Záhadné únosy atraktivních dívek, brutální vraždy a tajemný vypravěč pohádek plížící se ulicemi. Rok 832 a atraktivní kulisy Byzantské říše. Prolínání křesťanské a arabské kultury, hrozící válečný konflikt a zločiny ohrožující fungování státu. „Ebenová loutna“ je čtivou exkurzí do dávných dob, kdy vyšetřovatelé spoléhali pouze na svůj důvtip a kdy se i menší prohřešky trestaly useknutím ruky... číst celé. Panagiotis Agapitos (1959) je profesorem byzantské literatury a kultury na Kyperské univerzitě. Jako spisovatel je uznávaný pro svou sérii historických románů s tajemstvím, které se odehrávají v 9. století. „Ebenová loutna“, kterou právě vydává nakladatelství Vyšehrad, je prvním dílem této úspěšné série. Agapitos čerpá ze starých textů a psaní beletrie mu znesnadňuje fakt, že byzantská literatura nezná pojem „detektivka“. Žánrově jeho knihy připomínají případy „Soudce Ti“, ale jeho kolega Robert van Gulik měl štěstí, že ve staré Číně existovaly napínavé příběhy založené na vyšetřování. „Ebenová loutna“ je thriller, kriminální román i klasická detektivka – hádanka. Autor splétá několik rozličných zločinů, které jsou vzájemně propletené, a i když vypráví nesmírně kultivovaně, některé motivy jsou na náš současný vkus poměrně brutální. Ono to ale patří k věci a je osvěžující číst detektivku, ve které jde o vyřešení zločinu a nikoliv o hledání důkazů k usvědčení pachatele či pachatelů. „Ebenová loutna“ je surová, přímočará, ale paradoxně i poetická a okouzlující. Hlavní hrdina Leon, právník a vyslanec císaře Theofila, je vzdělancem a také milovníkem poezie a hudby. V tomto ohledu není propagátorem římské ani řecké kultury, ale eklektikem, který si v noci klidně zpívá arabské necudné písně. Poněkud úsměvný je fakt, že dvaatřicetiletý Leon je zde vylíčen téměř jako stařec nad hrobem. Podle autora a svých kolegů je už údajně za zenitem, protože ostatní aktéři jsou pouze šestnáctiletí či sedmnáctiletí. Kupříkladu cena jisté prostitutky, která je prodávána do veřejného domu, je rapidně snížena jen proto, že dotyčná šestnáctiletá dívka je příliš stará. V knize se vám otevře naprosto jiný svět. Je svébytný, originální a nesmírně zajímavý. Podobně originální a svérázný je text, v němž se nezřídka citují básně nebo písně. Autor se nebojí emocí ani sentimentu a v jeho příběhu jsou velmi důležité děti i ženy. Leon se jako císařský vyslanec ocitá ve městě, kde v posledních měsících došlo k několika závažným zločinům. Krátce před jeho příjezdem je znásilněná a zohavená dcera místního soudce a Leon je požádán, aby se ujal vyšetřování případu. Pátrání jej zavádí do všech možných míst a Leon se při své práci setkává s rozličnými společenskými třídami. Musí obstát ve vojenském táboře stejně jako v knihovně kláštera. Mezi podezřelými a svědky jsou prostitutky a žebráci, ale i místní elita a boháči. Leon nemá k dispozici žádnou techniku a vlastně ani vyškolený tým. Při práci mu pomáhají jeho sluhové, z nichž jeden je nadšený mladíček odmítající dospět a druhý se právě zamiloval do místního chlapce a myslí pouze na to, aby byl s objektem své vášně o samotě. Klacky pod nohy mu hází rozliční nepřátelé a zápletky jsou tak komplikované, že nemáte nejmenší šanci je vyřešit. Autor si s vámi hraje jako kočka s myší a téměř každá jeho postava působí podezřele. Mnozí skrývají tajemství, ne každý je tím, za koho se vydává, a spousta na první pohled obyčejných lidí je vtažena do nějakého spiknutí nebo alespoň intriky. Pokud máte rádi detektivky anebo historické romány, „Ebenová loutna“ bude trefou do černého. Panagiotis Agapitos vypráví poutavě, svižně a je velmi dobře, že jeho série z Byzantské říše pronikla i na náš knižní trh.
Píše se rok 833 a my se nacházíme ve starořecké Soluni. Právník byzantského císaře a zároveň amatérský vyšetřovatel Leon sem přijíždí, aby přišel na kloub čachrům místního arcibiskupa. Krátce po jeho příjezdu dojde k první vraždě a další na sebe nenechají dlouho čekat. Kdo jiný než Leon dokáže odhalit a usvědčit brutálního vraha? Panagiotis Agapitos (1959) je profesorem byz... číst celéantské literatury a kultury na Kyperské univerzitě. Jako spisovatel je uznávaný pro svou sérii historických románů s tajemstvím, které se odehrávají v 9. století. „Bronzové oko“, které právě vydává nakladatelství Vyšehrad, je druhým dílem této úspěšné série a volně navazuje na předchozí román „Ebenová loutna“. Agapitos čerpá ze starých textů, snaží se být co nejvíce autentický, ale psaní beletrie mu znesnadňuje fakt, že nemá na co navázat, protože byzantská literatura nezná pojem „detektivka“. Žánrově jeho knihy připomínají případy „Soudce Ti“, ale jeho kolega Robert van Gulik měl štěstí, že ve staré Číně existovaly napínavé příběhy založené na vyšetřování. „Bronzové oko“ je thriller, kriminální román i klasická detektivka – hádanka. Hlavní detektivní zápletka je nadčasová a univerzální, a pokud bychom odhlédli od historických kulis, příběh by se klidně mohl odehrávat v současné České republice. V čem je zásadní rozdíl, to jsou vyšetřovací metody a druhy trestů. Na náš současný vkus jsou poměrně brutální, a tak se prostě smiřme s tím, že jsme se ocitli v době, kdy se sebemenší prohřešek trestal useknutím ruky nebo mučením. Nejdůležitější je tu vyřešit několik na první pohled nesouvisejících vražd, k čemuž Leonovi pomáhají pouze rozhovory se svědky a podezřelými. „Bronzové oko“ je drsné, přímočaré, ale paradoxně i poetické a okouzlující. V knize nechybí řada dojemných momentů a zrovna Leon je postava, která vyvolá emoce a se kterou nebudete mít nejmenší problém se ztotožnit. Tenhle vyslanec byzantského císaře Theofila je vzdělancem a také milovníkem poezie a hudby. Poněkud úsměvný je fakt, že třiatřicetiletý Leon je zde vylíčen téměř jako stařec nad hrobem. Podle mnohých je už dávno za zenitem a i jeho blízcí mají jasno v tom, že v takhle požehnaném věku se už nikdy neožení ani nezplodí děti. Což je věc, o které Leon uvažuje stále častěji. V Soluni se setkává se svou dávnou láskou a my tušíme, že ho čeká zcela zásadní rozhodnutí. Láska a rodina jsou tu velmi důležité a prozradím, že jsou i součástí detektivní zápletky. Zápletka je vystavěná podle zásad klasických hádanek a je tak komplikovaná a rafinovaná, že by se za ni nemusela stydět ani Královna detektivek Agatha Christie. První obětí je člověk z nejvyšších politických kruhů a Leon se při své práci setká s rozličnými společenskými třídami. Musí obstát mezi společenskou smetánkou stejně jako mezi duchovními v klášterech. Mezi podezřelými a svědky jsou žebráci, blázni ale i místní elita a boháči. Leon nemá k dispozici žádnou techniku a vlastně ani vyškolený tým. Při práci mu pomáhají jeho podřízení, a jak se zdá, Solunští mu budou spíše házet klacky pod nohy. Někdo mocný tu tahá za nitky, manipuluje s ostatními a neštítí se ani vraždy svých nejbližších jen proto, aby dosáhl svého cíle. Leon plní funkci Velkého detektiva a vy se můžete těšit na řadu záhad, které objasní jaksi mimochodem. Autor si s vámi hraje jako kočka s myší a málokdo je tím, za koho se vydává. Pokud máte rádi napínavé a mrazivé detektivky anebo historické romány, „Bronzové oko“ bude trefou do černého. Panagiotis Agapitos vypráví poutavě, svižně a je velmi dobře, že jeho série z Byzantské říše našla své fanoušky i mezi českými čtenáři. Leon je chlápek, který se nebude nijak snažit získat vaše sympatie, ale paradoxně docílí toho, že si ho zamilujete, vypěstujete si na něm závislost a budete se těšit na jeho další dobrodružství.