást. Ale i přes to se kniha přečíst dá, chce to však mít v sobě dost touhy jít později do ještě větší hloubky albánských dějin. Číst jen tuto knihu není příliš rozumné, je dobré si pak načíst něco dalšího ke zpětnému pochopení textu. I tak se jedná o velmi pozoruhodné dílko a nemělo by chybět v seznamu literatury kohokoliv, kdo se rozhodne zajímat se o Albánii o něco hlouběji, než kolik tam stojí kuřecí řízek a kolik se platí za lehátko na přecpaných plážích.