Další příběh Alany a Marka. Jak jsme si už zvykli, příběh je prošpikován sprostými slovy, míšeneckým sexem, mrtvolama a ironií. Příběh se posouvá. Tentokrát se pohybujeme v novinářském prostředí, tedy, abych byl přesnější v bulvárním sektoru novinařiny. Jenže, když někdo střílí na pisálky zajímající se o Alanu a jejího, ne zrovna moc žádaného, nepřítele státu, jde sranda stranou. No, ne... číst celé zas tak úplně stranou, ale chvilku se nezasmějeme. Vlastně jen do tý doby, dokud neodezní zvuk výstřelu. Tak se do prdele usmějte. Kresbu už asi nemá smysl nějak komentovat. Již jsem řekl, že Fiona Staples si to užívá. Někdy možná až moc, a dotáhla to tak daleko, že si dělá srandu i ze čtenářů. Ti zvídavější a bystřejší si toho všimnou. Ti ostatní – možná na to někdy přijdete. Co mě osobně rozesmálo, je tvor (agent) v zeleném tričku s fialovýma adidaskama – bez komentáře :-) Smysl pro humor v kresbě. Nebylo to vysloveně nabité dějem, ale pokud se jedná o klidný domácí život – tak v tom případě je tento svazek kapitol #13 - #18 totálně akční a k poblití. Ano, dost se tu zvrací. Někde tomu říkají křest, jinde jde jen o přejedení místního jídla. Ale už dost keců. Tohle je opět perfektní příběh a já si ho užíval. Při čtení jsem poslouchal skupinu Cloven Hoof a jejich album z roku 2020 - „Age of Steel“. Vybral jsem sedm citátů a vložil je Brianu K. Vaughanovi do jeho profilu.
Ano, setkání se svými rodiči Marko celkem zvládnul, hlavně když jim představil tu „okřídlenou bestii“, co se stala jeho ženou a má s ní dítě. Co lepšího a humornějšího by jste chtěli mít na začátku dalšího dobrodružství Marka a Alany... Sankta fek. Jenom jsem chtěl, aby všichni byli v obraze, než pokročíme dál. Ano, i Alana má k tomu co říci. Víte, už jsem si v prvním svazku z... číst celéačal zvykat na výstřednosti a obličeje a tvary některých příchozích tvorů, ale obr Fard mě překvapil. Musím si zvykat, že v tomto příběhu je možné vše a čtenář na to musí být připraven. Fard mě dostal do kolen. A to není jediná výstřední postava v této knize. Kanadská kreslířka Fiona Staplesová se tu pořádně vyřádila. Myslím, že ona a scénárista Brian K. Vaughan se opravdu našli. Obsahově jsem se moc daleko nedostali. Je tu spousty flashbacků do dní souloží a pomalého vniknutí spermatu (ty ses udělal ve mně!) do Alany, čímž vznikalo podhoubí pro narození Hazel. Té Hazel, která vlastně tento příběh vypráví. Pár skoků do minulosti ještě nikoho nezabilo. Vím, že to nebude hračka, ale co může být lepší symbol, pro ten mír, než je dítě dvou znepřátelených stran? A abych citoval sexy Alanu: „Prosím, prosím, nastříkej to do mě“. Inu, ještě bude sranda. PS – Možná bych i uvítal, kdyby nám někdo do Češtiny přeložil řeč Girlandu. Nějak se o to nikdo nestará, že jo pane Richarde Podaný. Nojo, víte, jak se to říká: Čtenář náš poslední spolupracovník.
Je to vše krásné, ale trochu se topím v tom množství záporáků a ras. Kresba krásná a příběh dost zábavný. Nejvíce se mi líbí celkový svět. Určitě si koupím i další díly.
Treti dil ze serie Sága byl opet natriskany akci a napětím. Vůbec jste neměli čas se u komiksu nudit a ja ho musel přečíst na jedno posezení, protože jsem se od nej vubec nemohla odtrhnout. Miluju postavu Alany, libi se mi jak je odvazna a s nicim se nepare, priton je to furt citlivá zenska. Prostě bych chlap tak ji miluju jeste vic. Pokud vam tato komiksova serie Sága stale unika tak s... číst celée do ní rozhodne pusťte. Nejlepsi komiks ever!!
Druhy dil ze serie saga byl opet epicky!! A miluju ho stejne jako ten prvni díl. Opet se zde setkavame s moji milovnou Alanou, ktera je rozhodně moje nejoblíbenější postavou z celeho komiksů a jejím přítelem Markem. Vsechny ostatni postavy jsou take skvele. Jediny kdo mi nesedl je Markova matka...bohužel. Ale jinak je to rozhodně nejlepší komiksova serie, jakou sem kdy cetla...pokud mat... číst celée radi komiksy tak serie Saga by vam rozhodne nemela chybet, protoze je uzasna! :-)
"Komiks, jaký vznikne, když vezmete dva hvězdné a velenadané autory - a dáte jim všechnu tvůrčí svobodu potřebnou k tomu, aby vytvořili svoje vysněné dílo!" Což je pěkná představa, kterou se to honosí na přebalu, ale jsou autoři, kteří nad sebou pevnou ruku, která by je usměrnila, potřebují, jinak se utrhnou ze rětězu a "prostě tam chtějí mít všechno, co je (zrovna) napadlo", až to hran... číst celéičí s dortem od Pejska a Kočičky.
Drží se to sice linii první knihy, ale zároveň začíná být jasné, že ta bezbřehá originalita je mnohdy příliš samoúčelná, je tu nemálo scén, které ničemu neslouží (krom další přepálené podivnosti/zvrhlosti/ujetosti) a měly tedy být nekompromisně vynechány.
Každopádně stěžejní linie i postavy jsou nosné, chápu proč je to takový fenomén, jednou z toho bude vynikající seriál (stojí to na několika málo postavách, je to komorní, ve výsledku nic neadaptovatelného), ale tohle má příliš kudrlinek (či slovy císaře z Amadea "příliš mnoho not"), aby zároveň nebylo do očí, jak je to trestuhodně limitované snahou o originalitu za každou cenu v každém políčku. Každopádně třetí knihu si určitě přečtu. Někdy. Časem.