Sorokin Vladimír
Ruský spisovatel Vladimír Sorokin je, jak se zdá, velmi kontroverzním autorem, neboť jeho knihy jsou oslavovány a vydávány ve velkém nákladu v různých prestižních vydavatelstvích, ale jsou také veřejně odsuzovány a páleny. Sorokin pak patří mezi nejznámější disidentské spisovatele konce Brežněvovy éry. Jako autor se sice hlásí k ruskému konceptualismu, ale v jeho díle nejde vysledovat jednotný styl, protože k látce vždy přistupuje přesně tak, jak se mu zdá, že je to nejvhodnější. Mezi jeho nejznámější romány patří například „Fronta“, jež formou dopisů seznamuje čtenáře s frontou, ve které lidi stojí a čekají, ale nikdy nevychází najevo to, nač čekají. K dalším jeho románům pak patří například „Den opričníka“, „Telurie“ nebo „Vánice“.
-
Skladem
-
Skladem
-
E-knihaDostupné
-
E-knihaDostupné
-
E-knihaDostupné
-
E-knihaDostupné
-
AntikvariátníSkladem
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Skladem
-
Skladem
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Dostupné
-
Není skladem207 Kč
-
E-knihaNení skladem199 Kč
-
Není skladem269 Kč
-
E-knihaNení skladem189 Kč
-
Není skladem261 Kč
-
E-knihaNení skladem159 Kč
-
Není skladem581 Kč
-
Není skladem429 Kč
-
Není skladem472 Kč
-
Není skladem460 Kč
-
Není skladem
-
Není skladem219 Kč
-
Není sklademMega nabídka877 Kč
-
Není skladem516 Kč
Recenze knih autora
Dlouho jsem na tohodle maníka pomýšlel, páč většina mých anarchisticko-levičáckých, nevyholený podpaží Noah Chomsky a Slavoj Žižek for president známých ho měla ráda a četla. Co naplat, dopadlo to špatně.
Manaraga je knížka, která stojí a... číst celé padá na ústředním džouku, tedy že knížky se už nečtou, ale pálej a na nich se grilujou pokrmy pro bohatý tlustoprdy. No tak to tedy muhehe. Imbecilita tohoto nápadu mě již od začátku trochu iritovala, ale řekl jsem si Pali, buď otevřenej. Před lety jsi taky neměl rád špenát a teď jste kámoši. No dobře. Hlavní hrdina nám tedy vysvětlí všechny ty brutální vtípky, co nejlíp hoří na čem a jak se vepřový dělá na švejkovi a kuřecí na Steinbeckovi, no hahaha. Nápad očividně na stránku a půl nějaký funky povídky ovšem Sorokin natahuje na celou knihu a to tím, že to všechno opakuje až do zblbnutí. Hrdina někam jede, někomu upeče nějaký žrádlo, mezitím nám řekne padesát příkladů co na čem nejlíp hoří a pak jede zase někam jinam dělat to samý. Někdy dvacet stran před koncem si Sorokin uvědomil, že by to takhle vlastně mohl psát 300 let, tak se rozhodl tam narvat konec, kterej byl asi tak mentální jako celá kniha. Takhle vyčerpanej jsem se necítil od pondělí, kdy jsme s ženou dělali sex asi šest minut. Díky a naschledanou.
Připomíná mi také horečnatý sen, protože jí... číst celém v podstatě je, vysoce stylizovaný a dobře napsaný sen, v němž se i ty nejbizarnější prvky zdají být zcela přirozené, ať už jde o obry, zombie nebo miniaturní koně.







