Skoro se to stydím přiznat, ale tuhle knihu jsem si koupila jen na základě toho dokonalého obalu (díky Bohu za to) – do dneška nevím, co mě to napadlo, prostě jsem to viděla zvětšené vy výloze knihkupectví a v hlavě se to všechno tak nějak spojilo v to, že tuhle knihu si prostě musím koupit. A jako by to byl osud, zjistila jsem, že ten obal je jenom vrcholkem ledovce - ovšem ledovce o v... číst celéelikosti celé jedné planety. Dovolím si teď zapůjčit myšlenku od kolegy Aoishira (jen jedna jediná předchozí recenze – trochu mě děsí, co by to mohlo znamenat a hlavně mrzí, co to nejspíš znamená:-() – vlastně je to Atlas mraků, ale Atlas mnohem propletenější, mnohem hutnější, mnohem hlubší, mnohem lepší a mnohem náročnější. Linie se tu totiž prolínají bez jakéhokoliv předchozího upozornění a je to tedy hodně o soustředění, aby se v tom člověk neztratil. Ale věřte mi, že za vaši plnou pozornost to rozhodně stojí, stojí totiž i za víc. mnohem víc. Takže k doporučení všem náročným čtenářům, kteří ještě neměli to potěšení, budete nadšeni.
Katalánský grafomanský Atlas mraků. Také se tu prostřednictvím několika linií dělících od sebe celá staletí vypráví jeden příběh s přesahy do filozofie i umění a také jsou tu hrátky s formou, kdy každá z linií je jinak stylisticky pojata. Od první osoby přes třetí až po deníkové zápisky či stylizovaný pastiš na "májovky".
Háček je v tom, že autor neodděluje jednotlivé linie o... číst celéd sebe kapitolami či odstavci, ale plynně uprostřed odstavce přejde z jedné do druhé. Sice jasný prim má jedna linie, kterou ty ostatní pouze doplňují/obohacují/dávají do souvislostí, ale i tak jde tedy o zápřah na pozornost, ale není to jen pro efekt. Jakmile si na to zvyknete, tak to skutečně pomáhá vytvářet onen celkový dojem "i napříč staletími souvisí vše se vším".
Nechci vytvořit mylný dojem, že je to jen nějaký plagiát. Není, protože to má vlastní ksicht. A to především díky postavám, které ač na to zpočátku nevypadají (což je jeden ze zádrhelů; má to velmi pozvolný rozjezd), ve vás zakoření způsobem, že vás jejich osudy budou zajímat. Nejsem si akorát jist zda oněch osm set stran bylo skutečně nezbytných a zda by to nekompromisní schopný korektor nedokázal zbavit nadbytečných grafomanských pasáží, ale na celkovém dojmu "z dobrého románu", který jakmile chytne (což není hned), tak již nepustí, to bohatě stačí.