Arkadij Natanovič Strugackij

1925 - 1991

Boris Strugackij psal společně se svým bratrem Arkadijem. Po jeho smrti pokračoval v psaní pod pseudonymem S. Vitickij. Starší Arkadij se narodil v gruzínském Batumi, mladší Boris v Leningradě. Byli autory sci-fi žánru a kvůli svým humorným až satirickým dílům, se často potýkali s cenzurou. Během druhé světové války pracoval Arkadij v továrně na výrobu granátů v nacisty obleženém Leningradě. Doprovázel vlakem svého nemocného otce, který cestou zemřel a Arkadij byl jako jediný přeživší cestující odveden do dětského domova. Jeho bratr zůstal s matkou v Leningradě. Arkadij v následujícím roce narukoval do sovětské armády a po válce vystudoval orientalistiku a japonštinu. Jeho bratr Boris vystudoval fyziku a mechaniku a později pracoval ve hvězdárně.

Židáci města Pitěru
Arkadij Natanovič Strugackij Dostupné

152 Kč

Do košíku
Obydlený ostrov
Arkadij Natanovič Strugackij Není skladem

397 Kč

Do košíku
Les
Arkadij Natanovič Strugackij Není skladem

310 Kč

Do košíku
Ničivá vlna
Arkadij Natanovič Strugackij Není skladem

160 Kč

Do košíku
Stalker
Arkadij Natanovič Strugackij Není skladem

152 Kč

Do košíku

Recenze knih autora

Freedy - AURICON napsal/a o Obydlený ostrov

Tuto knihu jsem dostal na doporučení mého dobrého známého a tak jsem si ji poté tedy koupiul a ačkoli mne ze začátku moc nezajímala a byla pro mne velice nezajímavá poté jak jsem se dostal do samotného středu, tak mne tato kniha za čala stále více a víece bavit. Takže bych tuto knihu klidně doporučil všem mým známým, rodině i ostatním čtenářům, je to opravdu vynikající čtení jen tak na ... číst celéuvolnění exploze.

12/11/2018

Mirek Hokeš napsal/a o Obydlený ostrov

Četl jsem už kdysi dávno, ještě v prvním vydání, a líbilo se mi velice. Je to poctivá dobrodružka, ale přitom ne hloupá a laciná, a třebaže byla původně napsána spíš pro mládežníky, Její poutavě podaná společenská výpověď má co říct i dospělým. Technické metody manipulace lidským davem působí samozřejmě přiměřeným způsobem zastarale, ovšem jejich podstata je stále aktuální i dnes. Další... číst celé dva díly trilogie - Brouk v mraveništi a Vlny ztišují vítr - jsem zatím nečetl, ale snad se k nim taky dostanu...:-)

16/06/2020

Freedy - AURICON napsal/a o Les

Bohužel se mi nedostalo, jako kolegovi Eldarovi, zadarmo halucinogenního psychedelického zážitku, ale jízda to byla pořádná. I když jsem vůbec nechápal, co se děje, velice jsem si toto absurdní představení užíval a měl jsem z něj jen příjemné pocity zmaru a nedosažitelnosti. Taková hladivá Kafkovina, ne nepodobná Zámku. Nepřekonatelná a nepochopitelná byrokratická bariéra, plná nesmysln... číst celéých direktiv a nepochopitelných nařízení. Lidé, jež se tomu přizpůsobili, a jejich chování nedávající žádný smysl, situace jako z nepovedených grotesek, naprosto šílený LES, který žije podle neznámých zákonitostí a jeho děti, rozené kloakama, Kypření a Dosažení, smysl nedávající dialogy a repetetivní monology, no úžasný maglajz, který mě ani na chvíli nechtěl pustit a já natěšeně otáčel stránku za stránkou s netrpělivým očekáváním, co za nesouvisle absurdní nehoráznosti na mě budou v zběsilém tempu vyvrženy. Dostal jsem znovu svůj automaticky bitevní satelit (jak krásné dvojsloví) nadívaný jadernou municí, který tiše, mrtvě a bděle prolétl 400 km nad sněhobílými kadeřemi robota, filozofujícího nad nedosažitelností lidství. Já se taky nepotřebuju ufilozofovat k smrti, ale domnívám se, že je celá kniha zamýšlená jako kritika lidského zřízení jako takového, kdy absurditě a nesmyslnosti různých nařízení se musí všichni chtě nechtě podřídit, i když nedávají třeba žádný smysl. Možná to autoři skryli na str. 203 (vydání z r.1983, Svoboda), kde se Perec, coby už ředitel podivuje, že všichni jen pracují a na nic jiného nemají čas. Kde dojde k tomu, že dobrý mechanik opraví auto za 2 hodiny, ale když to nechají dělat kuchaře, může to trvat třeba 22 let. „Jářku, Pereci, blesklo mu myslí, a co když celý tenhle kolotoč existuje právě proto, aby všichni pracovali?“ Jak podobné dnešní době, kdy o užitečnosti práce některých lidí mohu silně pochybovat! Naproti tomu stojí primitivní Les, z kterého není úniku, odmítající jakýkoli pokrok, plný nebezpečí, denně se přeměňující, absurdnější ještě než celá ta byrokratická Správa. Mám-li to krátce shrnout, i po letech úžasný zážitek a pestré rozjitření temných koutů představivosti.

29/03/2018