Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Matčiny dary
Cecilie Enger Dostupné259 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Pavlína Birkušová napsal/a o Matčiny dary
Od této knihy jsem nic nečekala a četla se dobře, ale žádné dílo na Nobelovu cenu nečekejte. Vzpomínková kniha bilancující život rodiny. Rozhodně neotřelý přístup, kdy se rozehrávají vzpomínky při vyklízení domu matky … dokážu si představit, že takto to opravdu funguje, člověk bere jednotlivé věci do ruky a vybavují se mu vzpomínky, které se k nim vážou. Líbil se mi zvyk jejich máti zap... číst celéisovat si, co kdo dostal a komu dal.
HaSim napsal/a o Matčiny dary
Matčiny dary je harmonické a poetické vyprávění o osudech jedné rodiny propojené starými seznamy vánočních dárků a doplněné o popis postupující nemoci stárnoucí matky. Je to román a je to klidné čtení k zamyšlení - ano, není to napínavé, ani strhující, už podle anotace je zřejmé, že půjde spíše o poklidné vzpomínání. Proč se stala bestsellerem, je mi záhadou, protože je naprosto jasné, ... číst celéže tohle není většinové čtení.
Noela napsal/a o Matčiny dary
Na knihu jsem se hodně těšila, ale moje očekávání nebyla až tak úplně naplněna.
Představovala jsem si, že ze stránek na mě dýchne hřejivý příběh plný vánoční atmosféry. Ovšem skutečnost potom byla trošku jiná. Vzpomínky, kterými se Cecilie probírá, nejsou vždy jen příjemné. Navíc v ní vyvolávají spoustu otázek, které jí matka již nedokáže zodpovědět. Stále jí není jasné, proč si ... číst celématka seznamy vánočních dárků vedla. Někdy měla pocit, že už snad ani nešlo o láskyplné obdarovávání, ale čistě o povinnost.
Ovšem matka jí taje minulosti již neosvětlí, protože nejspíš by si na nějaké staré vánoční seznamy ani nevzpomněla anebo by ji vzpomínky zbytečně rozrušily.
Očekávala jsem tedy hřejivý, vánoční atmosférou protkaný, možná trochu melancholický, příběh, ale spíše se mi dostalo monotónního depresivního vyprávění. Možná je to problém toho očekávání, těch představ o ději, který si čtenář dopředu v podstatě vybájí :) Kniha totiž určitě není špatná, jen prostě nečekejte tu úžasnou vánoční pohodu, spíš lehce poetický, celkově smutný příběh matky a dcery, odehrávající se z velké části v minulosti, ve vzpomínkách. Trochu mě ovšem mrzí, že ve mně autorka nedokázala vyvolat téměř žádné emoce, přestože jde o autorčin vlastní příběh.
Navíc jsem se občas ztrácela v postavách... Sourozenci Ceciliiných rodičů, sourozenci jedné babičky, druhé babičky, další příbuzní, sourozenci a vlastní děti Cecilie. Vzpomínky, vázající se k jednotlivým dárkům, zastupovaly v podstatě jednotlivé kapitoly, někdy kratší, jindy delší. Postavy v nich však nebyly nijak zvlášť propracované a tak na mě tolik množství lidí působilo poněkud zmatečně. Někdy jsem se musela pídit, jestli pluji ve vodách vzpomínek či současnosti.
Matčiny dary určitě můžu doporučit všem čtenářům, kteří mají chuť na lehce poetický, možná malinko depresivní příběh bez jakýchkoliv zvratů.
Představovala jsem si, že ze stránek na mě dýchne hřejivý příběh plný vánoční atmosféry. Ovšem skutečnost potom byla trošku jiná. Vzpomínky, kterými se Cecilie probírá, nejsou vždy jen příjemné. Navíc v ní vyvolávají spoustu otázek, které jí matka již nedokáže zodpovědět. Stále jí není jasné, proč si ... číst celématka seznamy vánočních dárků vedla. Někdy měla pocit, že už snad ani nešlo o láskyplné obdarovávání, ale čistě o povinnost.
Ovšem matka jí taje minulosti již neosvětlí, protože nejspíš by si na nějaké staré vánoční seznamy ani nevzpomněla anebo by ji vzpomínky zbytečně rozrušily.
Očekávala jsem tedy hřejivý, vánoční atmosférou protkaný, možná trochu melancholický, příběh, ale spíše se mi dostalo monotónního depresivního vyprávění. Možná je to problém toho očekávání, těch představ o ději, který si čtenář dopředu v podstatě vybájí :) Kniha totiž určitě není špatná, jen prostě nečekejte tu úžasnou vánoční pohodu, spíš lehce poetický, celkově smutný příběh matky a dcery, odehrávající se z velké části v minulosti, ve vzpomínkách. Trochu mě ovšem mrzí, že ve mně autorka nedokázala vyvolat téměř žádné emoce, přestože jde o autorčin vlastní příběh.
Navíc jsem se občas ztrácela v postavách... Sourozenci Ceciliiných rodičů, sourozenci jedné babičky, druhé babičky, další příbuzní, sourozenci a vlastní děti Cecilie. Vzpomínky, vázající se k jednotlivým dárkům, zastupovaly v podstatě jednotlivé kapitoly, někdy kratší, jindy delší. Postavy v nich však nebyly nijak zvlášť propracované a tak na mě tolik množství lidí působilo poněkud zmatečně. Někdy jsem se musela pídit, jestli pluji ve vodách vzpomínek či současnosti.
Matčiny dary určitě můžu doporučit všem čtenářům, kteří mají chuť na lehce poetický, možná malinko depresivní příběh bez jakýchkoliv zvratů.
Naposledy prohlédnuté
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
