Nejvíc jsem si na této knize užila hlavní postava. Motiv inspektora obdařeného schopností vidět duchy lidí, kteří zemřeli násilnou smrtí byl pro mne něčím novým, neobvyklým, nečekaným – a proto vítaným a já si to užila. Ricciardi jako postava mne také byl blízký svojí povahou – je spíše zamlklý a tichý, poněkud zádumčivý, velmi pečlivý, spíše introvertní, nechodí kolem horké kaše a radě... číst celéji přistupuje přímo k věci a nerad se zdržuje zbytečnosti, které ho odvádějí od případu. Také mne moc bavilo období a prostředí, v němž se kniha odehrává - Neapol 30. let byla pro mne úplně nová. Celkově je kniha (a vlastně i sám autor) velmi příjemným překvapením.
Dovoluji si zcela nesouhlasit s recenzí Aloisie Trpkošové, podle mě to bylo dokonalé, dokonalé a zase dokonalé. Maurizia de Giovanniho naprosto zbožňuju, umí psát tak líně, a zároveň s jistou naléhavostí, která vás nutí číst dál a dál, dokud nejste na konci, a bojíte se mrkat, aby vám náhodou něco neuniklo. Je to zapeklitý případ se spoustou slepých uliček, a finále je grandiózní. Posta... číst celévy jsem si hodně oblíbila.
Jak já tuhle sérii zbožňuju... Nelze o ní říct křivého slova :) Jaro komisaře Riccardiho je stejně skvělé jako předchozí a následující knížky, a autorův známý rukopis jsem po všech těch severských thrillerech, kterých už jsem popravdě přehlcená, přivítala s otevřenou náručí. Tentokrát máme možnost seznámit se se spoustou nových hrdinů, z nichž jsem si hned vybrala pár oblíbenců. Nejvíc ... číst celése mi asi líbil ten motiv onoho případu, byl hodně věrohodný a realistický.
Začátek této knihy mi připadal lehce zmatený - autor nám hned v úvodu představuje celkem velkou škálu nových postav. Ale když jsem se mezi nimi konečně zorientovala, vše se zlepšilo a já si zbytek knihy zcela užila. Zaujal mne ten motiv - přiznám se, že jsem ho vůbec neodhadla, ale to asi byl autorův záměr a já to jen chválím. Skvěle napsané! Bavil mne také ten kontrast mezi tím, ... číst celéjak brutální byla ta vražda, která se zde vyšetřuje, a tím, jak klidná byla vlastně celková atmosféra knihy. Tento kontrast podle mého jen umocňoval celou brutálnost té vraždy. A konečně také Ricciardi a Enrica dostali víc prostoru, aby se mohl nějak více rozvíjet jejich vztah-nevztah. Knihu jsem si moc užila.
Tohle bylo opět skvělé - podle mých očekávání. Skvělý příběh - dobře zauzlovaný a dobře vysvětlený, atmosféra protkaná sluncem (což se do toho současného horka fakt hodilo) a na okraj - zase se tu autor skvěle věnoval postavám Ricciardiho a Enriky, ale ne nijak kýčovitě. A prostě jsem opět obrazně "chrochtala" blahem, jak moc jsem si to užila. :-D :-D Jediné, co mne trochu mrzelo, byly ... číst celéty drobné chybky (chybějící písmena, uvozovky atd), ale naštěstí toho bylo hodně málo a drobnosti, tak jsem přimhouřila obě oči. :)
Začátek příběhu začínal velmi slibně. Autor pomocí prvního viděného ducha navodil pochmurnou atmosféru a díky skvělému popisu vzhledu nebožtíka a způsobu jeho úmrtí, si vaše morbidní část přijde na své. Abych pravdu řekla, já byla nadšená, protože si autor vůbec nebral žádné servítky a vše vykreslil tak, aby se vám daná scéna promítala před očima. Slabší povahy s velkou představivo... číst celéstí by ale právě s tímto mohly mít menší problém. Snad jedinou útěchou pro tyto čtenáře je, že podobných scén tam je pomálu. Čeho je ale v příběhu víc než dost, jsou vedlejší postavy. Když k tomu přidám ještě italská jména a role, které dané postavy hrály v opeře, měla jsem téměř po celou dobu čtení v hlavě guláš. Přiznám se, že jsem si vůbec nemohla zapamatovat kdo je kdo a jakou má v knize úlohu, což mi dost znepříjemňovalo čtení, ale pokud vy tento problém mít nebudete, určitě získáte naprosto odlišný čtenářský zážitek. Kniha Bolest totiž nabízí povedený detektivní příběh, který nejednoho okouzlí, díky svému zpracování či Itálii, ve které se kniha odehrává. Bohužel já jsem čekala něco úplně jiného a tak mi v příběhu něco chybělo. Co se mi ale hodně líbilo, bylo celé pojetí duchů, které bylo originální, skvěle zpracované a vysvětlené. Také jsem uvítala fakt, že obálka i název knihy skvěle vystihují její příběh, jelikož bolesti se tam nachází habaděj a z obálky knihy přímo sálá samota, kterou cítí i hlavní hrdina. Ale zpět ke kladům děje. Kniha se rozbíhá téměř okamžitě už od začátků a díky tomu, jak je tenká, utíkají stránky opravdu rychle, takže vám ve výsledku moc času nezabere. A pokud netoužíte vyloženě po paranormálním příběhu, Bolest může být to ideální čtení na současné pochmurné a chladné večery.
Strašně se mi líbilo, jak autor smíchal dohromady thriller, detektivku a psychologické drama. Taktéž obdivuji styl psaní a promyšlenost příběhu, protože skoro do poslední kapitoly jsi nejste jisti, kdo je ten správný vrah. Zpočátku se Vám může zdát, že operní zpěvák byl zavražděn nehodou, poté ze vzteku, za svou černou duši, za lásku,... jednoduše Vám při čtení jedou kolečka v hlav... číst celéě non-stop a Vy se stejně jako komisař Ricciardi pídíte za vysvětlením a rozuzlením.
Na detektivkách neoceňuji jen samotnou zápletku, což se většinou rovná zločin, ale velice oceňuji, když nás autor nechá nahlédnout do myšlenek a soukromého života vyšetřovatele. Tady nám autor poskytuje volný výhled, což jsem si na knize zamilovala.
Na konec říkám jen to, že tato kniha opravdu stojí za to. Každý si v ní přijde na své, protože je tu krev, láska, zrada, vztek, nenávist, opera, překvapení, historie, psychologie, propracovanost a mnoho dalšího. I přesto to ale kniha nepůsobí přeplácaným dojmem a to je jen další z mnoha kladných věcí na této knize. Ať dáte knihu do ruky jakémukoliv čtenáři i nečtenáři, tento příběh protkaný lidskou láskou a bolestí si zamiluje.
V této knize Den zesnulých poznáváme hlouběji duši hlavního hrdiny Riccardiho - jeho soucit k dětem ulice, jeho hlubokou lítost a pocit viny při pomyšlení, že se o děti ulice nikdo nestará. Navíc ta milostná linka, co se line na pozadí všech knih série, tu nabírá nových, netušených obrátek. Děj je zasazen do období fašismu v Itálii, v Neapoli. Špatně se mi to hodnotí, protože kniha je č... číst celétvrtý díl série. Protože autor se mi líbí, budu muset začít pěkně od začátku.
První díl této série si směle troufám označit zároveň za ten nejlepší. Hned ze začátku jsem si zamilovala hlavního hrdinu, který mi osobně velmi sedl a celou dobu jsem mu fandila. Není to jen tak ledajaký vyšetřovatel, vidí totiž duchy zavražděných obětí. Někdy je mu to k užitku, ale spíše s tím má velká trápení. Je to takový příjemný samotář, a jako vyšetřovatel je naprosto bezkonkuren... číst celéční, ač o tom ledaskdo pochybuje.
Kniha má docela těžkopádný rozjezd, který se navíc docela vleče a zabírá celou jednu třetinu, ale potom už je to lepší. Nicméně, jak vždycky říkám, kniha má být dobrá celá od začátku až do konce. Tohle nebyla žádná klasická krimi, jak by se možná mohlo zdát. V hlavní roli je sympatický komisař Riccardi, který je přesvědčen, že byla oběť zabita úmyslně. Jenomže je sám, kdo si něco takové... číst celého myslí. Autor skvěle vykreslil komisařovu psychologii, jeho nejskrytější obavy a tužby. Konec ve mě evokoval chuť přečíst si další díly.
Bohužel, číst toto dílo je ztráta času a nervů. Vlastní děj je trochu jednoduchý, řešení se dá snadno rychle uhodnout, no ale dejme tomu, mohlo to mít aspoň svéráznou a zajímavou atmosféru, jenže tu bohužel dokonale zabil překlad. Takový paskvil by snad ani translátor nezplodil. Věcné chyby, gramatické chyby a překlepy, italský slovosled, toporně doslova překládané italské obraty, doslo... číst celéva překládaná souslednost, zvratná zájmena... Namátkou vybraná věta na náhodně otevřené stránce mluví za vše: "Když se před něj manželka ráno v obchodě rozhodně postavila a ukázala mu nutnost něco udělat, aby Enriku nestihl hrozný osud bídy a osamocení, neměl sílu jí to vyvracet a nechal se přemluvit, ač si byl jistý, že žena přeháněla." A tak podobně v jednom kuse. Překladatelka je totálně neschopná, dovedu si představit, že to smolila na poslední chvíli a ani se nenamáhala to po sobě číst, a žádný redaktor to neviděl ani z dálky.
Bolest mě zkrátka bavila. Jde v podstatě o klasickou detektivku z uměleckého prostředí Itálie 30. let minulého století, s prvky mystiky, nadpřirozena. A to svým způsobem příběh velmi zajímavě ozvláštňuje a činí ho tak trochu výjimečným a odlišným od ostatních klasických detektivek. Já jsem si čtení užila, tempo děje bylo přiměřeně svižné, hlavní postava komisaře mi byla sympatická. Pusť... číst celéte se do ní, nešlápnete vedle. Doufám, že vyjdou i další díly série.